Tom Hardy

Slušnou expozici a téměř dechberoucí kombinaci špičkových efektů a dunivého zvuku nabourává scénář, ve kterém se střetává jedno klišé za druhým (chyběl jen pes v ohrožení a dvě letadla letící naslepo proti sobě). Naštěstí to má nadhled a v sále s dobrým zvukem jsou některé pasáže skutečně ohromující. Doma bych tomu dal 50%, v kině to je za "přimhouřím obě oči" 70%.

Největší nesmysl, jaký lze o Expendables 3 napsat, je to, že jde o další poctu osmdesátým létům, neboť právě tenhle koncept většinu času film (nutno říct, že zcela úmyslně) nabourává. Pryč je okázalá akce plná testosteronu, krve a hlášek. Nadsázka se, až na pár dobře mířených slovních střel, vytratila a ten jediný, kdo trochu připomíná energii předchozích dílů, je přepálený (ale dle mého poměrně zábavný) Antonio Banderas, jehož role byla nejspíš psána na tělo Eddiemu Murphymu. Klasici jsou tentokrát bohužel naprosto nepodstatní. Buď je jejich prostor na hraně camea (Li, Arnie, Crews, Statham, Lundgren), nebo zkrátka nemají jak excelovat. Mladíčci jsou NAPROSTO nezajímaví a to do jednoho a jediný, kdo celkový dojem trochu zachraňuje, je Mel, který má zase minimum prostoru a totálně nedůstojný finální fight. A Sly poprvé vypadá, že se celé natáčení nevyspal. Není to vyložený průšvih, jen skrz naskrz průměrný akčňák, který upozadil legendy, aby se přiblížil nové generaci. Děkuji, nechci. Expendables vznikli jako připomínka velké akční éry a jejich úspěch dokázal, že pořád ještě žije dost fanoušků, kteří na tuhle partu rádi vyrazí do kin. Trojka se původně zvoleného konceptu vzdává. Nic proti tomu, ať si série žije vesele dál. Ale už není paradoxně pro fanoušky osmdesátek. 50%. K UNRATED verzi: Jen pár fuck navíc, žádná krev, žádné drsnější scény. Jen více padlých a tím to končí. Tak jsme se ani na Blu-ray pořádné necenzurované verze nedočkali. Takový podraz na fanoušky jsem vážně nečekal.

Začátek filmu nabízí intenzivní feeling druhého Terminátora a svým strhujícím tempem dává vzpomenout na jedinečný úvod druhých X-Menů, když se proháněl po Oválné pracovně Nightcrawler. Dokud se buduje zápletka, má Budoucí minulost téměř neuvěřitelný tah. Ale poté se zvolní, aby mohl mladý Xavier bojovat se svou závislostí a film ztratí na tempu i nadhledu. Ne, že by se vyloženě propadl do průměru, ale klesne o pár stupňů a ani vygradované finále o dvou rovinách nedokáže vše úplně zachránit. Rozhodně je to povedený díl, který má minimálně jednu nesmrtelnou scénu (Quicksilverova infiltrace), ale jako celek je o něco horší, než První třída i zmínění druzí X-Meni. Na druhou stranu, po slabých sólovkách Wolverinea a pitomoučkém Posledním vzdoru jde o více než důstojné zakončení "staré éry". A finální znovushledání dojalo a pobavilo. Za to palec nahoru.

Těžká pocta starým filmů a ještě starší Godzille, která se totálně otočila zády k diváckým očekáváním. Ten, pro koho je Godzilla jen "ta od Rolanda Emmericha", bude v kině zažívat šok infarktových rozměrů. Edwards z vysoka kašle na okázalou akci i snahu těžit z vysokého rozpočtu prostřednictvím hlavního monstra. Místo toho mu jde především o vykreslení zoufalé situace, jíž prezentuje očima přihlížejících, kteří na situaci nemohou nic změnit. A to je vzhledem ke zvolenému konceptu nejen v pořádku, ale vlastně i jediné možné řešení. Mám ohromnou radost z toho, že v dnešní době může vzniknout podobně nekompromisní kousek a navíc ještě vydělat. Teď to chce dvojku s Mothrou! 90%.

