klida

Nějakou ucelenou formu má první řada, pak už to je jenom směs náhodnejch zápletek, která nikam nevede. Ideální zábava pro ty, kterejm stačí pár roztleskavaček a nevadí jim, že třeba bez vysvětlení jen tak mizej hlavní postavy.... Pak je ale najednou jedna ráno a celej seriál zničehonic získá na kvalitě i zábavnosti, kdy holky jsou hezčí, party rozjetější a vtipy vtipnější.

Miluju sportovní filmy, ale tady base není tak důležitý. Nejvíc to pro mě fungovalo v té romantické rovině, kdy byly na plátně, ehm, monitoru jenom Adams a Timberlake. Jinak je to šablonovité a předvídatelné, jak jen si lze představit. PS: Pohublého Johna Goddmana jsem málem nepoznal a pořád jsem si nemohl vzpomenout, koho mi připomíná postava, kterou hraje Robert Patrick.

Je to dobrý, nebo možná ještě lepší než to, ale stejně se nemůžu zbavit dojmu, že tomu něco chybí. Jestli by tím, ehm, X faktorem mělo být větší napětí nebo nějakým způsobem výraznější Brown. Jednoduše jsem do toho nedokázal, i přes nespornou kvalitu, nějak dostat, což by byl určitě problém, když by to mělo víc než čtyři díly.

Místo politiky a politikaření sledujeme spíš osudy jedné rodiny, která se v různé míře pohybovala a pohybuje v politice. A je to škoda, protože, když by bylo víc politiky a míň rodiny (třeba Burstyn tam je jenom proto, aby rozdávala moudrost), tak by to byla větší zábava. Takhle pořád koukáme, na Sigourney Weaver, kterou vůbec nemám rád a který všichni nepochopitelně podlejzaj s tím, jak je atraktivní, ačkoli to opravdu, ale opravdu není pravda. Zato Carla Gugino je fantastická stejně jako Mädchen Amick, která má takové v podstatě cameo.

Emoce, emoce a zase emoce v něčem, co podle mě vůbec není komedie. Závěrečný řekněme twist se mi nejdřív zdál trochu přes závit, ale čím víc o tom přemýšlím, tím víc to muselo přijít a do celkověho vyznění to zapadlo. Takový malý, osobní, citlivý film, který přinesl silný zážitek, i přes to, že jsem poprvé v životě koukal na screener. Zatím čtyři a kousek, což se může po dalším zhlédnutí ještě vyvíjet. Šel bych rád do kina, čeští distributoři, hm? Hudební vložka: Davida Bowieho jsme snad poznali všichni, ale mě víc sundalo něco jiného.

Nevím, jestli je to mnou, ale za poslední tři dny vedle mě v kině usínal už druhej člověk, takže možná otázka k zamyšlení. Ono se ani není moc čemu divit, že si někdo trochu dáchne, protože je to dlouhý, i když jsem to čekal ještě horší, a dlouho se neděje ale vůbec nic. Pak se to trošku zvedne a začne to bejt zábavnější, což jakž takž vydrží až do konce. Jestli mě to ale mělo nějak nalákat k dalším dílům, tak to vůbec. Už teď si pamatuju sotva půlku, jména žádný, protože jich je neuvěřitelný kvantum, a až se trošku vyspim, tak to bude ještě horší. Zkrátka jednorázová záležitost. Pod vlivem celkově příjemného času v kině a chutného pomeranče ještě za čtyři, ale s odřenýma ušima.

Kašlu na romantickou linku, která je, jaká je (stejná jako dycky). Na zbytek jsem patrně díky probíhající hormonální nerovnováze koukal s blaženým úsměvem a strašně si to užil. Ani jsem neměl potřebu na to koukat jako na komedii, ačkoli jsem se párkrát smál. Anna Kendrick je boží, o tom snad ani nemusíme diskutovat, nebudu zastírat, že bych uvítal nějakou unrated verzi scény ve sprchách.

Mrazivá záležitost. Výbornej, špinavej (nebo možná výborně špinavej) film, který, myslím, reálně zachycuje nejen současný Londýn a nejen současnou Anglii. Akorát tomu ubližujou ty rodinný pouta v poslední tři čtvrtě hodině. Možná by tomu tady vedle Drama / Thriller slušela i nálepka Muzikál nebo alespoň hudební..... :)

Docela milý kraťas, který se v některých ohledech hodně podobá Cedulkám. Vlastně ani nevím, proč je to zařazeno jako předfilm u Raubíře Ralfa, když se to vzhledem k němu vzhledem k vyznění příliš nehodí.

Filmy z prostředí dívčích škol, které jsem doposud viděl, byly poněkud odlišného ražení. Dcera Ridleyho Scotta natočila za producentského dohledu svého otce a strýce film, který po přípravné hodince nevyhnutelně míří k silnému závěru. Výborná Eva Green se v něm ve vlastní labilitě změní z krásné ženy v bílou stěnu. Částečně i kvůli vykročení mimo svůj obvyklý rámec filmů si odnášim docela silný filmový zážitek.