Georgiana

Tak to byla letošní jízda! Skvělý seriál, který se stává mou korejskou jedničkou. Co do scénáře a charakteru postav nemám žádných námitek. Každá půlhodina byla dějově svižná a nadupaná situačními vtípky, že jsem běžně pukala smíchy. Kim Nam-Gil v roli kněze byl totální sekáč a nikdy na něj nezapomenu. Bojové scény v jeho podání byly v kombinaci s černým pláštěm a dlouhýma nahoma naprosto neodolatelné. Komediální linka nádherně podtrhovala napínavý děj a tajemnou minulost kněze. Nebyla chvíle kdybych se nudila. Yo Han a další herci menších rolí byli naprosto úžasní. Možná těch úderu od baseballek bylo ke konci až příliš, přesto byly scény parádní. Závěrečné scény v kostele a ta další, kterou nebudu prozrazovat, jsem probrečela.

Nádherný herecký koncert Lee Joon-giho, jemuž historické postavy náramně sedí, a to nejenom pro jeho nevšední vzhled. Je to prostě korejský princ v jakékoli roli. Je vidět, že tvůrci měli na tento projekt dostatek času, jelikož seriál neztrácel tempo a byl poměrně vyvážený a konec naprosto báječný. Celá banda herců se mi vryla do paměti, bylo vidět, že si to každý naprosto užívá. Mám dojem, že Lee Joon-gi prohlásil, že si s kolegy velmi sedl, i když herci byli o dekádu i více mladší. LJG byl výborný ve všech bojových scénách, které dotáhl zkušenostmi k dokonalosti. Ano, u IU mohli ubrat na frekvenci vystrašených oči apod., ale to by nebyla Korea a já to beru, líbila se mi. Můžeme hledat nelogičnosti, ale já jsem byla v pohádce, která by bez nich nebyla vystavena. Nějaké scény by si zaslouzily větší kompars. Ačkoliv na začátku seriálu byla scéna krásně nadupaná, koncem se nejak šetřilo. Osmý princ byl chodící charisma. Dějová linka byla úžasná a vztahy nebyly přímočaré, ale plné planných slibů či změn v rozhodnutích. To se mi velmi libilo. Naprosto každá postava byla černo bílá a tvůrcům se povedlo uvádět diváka na rozcestí, kdy se sám těžce snaží hledat vhodné východisko. A nakonec o všem může dlouho přemýšlet. Skvělé.

Když jsem se ráno probudila, měla jsem hlavu velkou jako Kokomong. Doporučuji místo kapesníčků spíš celou rulu papíru. Zrealizování takového námětu je s velkým rizikem, aby vše nevyznělo tak nějak emocionálně levně. V tomto případě je to zrežírováno tak bravurně, že mě snímek naprosto vydřel z kůže přesně tak, jak má. Co k tomu ještě říct? K soudnictví se nemá cenu vyjadřovat. Stačí se podívat do našich vod. Možná stojí za úvahu role záporáka. Jestli neměl dostat víc prostoru při výsleších a obhajobě. Těžko říct.., třeba by mi lezl moc na nervy. Ale zvládnout mě rozplakat, když si taťulda rve na hlavu balónek Kokomonga a vzápětí rozesmát, je sakra těžké. Za pět.