Stíba

Není to Van Dammova špička ale takový lepší průměr s trochu kolísající kvalitou. Mám moc rád úvodní úsek z New Yorku 20. let, to se povedlo, pak je to ale trochu nahoru a dolu a závěrečná třetina soubojů je spíš takovou zeměpisnou turistikou po vzhledových i bojových archetypech bojovníků z jednotlivých zemí. Van Damme se tu také poprvé a naposled posadil na režijní židli. Dá se říci že celkem úspěšně a vnesl do svých akčních filmů i trochu jiného ducha. Roger 007 Moore je tu pak zajímavým zpestřením. 3,5*

Když vezmete osvědčený recept ale použijete špatné ingredience a nesoustředíte se na vaření, takhle to dopadne. Lionheart jede v základu podle klasické šablony ale celý příběh je ještě naivnější než bývá standardem, souboje špatně a hloupě zpracované a jako celek to zkrátka nemá moc hlavu ani patu a žádný charakter.

"Dáme si druhý? - To už ale bude šestý." ..... Skvělý mix syrového severského humoru s výbornými dialogy. Zručně a vyváženě natočené a hlavně od začátku do konce prdel. (Kino Čerčany - 13. 1. 2024)

Vizuál mého milovaného Hong Kongu a Van Damme v povedené dvojroli. Navíc je to dobře napsané, příběh má hlavu a patu a ve výsledku je tak z toho jeden z jeho nejlepších filmů.

Nejsem příliš velký fanoušek jedničky, protože si myslím, že z toho námětu šlo dostat víc. Na dvojku jsem se ale stejně těšil a říkal si, že tohle skoro čtyřicetileté ohlídnutí by mohlo být konečně ono. No a rovnou píšu jo, bylo. Hned od začátku jsem byl hodně spokojenej, vizuál parádní a hned úvodní letecká akce ukázala, že v tomhle ohledu se bude na co těšit. Romantické zápletka na pozadí tu tentokrát taky vyzněla pro mě o dost líp a Jennifer Connelly byla toho pomyslnou třešničkou na dortu, po padesátce furt neskutečně krásná a charismatická baba. Čitelnost příběhu ani všechny ty klišé tu nelze vůbec brát jako problém a závěr je v rámci toho co by bylo potřeba dokonce docela pěkně zamotanej. Jsem fakt spokojenej a byť to není stoprocentní, je to víc než důstojné pokračování a asi i zakončení tohohle snového leteckého lovestory. Docela mě mrzí že jsem film nestihl v IMAXu, protože to by zážitek ještě určitě povýšilo.

Strohé a věcné až dokumentární odvyprávění jedné z největších kauz v dějinách amerického prezidentství. Žádná vábnička na diváka, uměle vytvářené emoce ani nic podobného, ale technicky strohé a přesné vylíčení stojící na výkonech ústřední dvojice. Pro dnešního typického diváka zvyklého na jiný přístup to může být trochu nudné a odtažité, pro ty co o laciné triky na divákovi nestojí ale naopak.

Čekal jsem od toho víc, obzvláště pokud dokument režíruje člověk, jehož rodiny se holokaust přímo dotkl. Výběr pamětníků je pestrý a je vidět, že ti lidé mají co říct, ale vedení těch rozhovorů, pokládané otázky a nasměrování konverzace bohužel až na pár zajímavých a silnějších momentů příliš neukáže. Škoda.

Poctivá a ve všech ohledech ukázková sedmdesátková kriminálka. Ten přechod mezi starým a novým Holywoodem v tomhle období je mnohdy tak charakterní, že je to pomalu samostatný žánr a tohle je přesně ten případ. Jo a abych nezapomněl, moc příjemné hudební podkreslení, které podtrhuje výše zmíněné. Ústřední duo snad ani komentovat nemusím.

Takové to očekávání jaké to bude co bylo na začátku jedničky už tu není, protože člověk ví do čeho jde, ale díky bohu je to i s velkým časovým odstupem vlastně hezky navazující a na stejné úrovni nesoucí se prima vánoční pohádka.

Ve svojí době mi tahle pohádka nějak utekla, což není až tak divné, jelikož české vánoční pohádky minimálně nového milénia jdou absolutně mimo mě. Když to na mě ale po vánocích vybaflo na Netflixu, řekl jsem si že to zkusim a naštěstí nelituju. Příjemná uvolněná pohádka kterou táhne Ondřej Trojan svým nenuceným uvolněným projevem.