Solidní v detailech, sebejisté v akci, s parádním 3D (to je stále extrémní vzácnost) a jedním zatraceně silným a dospělým momentem. Na druhé straně se film drolí díky nezajímavým záporákům a nejasné cílovce. Někdy je úmyslně komiksově naivní (jako když se malé dítě postaví pro záporákovi), jindy jen vyloženě béčkově hloupý (během pádu letadla se uploaduje soubor na internet... a to někdy v roce 2000!), k tomu teenagerovská romance jak z Dawsonova světa a až příliš tlačené hlášky, které především v první třetině dělají ze Spider-Mana namyšleného fracka. V rámci celku nicméně převládají pozitivní dojmy. Konečně se odvyprávěl nový příběh, tempo příliš nestagnuje a když už se má něco dít, je rozhodně na co se koukat. Kdyby nebyl Electro politováníhodný chudáček ale důstojný soupeř, bylo by to na 80%. A potitulková scéna je vyloženě tragická. 70%

Astronautova žena 2: Cesta do kyberprostoru.

Těšil jsem se na další akční výplach z produkční stáje Luca Bessona a ona je to nakonec rodinná komedie, ve které adrenalinovější pasáže nezaberou ani deset minut (v zásadě je veškerá zásadní akce vidět v traileru). Neměl bych s tím sebemenší problém, kdyby sbližování otce s odcizenou dcerou nebylo tak šablonovité a bez nápadu. Jsou tu všechna klišé, která z podobného filmového vztahu pramení. Přesto by bylo nefér poslat 3 dny na zabití k filmovému dnu. V prvé řadě je Kevin Costner cool. To mi nikdo nevymluví. A za druhé tvůrci aspoň trochu zaváleli ve vztahu hlavního hrdiny s vedlejšími postavičkami. Ethanovy únosy jsou opravdu zábavné a i ti "nedobrovolní nájemníci" nakonec měli své kouzlo. Škoda, že podobně bizardní a svébytný není i zbytek filmu. Pak by bylo hodnocení jednoznačně vyšší. 50%.

Překvapivě důsledný hollywoodský spektákl, který nahlíží na tradice japonské kultury možná naivní, současně ale i poměrně uctivou optikou. Fantasty prvky jsou překvapivě užity poměrně střídmě (a rozhodně nepůsobí v příběhu nepatřičně), Keanu Revees je svým subtilním projevem dle mého spíše vědomě podřízený k tomu, že není hlavním hrdinou v pravém slova smyslu, než že by byl herecky matný, lokace se střídají se železnou pravidelností a akce byla minimálně solidní (nelze nicméně přehlédnout násilnou absenci krve, která několikrát nutí střihače k bizardním zásahům). Výsledek mě každopádně příjemně překvapil. Jako historickou kapitolu to nelze brát vážně ani omylem (a nemyslím, že by to byl tvůrčí záměr). Jako fantasy variantu jedné legendy, která chce připomenout některé hodnoty? S tím nemám sebemenší problém. 70%

Nuda, jejíž nezáživnost odráží malé charisma nového hlavního hrdiny. Chápu, že každý nemůže být Gerard Butler, ale problém nové Třístovky je i v tom, že ani na poli akce toho příliš nepředvede. Souboje na vodě se rychle okoukají a samotná akce se zoufale snaží nenápadnost nahnat přehnaným množstvím okatě digitální krve (tenhle přestup od první Třístovky ke stylu seriálového Spartaka nemůže být zbytečnější). Nebýt fantastické Evy Green, která si svou sexy psychopatku dává opravdu lahůdkově, horko těžko by se hledal důvod ke chvále. Nemusí nás trápit, že si Noam Murro vybral Vzestup říše místo páté Smrtonosné pasti. Očividně by nepředvedl o nic lepší výsledek, než John Moore.

Je v tom hodně cítit předchozí spolupráce režiséra Jaumea Colleta-Serra a Liama Neesona – znovu se hraje na zamotaný příběh, který prakticky až do konce pokládá jednu otázku za druhou a precizní filmařinu. NON-STOP má ale dvě výhody. V prvé řadě to, že se Neeson zapojí do akce již v první polovině filmu a za druhé má podstatně adrenalinovější vývoj. Hnidopich by mohl namítat, že načasování je až podezřele přesné a konec je podle žánrových pravidel leteckých thrillerů. Ale hra na vraha skutečně funguje, nechybí památné hlášky a Neeson se v rolích drsňáků prostě našel.