Laerry

Kdo před deseti lety byl v pubertálním věku, tak dozajista na Pokémonech ujížděl a jestli tvrdí, že ne, tak lže. Pokémoni patří k mému dětství a s úsměvem budu vzpomínat na doby, kdy jsem dokázala vyjmenovat všech 150 druhů, včetně vývojových stádií... kdy jsem hromadně kupovala žvýkačky a byla zklamaná, když jsem v nich našla samolepku, kterou jsem už měla ve sbírce... kvůli seriálu jsem o víkendu vstávala brzo ráno, abych náhodou nepropásla nějakého nového Pokémona, který doposud v seriálu nebyl.... jednoduše řečeno, byl to fenomén - a stejně jako spousta fenoménů má ten neduh, že ho buď nenávidíte nebo milujete - a většina lidí z té první skupiny bez mrknutí oka dá odpad, i když třeba kdysi si tajně přáli mít vlastního Pikachu...

Seriál to byl dobrý, jen ho nesmíte porovnávat s filmem. Navíc jsou tu mladí Eric Close, Ron Perlman a Rick Worthy!:)

Jediná telenovela, kterou jsem vydržela pravidelně sledovat... ano, bylo mi sice 12 let, ale to nic nemění na tom, že na Mili dodnes vzpomínám jen v dobrém.

Nemá smysl se rozčilovat... zrušili to... brzy to zapadne v zapomnění... a pak přijde další shitoidní remake dalšího britského seriálu u kterého se nebudu vůbec, ale vůbec rozčilovat:))

Jedna z lepších telenovel. Především díky Thalíe a jejím songům.

Za to, že tuhle muslimskou sračku musím mámě neustále nahrávat a pak si o víkendu udělá sledovací maraton. A to jsem si myslela, že nic horšího, než Prašivka (Ordinace v Růžové zahradě) být už nemůže... mýlila jsem se:-(

V dětství jsem to sice pravidelně sledovala, ale jen kvůli určitým postavám - a už tehdy mi přišel celý koncept seriálu směšný.... ale bez tohohle seriálu by jsme byli zřejmě ochuzeni o fenomén Chucka Norrise, nadčlověka - a miliony vtipů o něm:)

Nejdokonalejší sociální experiment na televizních obrazovkách, který je skvělou studnicí lidských charakterů, vhozených do extrémních podmínek, a jenž musí ze sebe vydat buď to nejlepší či nejhorší. Nejlepším člověkěm v dějinnách Survivoru vůbec? Samozřejmě excelentní Jeff Probst, bez nějž by tahle soutěž nebyla taková, jaká je!

Nejoblíbenější soutěž mého dětství! Ani jediný díl mi nesměl uniknout, lepší než večerníček!:)

Příběhy o emancipovaných ženách, které se prosadí v nelítostném světě mužů, mám ráda, takže nemůžu v tomhle ohledu feminismus Mildred Pierce nijak vytíkat. Ale co mě nejvíc utkvělo v paměti, je charakter Vedy, jejíž snobské, namyšlené chování je jednoduše na přeshubu... kdybych měla mít takovou dceru, tak ji dám raději do děcáku, protože na takovýhle typ chování bych neměla dost silné nervy.