Barybal

Mluvit o kultovnosti tohoto snímku je poněkud dvojsečná záležitost, protože podívejme se na rok vzniku (1994), v té době se rozhodně kultem nestal, tenhle film prakticky nikdo neznal, dokonce jsem ho viděl dvakrát na ČT2 v cyklu "Americké nezávislé léto", někdy v letech 1998 - 2000. Každopádně tenhle film jako bájný Fénix povstal z popela a stalo se tak po tom, co svět obletěl Kill Bill, který si získal řadu fanoušků a schopní propagátoři toho využili a dali Pulp Fiction znovu do oběhu, dokonce i v kinech to šlo a až po tomto návratu se tento film stal kultovním snímkem a teď, kdo nezná, nebo neviděl Historky z podsvětí, jako by ani nežil... Každopádně, mě se ten film fakt dost líbí a líbil se mi hned, jak jsem ho uviděl prvně, od té doby mám rád Samuela L. Jacksona a i John Travolta se na roli perfektně hodil, Bruce Willis potom už jen potěší, protože je velice příjemně stravitelnou třešničkou na lahodném dortu...

Mě se ten film vcelku líbí, jasně, beru, že když k tomu někdo přistoupí, jako k akčnímu snímku, je rozčarován, pobaven a já nevím, co všechno, ale na druhou stranu, kdo tuto dobu prožil ve věku cca 15 - 20 let a zažil něco podobného, jako pochod do gheta, kde člověk netušil, jak to skončí a tušil, že to může skončit i nejhůř, tak si při záběrech pochodujících Skins na tyhle pocity a sevření žaludku vzpomene a věřte, že to nebyl příjemnej pocit, protože nešlo o film, ale realitu a tady je realita podána reálně, i ostatní věci ve filmu vykreslené se mi nezdají být nadnesenými, každá doba má lidi s odlišnými pohledy, pokud žijete v uhlazené čtvrti, kde se sousedi ráno zdraví a prohodí pár slov při venčení psa, připadá vám něco takového, co je popsáno ve snímku, jako nesmysl a představivost autora, ovšem, když se zanoříte hlouběji, zjistíte, že je vše poněkud jinak a proto mi pojetí polisotpadové doby nepřipadá nadnesené, o všem rozhodovaly peníze a ty měli buď bývalí veksláci ( převážně občané zde žijící menšiny) a nebo podvodníci a peníze jsou vždycky dobrým důvodem k násilí, v době, kdy vláda umožnila všem všechno, se slovy "Tady máte demokracii", se děly věci nejrůznější a mnoho z nich nebylo ani řešeno, natož potrestáno, naštěstí jsme o kus dál a tak je ten snímek pohledem zpět a to celkem reálným, naštěstí vše nabralo lepší směr a díky tomu film z pohledu dnešního diváka působí spíš úsměvně...

Ve škole mi vždycky třídní říkala: "Už ti bylo šedesát? Byl jsi v Rusku?" "Nebyl, tak neraď a nehodnoť" Takže tyto předpoklady u mě stále přetrvávají, ale stejně si dovolím hodnotit... Možná, až tyto podmínky splním, tak pochopím i tento film. Těšil jsem se na něj s tím, že se vždycky rád podívám na francouzsou komedii, jak je napsaáno v žánru zde na ČSFD na prvním místě, no, na prvním místě jsem asi po pěti minutách viděl, že komedie se nekoná, řekl jsem si dobrá tedy, podívám se rád na mysteriózní thriller, ale ani tam mé touhy nebyly uspokojeny, za mysteriózní thriller považuji např. film "Na křídlech vážky", ale tohle? Sledoval jsem, sledoval a než se mi podařilo rozluštit, jaký žánr bych v tomto filmu měl najít, tak jsem viděl, že na obrazovce jdou závěrečné titulky, z čehož jsem měl upřímnou radost a popravdě už to nechci vidět, tedy alespoň, do doby, než budu za sebou mít cestu do Ruska :-) Nechci v žádném případě srážet tento film, určitě věřím, že lidem, kteří jej pochopili a sžili se sním, tento film dal přesně to, co čekali, u mě se tak nestalo, neboť jsem původně čekal francouzskou komedii a tou tento film vskutku není... Takže nevím, mě tenhle film nechytil a pokud by se někdo řídil zdejšími komentáři a tento film naprosto neznal, potom předesílám, že se celý film jen a pouze mluví a k ničemu se to jaksi nerozjede, až nakonec se dozvíme asi šokující pravdu, ale je pravda, že já jsem si něco takového už nějakou chvíli myslel, mezi tím, co jsem přemýšlel o žánru. Takže za mě jedna hvězda ne snad kvůli kvalitě a hloubce filmu, ale kvůli tomu, že odkaz tohoto díla mě totálně minul...

