Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Animovaný
  • Dokumentárny

Recenzie (901)

plagát

Jonesovci (2009) 

Dejte mi samé takové romantické komedie a nebudu si stěžovat. Od ostatních filmů typu "on potká ji" se Joneses liší především tím, že vztah je tu upozaděný před hlavním tématem, což je bezva. Výborně strávený čas.

plagát

Božská Júlia (2004) 

Konec filmu a pointa v divadelní scéně vše zachraňuje.

plagát

Meno ruže (1986) 

Středověk plný podivných pološílených mnichů a degenerovaných stvoření, špatně rozlišitelných jedno od druhého. Zajímavé motivy jako vznešená láska mnicha k umolousané dívce nebo čistá víra hrbáčů jsou přehlušeny klasickou detektivkou s podivnými fantaskními prvky jako knihovny-bludiště a tajné otvírací mechanismy. Connery dobrý, jinak je pro mě Jméno růže po všech stránkách průměr průměrného typu, který se mi ztrácí v mlze i během toho, co píšu tenhle komentář.

plagát

Muž v tieni (2010) 

Je to profesionálně udělaný thriller, ale ani o píď více. Kamera, hudba, lokace - všechno perfektní, až na celkovou zápletku a pointu. Koukám na film, kde se něco řeší, na konci se to odhalí, ale já vůbec nevím, proč by mě tahle věc vůbec měla zajímat. Scéna podávání lístku perfektní, stejně jako trajektová schíza po odjezdu od Emmeta, ale celkově nevím, o čem to vlastně bylo.

plagát

Kniha prežitia (2010) 

Pořád jsem srovnával s The Road. Book of Eli je více "pohodová", hrdinové tu neumírají hladem, žízní a nejsou pohublí na kost, pouliční bojovníci jsou čistší, kanibalové méně děsiví a svět menší deprese. Rozhodně je Book o Eli napínavější než The Road, má větší šmrnc a i mě více bavila. Film je nacpaný spoustou hezkých nápadů (dobíjení mp3ojky, místo kde vybudovali tiskárnu, i závěrečná pointa s Book of Eli potěšily). Trochu mě mrzela přehnaná akčnost snímku, takového sekáče člověk neviděl od dob Equilibria, ale celkově ta akční intermezza na úrovni Chuck Norris+ nerušila. Hudba a exteriéry super. Sečteno podtrženo, pro mě kvalitní post-apo, i když nejsem křesťan.

plagát

Kukuška (2002) 

Na začátku, kde se finský MacGyver dostával z pout na skále, jsem byl filmem nadšený, ale později se snímek ukázal být poněkud statický. Téma znemožněné komunikace se nikam nehýbe, stále stojí na místě, spoutané stejnou nehybnou situací. Pár teenage vtípků o projímadlech a souložích v chýši poetickou atmosféru spíše rozbíjí, než aby jí podporovaly. Závěrečná mystická sekvence už pro mě byla úplně z jiného světa - úplný konec ale hezký. Celkově skutečně milý film, ale nudě jsem se tak nějak neubránil.

plagát

Odcházení (2011) 

Zřejmě jsem pochopil jenom fragmenty z Havlova intelektuálního proudu, což způsobilo, že mi tento proud připadl poněkud čůrkovitý. Je tu jedno téma bez nějaké gradace, rozvoje nebo cesty do hloubky. Starý svět odchází, nový svět přebírá jeho laskavé vize, ale vyprázdněné. Moc jsem tam chtěl vidět něco víc, ale moje intelektuálské schopnosti se o tento film roztříštily. Druhou věcí je pak samotná podoba filmu. Rozdíl mezi filmovým a divadelním scénářem přece není v tom, že v jednom herci hrají na divadle a v druhém před kamerou - a tento rozpor nezahladí ani sebekvalitnější text předlohy. Velká medaile by měla patřit chlapíkovi od ramene s kamerou, protože pohyb kolem herců je to jediné, co ve statických polocelcích dává filmu nějakou dynamiku. Velmi se mi líbila americká Óda na radost - nikoli kvůli síle symbolu, kde nový svět předělává dílo klasické, ale kvůli dynamice scény a pěkné hudební aranži. Mám velmi rád Havla jako symbol, jsem také pravdoláskařsky zaměřený, a moc bych si přál, aby toto byl režijní úspěch epochálních rozměrů, ale jako film pro mě Odcházení selhává.

plagát

Kam zmizel kurýr (1981) 

K-Pax počesku, chtělo by se říct. Film je velmi zajímavý v oblasti námětu, realizace trošku pokulhává. Je to v principu zajímavá koláž českých sci-fi filmů a knih, která hledá společné motivy a jejich prostřednictvím rozehrává příběh o mimozemském cestovateli. Bohužel jde film v tomhle spíše po povrchu, hledá příběhové podobnosti, nikoli tématické podobnosti. Průměrnost filmu je podtržena přehnaně explicitním závěrem. Ale jak píšou jiní - mohlo to být skvělé.

plagát

Zabil jsem Einsteina, pánové... (1969) 

Fantastické gagy, které jsem neviděl v žádném jiném českém filmu. Jsou lehké, nenucené a perfektně načasované - u příchodu hrdinů do minulosti, kdy se zoufalí herci snaží odklidit raketu z divadelního jeviště, jsem slzel smíchy. Tahle komedie není tak často reprízována jako omleté Čtyři vraždy nebo Zítra ráno vstanu, ale rozhodně si své přehlížení nezaslouží. "Kdypak už začne nějaká ta zábava?" - "Dej se-e-e vycpa-a-a-t!" - "Hned, hned."

plagát

Tajemství zlatého Buddhy (1973) 

Průměrný film, ale dlužno mu připsat k dobru, že výrazně pozvedá značně nepřehlednou Nesvadbovu předlohu.