Lischai

Byla by zajímavá studie, proč Kick-Ass 2 funguje mnohem méně než Kick-Ass 1. Chytrá kontroverze se tu mění na prvoplánovou kontroverzi, překvapivé a drsné smrti zůstávají, ale jsou nějak víc obhroublé, vtipy o masturbaci zůstaly, ale ztratil se vtip a upřímnost. Ne že bych se u toho filmu nudil, ale kouzlo jedničky je prostě pryč.

Tu nekorektní část s chlastajícím a drogoujícím medvědem jsem si moc užil. Zbytek Teda je ale v podstatě klasický příběh s povinnými zvraty o tom, jak se všichni naučí mít rádi toho druhého. Takže druhou půlku filmu jsem se spíš nudil a čekal, až se stane všechno to, co od romantického filmu čekáte. Popkulturní odkazy samozřejmě potěší.

Roadmovie o ujeté rodině, která veze svoji lehce oplácenou dceru na soutěž krásy. Děj je postavený na sledu smutných událostí, které stíhají různé rodinné příslušníky - avšak každá je vyvážená nějakou náplastí v podobě znovuobjeveného štěstí, smyslu života nebo rodinné lásky. Celkové nadšení z filmu mi připadne přestřelené, ale při sledování to pro mě fungovalo a bavil jsem se.

Sportovní film se všemi povinnými zvraty o cestě vzhůru týmu outsiderů. Ellen Page hraje obvyklou indie Ellen Page v tričku divné kapely s těžkýma botama a fandíte jí jako vždycky. Film ničím nepřekvapí, ale potěší.

Když jsem viděl první trailer, doufal jsem, že tenhle Superman bude jiný. Že bude víc o klukovi v pláštěnce, co ve skrytu vytlačí školní autobus na mělčinu, víc o zarostlém týpkovi co jezdí stopem s kamiony a vyhýbá se rvačkám v restauracích, víc o tom, jak se Superman bojí odhalit identitu lidstvu. A místo toho jsem dostal klasický blockbuster se sci-fi věcmi, bitkou mezi mrakodrapy, přísným černošským super-generálem co je vlastně fajn chlap, chytrým vědcem co má na všechno animaci, patosem a nudou v druhé polovině.

Depresivní síla, co vás přinutí se objednat na HIV test i když máte sto let stejného partnera. Je to minimalistická, drsná a krutá sonda do života děcek, které spolu souloží v intenzitě, jako my hráli Pogy a vyměňovali kartičky hokejistů. Místy velmi nepříjemné, na souložení třináctiletých je prostě něco přes čáru, ale o to hutnější je pak výsledný dojem.

Na ten film jsem se moc těšil. Mám rád tenhle typ high koncept námětů, kde je jasné kam se jde, o co se hraje, a jen se rozvíjí premisa. Zpracování ale kulhá za námětem. Většina úkolů jsou jen zbytečná intermezza o ničem (Úkol: Vzít si drogy - ok, vzali jsme si drogy, pořešeno. Další úkol - dát pěstí strážníkovi - ok, dali jsme pěstí strážníkovi.). Těch zajímavých, co něco odkrývají, je jen pár (trojka a ten poslední Heatřin). Některé úkoly byly vyloženě WTF (operace) a posunuly to spíš do frašky. Rozhodně to není ztracený čas, je tam pár dobrých nápadů, ale celkově myslím nedostanete to, na co se podle anotace těšíte.

Je to příběhová tříšť. Sice film svižně ubíhá, ale nejsme svědky žádného dramatického rozhodnutí -- vidíme jen vyříznuté scény: teď se Vránovi vede dobře, teď špatně, teď je v lochu, teď šnupe kokain. Výsledný dojem je pak něco jako prolétnutí cizími fotkami z dovolené. Je to hezké, ale já sám jsem nic nezažil.

Nevím jak na camera-ripu, ale v kině je to emotivní 9/10 epická super-podívaná, která má na rozdíl od Transformers lidský rozměr. Každý pád na trubku satelitu bolí, při každém zaseknutí lana se tají dech. Už dlouho se mi nestalo, abych nějakým filmem tak prosvištěl. Dojde i na trošku toho artu (fetus scéna) a punkové scenáristiky (oba nečekané zvraty s Clooneym jsou nečekané). Gravity je prostě perla, Cuarón by měl dostat Oscara, Appolo 13 už není nejlepší biják o kosmonautech.

Černobílý prolog tuhle už tak skvělou pohádku zlepšuje o tisíc procent. Škoda, že se v nedělních dětských studiích většinou nevysílá. Pět hvězdiček je trochu nastřelených - a vlastně není. Kolik televizních pohádek zlidovělo jako tahle?