Lischai

Nadšení nesdílím. Jasně, Butler je skvělý, covery písniček velice cool, ale scenáristicky je ten film tříšť fragmentů z Elvisova života, která popisuje jednotlivé fáze jeho kariéry, ale nevypráví žádný příběh. Sice pořád dokola vidíme, jak s ním vyjebává manažer - jednou u filmu, pak na natáčení speciálu, pak v kasínu - ale nepodíváme se hlouběji do pocitů ani manažera, ani Elvise, vlastně ani nikoho. Je pak těžké něco cítit a nějak se do filmu ponořit, když takhle kloužeme po povrchu. V Bohemian Rhapsody se řešila Freddieho cesta od sobeckosti k pokoře, v Rocketmanovi vyrovnání se s tátou, tady ale není žádná ústřední linka, jen spolu nesouvisející epizody. Je tu třeba dlouhý segment o tom, jak se Elvis postavil proti segregaci, který je vlastně fajn, ale nemá to žádný další dramatický smysl. S ničím to nesouvisí, nikam to Elvise neposune, nic to v budoucnu neovlivní - jen nám to ilustrovalo, že byl Elvis v šedesátkách proti segregaci. A tenhle přístup k dramaturgii, kdy film nemusí být konzistentní a vnitřně provázané dílo, mi prostě nějak nevyhovuje.

Hercule Poirot jak ho znáte s Davidem Suchetem, ale Poirot je cool, všichni podezřelí jsou cool, Egypt je cool a v půlce filmu scenárista sjede dvě lajny kokeše a plyn sešlápne až na podlahu - na Agathu Christie možná až moc. Každopádně na detektivce samotné je super, že jsou v obraze schované indicie a nesrovnalosti, takže když dáváte bacha, můžete si dobře zadetektivovat i vy sami. Je to tak 3-4*, ale bavil jsem se a líbilo se mi, jak soudržně pracují s tématem lásky, takže za mě spíš dobrý pokoukání.

Má to atmosféru, skvělý cast a pár vtipných momentů (Bradley Cooper si to tady velice dává), ale jinak je to nesourodá směs historek o tom, jak spolu holka a kluk začínali randit. Jestli je tam nějaký přesah, úspěšně jsem ho minul. Možná pro amíky mají ty epizody s vodními postelemi a benzínovou krizí kouzlo jak pro nás bakelitový rádio ve Vyprávěj, ale za mě teda bohužel cool dobové detaily film neudrží.

Dojemné a nostalgické momenty jsou tu v nečekaně hojné míře a pár z nich je tak dobrých ("Are you alright?"), že by netrénovanému oku jistě mohla i slzička ukápnout. Škoda, že CGI mlácení příšer po hlavě vypadá pořád stejně umělohmotně.

Slušný thriller s atmosférou, která vám místy připomene, jak jste zavírali oči, když Jake Gylenhaal šel v Zodiakovi do sklepa. Po konci titulků musím souhlasit s ostatními recenzenty, že vrah i detektivové se místy chovají nelogicky a divně, ale během koukání jsem to nějak zbaštil a přešel. Hancock je lepší režisér než scenárista, ale dvě hodinky i tak utekly jak nic.

Poctivá třídílná jednohubka s prima deštivou atmosférou a charismatickým Luke Evansem. Neodstřelí vás to na Měsíc, ale dobře se na to kouká a na konci to nečekaně vyždíme i nějaké ty city. Za rok asi nebudu vědět, že jsem to viděl, ale teď si říkám, že to bylo super náhodné kliknutí na HBO.

Prvních subverzních 45 minut mě velice, velice bavilo. Nebylo jasné co se děje, proč se to děje, jestli je to meta komentář nebo v rámci fikčního světa realistický příběh - a byla legrace na to přicházet. Po tom ale Wachovski přehodí šaltr páku do módu "generické sci-fi ze světa Matrixu" a byla to pro mě rozplizlá nuda plná klišé a CGI bince. Ale baví mě odvážnost té koncepce, začít meta úletem. Mám drobný zlepšovák, hear me out: Nebylo by super, kdyby z toho filmu někdo vystříhal všechny scény v reálném postapo světě a viděli jsme jen Keanu Reevese jak maká v kanclu, balí Trinity, má neurčitý pocit, že život by měl být něco víc ale jeho psychiatr mu říká, že je to jen představa, načež s ním Trinity uteče od manžela a Keanu ji přemluví, že musí skočit z věžáku. Což oba udělají, dopadnou na tvrdý beton. Střih do černé, titulky. Konec.

Velice meh reality show s nesympatickými účastníky, která se nekonečným opakováním záběrů a jingly snaží zakrýt fakt, že se v ní nic moc neděje.

Batman moc hezky vypadá a hodně mi sedla temná noirová režie, kde všichni mluví hrdelními hlasy a depresivně koukají zpod propršených kremp klobouků. Ale teda lomím rukama nad scénářem. Když nezačnete přemýšlet a jdete s dějem, tak asi v pohodě, ale jinak to celé stojí na tom, že Riddler zázračně anticipuje Batmanovy kroky, ví kdy hrdina vyluští jakou šifru, kdy jakou nevyluští, a co na základě toho udělá. Což je podle mě teda dost lenivé psaní.

Šel jsem na vztahovku o nevěře a dostal jsem bolavý close to home portrét života dnešních třicátníků. U nevěry příběh nezůstává, pluje dál ke strachu ze závazků, k utíkání před smrtelností, k mnohosti voleb ve které se spousta z nás dnes tak plácá. Film je skvělý v psychologické drobnokresbě, ale trochu mi vadilo, že scénář má takové plytké zátočiny, které tu jsou, ale nic se v nich nestane, nikam neposunou ani děj, a ani poznání našich hrdinů (třeba scéna týpka a jeho ezo přítelkyně na treku, kde potkají soba, nebo strhující sekvence o tom, jak Julie napsala článek na web, o kterém už nikdy neuslyšíme). Ale i přes tuhle výtku nejde popřít, že měl pro mě Nejhorší člověk takové bolavé a povědomé kouzlo, díky kterému rozhodně zvedám palec.