Vojcl

Bezchybné komorní drama, které ačkoli se celé odehrává v jediné místnosti, je napínavé od první do poslední minuty. Působilo to na mě spíše jako divadelní hra, ale i tak bych Dvanáctku rozhněvaných mužů ihned zařadil k nejlepším filmům 50. let. Je to strhující hra nervů vystavěná na brilantně napsaných dialozích a hereckých výkonech. Vedle Henryho Fondy zde zazáří třeba i český emigrant Jiří Voskovec.

Skoro se ani nedá uvěřit na jak malém prostoru se dá vytvořit zajímavý projekt. Rozhodně nejsem příznivcem romantického žánru, ale tohle komorní představení na mě zapůsobilo natolik, že jsem musel oběma hrdinům držet palce, aby to nakonec mezi nimi dobře dopadlo. Nesmírně realistický snímek o mezilidských vztazích (ale jsou zde zmíněna i dobová témata, např. politika, Vietnam atd.) je postaven výhradně na výtečně napsaném scénáři a hereckých výkonech Hoffmana a Farrowové.

Skvělý životopisně-hudební snímek, který obsahuje všechny atributy jaké by projekt daného žánru měl mít a věrně vystihuje osobnost Jimmyho Morrisona. Film je postavený zejména na strhujícím nejen hereckém, ale i pěveckém a tanečním výkonu Vala Kilmera, jenž si tu na počátku své kariéry hned střihnul životní roli. Nápaditá je i kamera se spoustou záběrů v doprovodu psychedelické hudby, jež navozují pocit, jakoby sám divák byl pod vlivem drog. Jen by se to možná dalo trochu sestříhat. 90%.

Japonské dobrodružné drama se věrně drží knižní předlohy od Eidži Jošikawy (i když na několika místech ji pochopitelně trochu osekává) a nabízí poutavý akční děj se sympatickým hlavním hrdinou. Celkově se mi Musaši líbil o něco méně než jiná "samurajská" klasika ze stejného roku a s Toshiro Mifunem v titulní roli (Sedm samurajů), ale i tak se jedná o strhující podívanou. Milovníkům ústředního hrdiny a japonské kinematografie mohu jen doporučit. 90%.

Vcelku podařený dobrodružný snímek z prostředí eskymáků. Film na pozadí jednoduché dějové linie dává nahlédnout do života tohoto osobitého národa. Nechybí nádherné záběry kanadské přírody. Scénář není nikterak originální, ale špatný taky ne a má celkem logické vyústění. Určitě záležitost hlavně pro fanoušky žánru. Z herců mě nejvíc zaujal Toshiro Mifune v jedné ze svých posledních rolí.

Vcelku příjemný poetický snímek s překrásnou kamerou a výbornými herci. Nicméně postrádá v podstatě jakýkoli děj a místy trochu nudí. Ještě, že délka filmu je poměrně přijatelná. Podobná témata zkrátka patří spíše na stránky knih než na obrazovku. Zajímavost: poslední filmová role Josefa Kemra.

Od Clinta bych takový snímek věru nečekal. Polidštění westernových hrdinů mi zpočátku přišlo hodně komické. Když hlavní hrdina-několikanásobný zabiják nedokáže ani nasednout na koně a sestřelit plechovku, chtělo se mi od obrazovky odejít. Ale když dáte Nesmiřitelným šanci, zjistíte, že se jedná o výtečnou podívanou, která ukazuje Divoký západ takový, jaký zřejmě skutečně byl. Bez vší romantiky a příkras. Žádná postava není vyloženě kladná ani záporná. A strhující závěr mi všechny předchozí pochybnosti dokonale vynahradil. Pokud patříte mezi fanoušky klasických westernů typu Sedm statečných, raději se tomuto dílu vyhněte, pro všechny ostatní nezapomenutelný zážitek.

Působivý thriller popisující známou aféru Watergate je natočen dokumentárním stylem. Scénář neobsahuje žádné výrazné dějové zvraty, ani jedinou akčnější scénu, a pro někoho tak může být místy nudný, já se však bavil skvěle. Prezidentovi muži nabízí především realistický pohled do zákulisí mravenčí redakční práce, která ovlivnila americké a možná i světové dějiny. Snímek je pochopitelně postaven na hereckých výkonech dvojice Redford-Hoffman, ačkoli třeba i Jason Robards je výborný.

Brilantní filmová rekonstrukce zřejmě nejznámějšího prezidentského atentátu 20. století. Přes více než tříhodinovou délku nenechá diváka ani na chvíli uhnout pohledem z obrazovky a předkládá další a další šokující zjištění. Na to jak moc se ve své teorii Stone mýlil si bohužel budeme muset ještě hezkých pár let počkat, ale do té doby mu to totálně žeru :-) Nesmím zapomenout pochválit vynikající herce v hlavních i vedlejších rolích.

Typická předražená hollywoodská šaškárna, která toho má s antickou mytologií jen pramálo společného. I když pomineme, že scénář obsahuje kvantum logických mezer, Immortals bohužel selhávají i jako nenáročná oddechovka ve stylu 300: Bitva u Thermopyl. Bojové scény jsou nechutně digitální, nemluvě o tom, že polovina stopáže se odehrává ve tmě (!). Postavy jsou nezajímavé a je vám úplně jedno co se s nimi stane. Na Freidu Pinto se dá alespoň koukat, zato Henry Cavill je neuvěřitelně prkenný hlavní hrdina a i potenciál Mickey Rourka zůstal nevyužit.