Dva nosáči tankují super jsem viděl v roce 1989 a naprosto královsky jsem se bavil, nešlo o to, že je to ze "západu", ale prostě se mi to líbilo, jako komedie, byly tam fajn hlášky a také jsem tam viděl známá místa, neboť jsem v DDR měl příbuzné, tak jsem byl v muzeu BMW i na jiných místech, která film zachycuje. A i po těch letech, když ten film vidím, moc rád se na něj podívám, protože zachycuje dobu, kdy to v Německu bylo příjemné, v osmdesátých letech bylo Německo jiné a z toho filmu dýchá velká dávka nostalgie... Navíc, některé hlášky v naší rodině už prakticky zdomácněly, například - "Udělám Ti indiánskej žebřík" a nebo "Co je tohle?""To je superrypák." A podobně. Hodnocení pěti hvězdami je poněkud nadnesené, jsou to pro mě tak čtyři a půl, ale z nostalgie, ta půlhvězdička navrh...

Tak tenhle díl je vskutku zajímavou a na "nosáče" nezvyklou podívanou, mě se tenhle díl líbí a ty skoky z reality do filmu se mi také líbí, protože to přesně vystihuje nezajímavost všedního života, kdy jdeme jen do práce a z práce, o víkendu se snažíme sportovat a u televize sníme, jaké by to bylo kdyby... A nosáči zjistili, jaké to je, když se překoná bariéra obrazovky a tudíž je nasnadě, že jejich filmové výlety jsou plné humoru, napětí a o zajímavé momenty tu rozhodně není nouze...

Dalo by se říci, že v podstatě souhlasím s většinou komentářů zde a to sice, že se jedná o nejslabší díl celé série, ono se stává, že se objeví nějaká dvojice, která hraje v nějakém filmu, ale během toho filmu se přijde na to, že ta dvojice má potenciál a vzápětí vznikne nový příběh, který je této dvojici napsán "na míru" a tudíž ten předešlý díl poněkud zastíní. Mě osobně tento díl dlouhou dobu míjel, vlastně jsem o něm ani nevěděl, až jsem na něj náhodou narazil, skouknul a docela dobře se bavil, bylo to poněkud příliš ukřičené a ne úplně dotažené, ale jako celek se mi to celkem líbilo. Proto dávám tři hvězdičky, neboť tuhle dvojici a jejich trampoty mám rád a vžd se na ně rád podívám...

Ono to zase tak úpně hrozné nebylo, já osobně vidím, jako hlavní nedostatek toho filmu to, že divák nemá prakticky moc času se sžít s hrdiny, protože děj poskakuje mezi ději všech postav a nedá šanci se do některé z nich více vcítit a to bych viděl, jako hlavní problém toho snímku. Ten fakt, že hudba v tomto filmu působí spíše násilně, než jakkoliv jinak, tady byl už zmíněn a já jej potvrzuji, kupříkladu M. Žbirka je tam skutečně, jako pěst na oko. Myslím si, že ten film hodně drží nahoře (alespoň pro mě to tak je) O. Kaiser, pan Bartoška se svého úkolu také zhostil s elegancí, ale jeho postava mi až tak úplně sympatická nebyla. Každopádně si myslím, že autorka scénáře musela v nedávné minulosti prožít něco podobného, co je ve filmu, nebo a v takovém případě klobouk dolů, se dokázala vžít do postoje své "hrdinky" velmi mistrně, protože, pokud někdo prožil nějaký vztah se ženou 40+, jejíž manželství nefungovalo, nebo fungovalo špatně, tak ví, že realita je s tímto filmem prakticky totožná. Film na mě zapůsobil dojmem, že paní Poledňáková chtěla natočit svoji variaci na Román pro ženy, ale tak nějak tím svým pohledem, vsadila do toho osvědčené věci ze svých předchozích filmů a naroubovala je do nového děje a ono to vcelku drží pohromadě. Super je okamžik asi tak ve třech čtvrtinách filmu, kdy K. Magálová, coby učitelka zjišťuje od svých žáků, co je to román, čímž nám vlastně režisérka říká, co celou dobu sledujeme a nastíní i budoucí vývoj, aby byl tento román naplněn. Takže, pokud jste muž, či žena, to je jedno a prožili jste něco podobného ve svém životě, bude vám tento film připadat povědomý, ženám 30+ se bude jistě líbit, protože je tam příběh lásky, ovšem v moderním pojetí a určitě si najdou některou z postav, která jim bude blízká a pro všechny ostatní to budou téměř dvě hodiny víceméně nudy, ale za odpad bych to určitě neoznačoval, film zachycuje náhlou změnu v nudném a šedém životě stárnoucí ženy i se všemi vedlejšími prvky. Být to méně roztěkané, určitě by hodnocení bylo vyšší, takhle, pro mě jsou to dvě hvězdy a jedna je za již zmíněného O. Kaisera.

