Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Horor
  • Krimi

Recenzie (1 350)

plagát

Rambo: Posledná krv (2019) 

Jako rozlučka s Rambem velmi symbolické, decentní, ale brutální zároveň. Navenek je to všechno plytké, táhnoucí se, ale šel jsem do kina s tím, že Rambovi na konci zatleskám, ukápne mi slzička a rozloučím se s mým dětským (a vlastně i dospělým) hrdinou důstojně. To se stalo. Poslední díl je zkrátka od "mého" Ramba vzdálen na míle (asi tak na 3*), ale hodnotím-li příběh Johna za celých těch 30 let, líbí se mi ten vývoj postavy i to, s jakou likviduje nepřátele, kdy si prostě Sly již nehraje na machra. Ještě jednou díky za tuhle bohužel končící zábavu.

plagát

Účtovník (2016) 

Excelentní. Kdybych nebyl takový hnidopich a kdyby mi nevadilo, že u některých pasáží musím zapojit mozkovnu, abych pochopil obchodní politiku té korporace, vypálil bych plný počet. Bylo to chytré, bylo to dojemné, bylo to akční. Ben Affleck se svojí mimikou žulového kvádru nemohl dostat lepší roli. A strašně se mi líbí ta móda polidšťovat filmové hrdiny nějakou nemocí. Aspergův syndrom má v Hollywood úžasný potenciál. Není to ještě úplně autismus, takže postava není pro budování nových mezilidských vztahů úplně odepsaná. A když pak ta samá postava konečně někomu vyjeví své city, připadáte si, jakoby roztálo srdce robota. Jo, a identita tajemné dámy z telefonu mě naprosto, ale naprosto rozložila

plagát

Blok 99 (2017) 

Přímočaré, nekompromisní, uzemňovací ovšem poprvé překvapivě díky Vaughnovi uvěřitelný surový emocionálně mrazivý krvavý nářez až do samého závěru. Po shlédnutí si zde tak nějak nedokáži představit jiného herce, který by tak skvěle klidně ztvárnil tuto roli.

plagát

Daredevil (2015) (seriál) 

Velmi respektuhodný počin. Netflix opět vytáhl další parádičku, která baví po celou dobu. I když tu slyším opěvné hlasy hlavně na Charlieho Coxe, tak hlavní hřeb je padouch Vincenta d'Onofria. Jeho postava je rozebrána komplexněji co Murdockova a v mnoha smyslech chápu její uvažování více: Méně naivní a hlavně více lidské. Neberte mě špatně, Charlie Cox zahrál svůj part s velkým odhodláním, ale seděl mi víc jako Daredevil než jako slepý advokát. Co ještě hodně vybočuje pozitivním směrem je efektivní hra se světly, a i když se nedočkáváme náhledu skrze Murdockovi oči, tak město opravdu připomíná hořkou příchuť pekla a špíny. Mírně mi pokulhává dějová linka někde uprostřed, ale to scénaristé vždy bravurně zachrání vloženou bojovou ekvilibristikou a choreografiíí, které mě nikdy nezklamaly. Závěr skvěle graduje a jen tesně nedávám plný počet.

plagát

Slavnosti sněženek (1983) 

Nedokážu si představit u adaptace Bohumila Hrabala nikoho jiného v režisérském křesle než Jiřího Menzela. Opět dokázal zachytit podstatu knihy, drobnokresbu postav a línou atmosféru venkova. Líbila se mi postava Jaromíra Hanzlíka s jeho" No nekupte to, když je to tak levný". S filmem souvisí řada dnes již legendárních hlášek a postav, už jen díky tomu si zaslouží být řazen ke klenotům české kinematografie.

plagát

Nebojsa (1988) 

Jedna z mých oblíbených pohádek, se skvělým (v té době ještě nepoznaným) Ondřejem Vetchým.

plagát

Apostle (2018) 

První čtvrtina zbytečně vysekávané melancholické vyprávění, které se po přechodu poloviny příjemně rozjede, potá nastává totální psycho v malé psycho vesničce. Temná a ponurá atmosféra se skvěle vykreslena. Taková tvrdší a propracovenější kolonie, která téměř nenechala textil suchý. Víc takovýchto prasáren.

plagát

Deadpool (2016) 

Deadpool je v podstatě další z mnoha komiksových filmů. Dějově je strašně prvoplánový a z hlediska příběhu nenabízí nic, co bychom už neviděli v jiných superhrdinských snímcích. Historický význám má ale v tom, že si snad už konečně (!) managment a byrokrati velkých filmových studií vytáhnou hlavy z p...le a pochopí, že finančně úspěšné mohou být i filmy určené výlučně dospělému publiku a nebudou se pořád snažit srazit za každou cenu přístupnost pod R (od 15 let). Televize (ať žije průkopník HBO) to už pochopily dávno, jen v Hollywoodu mají ještě osmdesátá léta

plagát

Bezva ženská na krku (2016) 

Přiznám, že takovou Bezva ženskou, jako je Petra Hřebíčková, bych „na krku“ nějaký čas snesl. A možná i proto toleruji celkem snadno předvídatelné směřování děje až k happy endu, nad kterým zaplesají zejména srdce nás, kteří jsme nebyli vyvoleni žít v matičce měst, kdy venkovské dobro zvítězilo nad namachrovanou Prahou. To pak člověk odpustí i že se z buranského hrobaře a údajného vraha najednou vyklube stavební inženýr a milující dědeček, stejně jako šokující proměnu školního inspektora v podání Petra Vaňka. 70% už i kvůli skvělému Miroslavu Táborskému.

plagát

Narcos (2015) (seriál) 

Je to trochu hype, zas tak výborný to není. Je to prostě nadmíru dobrá filmová rekonstrukce neskutečně fascinující a strašidelný éry a člověka, který v ní hrál primární úlohu. Když se to ale porovná s vrcholy televizní tvorby jako je Breaking Bad anebo True Detective, tak je vidět, že ve vykreslení postav to trochu pokulhává, chvílemi má člověk skoro tendenci fandit Escobarovi (vynikající Moura), protože jeho oponent je takovej tuctovej blonďatej Američan s knírem. Navíc s přihlédnutí k okolnostem agresivní americký zahraniční politiky těch let je prostě těžký intuitivně fandit straně zákona. Ambivalenci týhle situace ten seriál ale bohužel příliš nezdůrazňuje. Prostě a jenom vidíme výbornou rekonstrukci jedinečného příběhu, nic víc, nic míň.