Nemám filmy s S. Seagalem moc rád, snad kromě Přepadení v pacifiku, ale to spíš kvůli T. Lee Jonesovi, ale musím uznat, že tento film se mi s ním velice líbil :-) Ale teď vážně, je to vcelku povedená akce, je tam napětí i příběh, všechno to běží tak, jak má podle správných Hollywoodských kolejí, je tam správný klaďas, který není hrdinou, ale postupem času se jím stane, když zastoupí práci celé přepadové jednotky, je tam opravdu nesympatický a fantasticky fanaticky působící "Hercule Poirot". Samozřejmě nemůže chybět ani milostný příběh mezi hrdinou a krásnou dívkou a klasický konec, jak to člověk v takovém filmu čeká a právě proto, že to je látka, která již byla mnohokrát zfilmována a ačkoliv nenudí, nedosáhne (tedy u mě) výše, než na dva a půl hvězdy, ta půlka je za již zmíněného S. Seagala...

Sněženky a machři po 25 letech jsou filmem, který ukazuje, jak jde život nám všem a že člověk se nemá snažit ohlížet s tím, že by oživil něco, co prožil v mládí. Nikdy už to nebude to, co si člověk pamatoval, že to bylo a takový je i film, všichni si pamatujeme hláškující hrdiny, kteří neřeší nic podstatnějšího, chtějí si prostě užít povinný výlet na horách naplno, avšak po těch 25 letech je to trošku jiné, hrdinové, jako i diváci si prožili své radosti, ale především úpadky, každý z nich má své problémy a starosti, které ho neopustí a i náhled na svět je poněkud jiný ve čtyřiceti, než v šestnácti a tohle vše je v tomto filmu velice dobře zachyceno. Já osobně jsem zažil v osmnácti takovou super akci se svými přáteli a ač se stále stýkáme a je to vždy super, tak by se ta akce nedala opakovat, někdo má děti, někdo má starosti s firmou, někdo s prací, deset let je znát a stejné je to ve filmu, ve škole si byli všichni rovni, ale po 25 letech má každý jiný úspěch a neúspěch, funguje zde závist, skepse, starosti. Takže, každý, kdo prožil v mládí něco podobného, ví, jak film bude vypadat a dopadne, ten, kdo si nic takového neprožil, bude se nudit, protože tento film zachycuje život tak, jak ho píše život... Mé hodnocení je 2 a půl hvězdy a ta půlka je za Václava Koptu, který za těch 25 let urazil asi největší kus cesty :-)

Jedná se o velice zajímavou sondu do dnešního Ruska, jeho metropole a jejích obyvatel, hlavní hrdinové nejsou kdovíjak sympatičtí, ale děj nás vtáhne a člověk jen nevěřícně zírá, co se to na tom plátně děje. Být tam o něco více mrtvol a střílení, bylo by to příliš „americké“, být to o něco drsnější, bylo by to nevěrohodné, každopádně tento snímek je poměrně vyvážený a děj ubíhá stejně rychle, jako dálnice pod koly sedmičkového BMW. Určitě je to zajímavý snímek, který nám ukáže, jak se probít v dnešním Rusku, ukáže, že není dobré v opilosti chtít vylovit peníze z hromady dřeva, nebo, že „psí máma“ je neocenitelnou bytostí v takových končinách, nebo že člověk má občas poslechnout ženský instinkt. Mohu tento film doporučit všem, kterým nevadí ve filmu sprostší výrazy a trocha skutečné surové reality, nečekejte ani potoky krve, ani „lidového“ hrdinu, který zachrání vše a všechny. Tento film bych určitě nepřirovnával k žádnému jinému snímku, ačkoliv by to svádělo, ale Bavorák je film, který stojí sám o sobě a nesnaží se přikrášlovat svět.