3DD!3

Ó jak jsi kráááásné Seeen Frenciskóó... Další klasika, kterou při psaní SHAWSHANKU (i MÍLE) určitě poctivě nakoukal Stephen King (příběh je o něčem jiném, ale hřiště je úplně stejný). Clintovi člověk samozřejmě fandí od samého začátku od jeho příchodu do věznice. Atmosféra se blíž a blíž závěru pěkně zažere pod kůži a pustí vás až v titulcích.

Brilantně promyšlený válečný film, který si s divákem ve svém průběhu moc krásně hraje. Akce je efektní a promyšlená (v závěrečném útěku z Orlího hnízda vám postupně dochází i jeho skvělé naplánování). Richard Burton jako drsný kápo, který ví a Clint Eastwood jako ultimátní kosič, který ale pro jistotu neví nic, tvoří výbornou hláškující dvojku. Atmosféru navíc dokresluje špičková vojenská hudba Rona Goodwina.

Vynikající. Už chápu proč koncem minulého desetiletí byl kolem filmu takový poprask. Odpovídá, ukazuje a ohromuje. Narozdíl od některých posledních dílů (páté řady) seriálu na začátku diváka chytne a až do konce nepustí. Působivé lokace, výborná zápletka, výborní herci v titulních rolích. Dostal jsem přesně to v co jsem doufal.

Tady se nám někdo naštval, že pro něj Míša Bay nedělal Transformery ;-). Bruckheimer zkrátka ví co dneska táhne a tak to všechno narval právě do G-FORCE. Pořád se něco děje, hláškuje se, střílí se, honí se a v centru toho všeho je parta morčat/křečků nebo co to bylo. Hodně silné 3 a pro menší děcka určitě film roku. Yipikayey, kávovare!

Život v temnotách byl vždy mojí noční můrou (možná i proto, že už na svět poměrně dlouho hledím skrze dvě, v kovu zasazená, sklíčka) a Pacinovo ztvárnění plukovníka Sladea zhmotnilo mé představy o tom jak bych, kdybych oslepl, na svět nahlížel já. Vždyť k čemu by byl život, když ho neuvidím? Přesto je VŮNĚ ŽENY právě o životě, o tom jaké maličkosti ho mohou ovlivnit a o tom jak se má prožít. Moc pěkný příběh. P.S: Další dokonalý Pacinův proslov.

Klukům to jde pořád pěkně od ruky, David Belle je přímo utíkací mág a Cyril Raffaeli mu v tom zdatně sekunduje. Příběh to už je jiná písnička. Je hodně přitažený za vlasy s provařeným poselstvím, že v jednotě je síla a když se nebitkaří je snímek doslova vycpaný hluchými místy. Teď jde krásně vidět jaký byl Morrel pro první díl požehnáním.

Pilot/AIR: První věc, která mě na SGU dostala byla hudba. Cizokrajná, elektronická a intenzivní. Jedna z nelepších Goldsmithových prací. Oproti původním seriálů je tahle novinka natočena dravěji a experimentálněji ve stylu například mého oblíbeného Lostu. Nápad s devátým symbolem je povedený a hodně potěší i camea O'Neilla, Jacksona a Carterové. Teď se ale dostáváme k tomu hlavnímu a tím jsou herci. Robert Carlyle a jeho machiavellistický dr. Rush je výborný, správně balancující mezi kladným hrdinou a chladnokrevnou sviní, která se stará jen o svůj výzkum. Příjemně mě překvapil i sympaťák David Blue, typycký vojenský prototyp Brian J. Smith a otcovský Justin Louis. Zatím jsem hodně spokojený. Snad to vydrží. První řada: Opravdu dost jiná brána než jsme byli zvyklí a je vidět, že tvůrci si na to teprve zvykají. Pořád mám trochu problémy s kamerou, která by se uvnitř lodi měla chovat přece jen statičtěji, nemusí přece tlačit dynamiku úplně do všeho stačí to vyvážit a bude to bez problémů. Herecké obsazení se opravdu povedlo a některé charaktery se začínájí pěkně vybarvovat (jiné přece jen ztrácí). O tom jak vynikající je Carlyle v roli Rushe už se moc rozepisovat nechci, ale od nováčka Davida Bluea jsem opravdu nečekal nic moc a jeho Eli se přesto stal jedním z mých nejoblíbenějších týpků na lodi. Younga hodně vylepšuje konflikt právě s Rushem a z Greera se stává bouchač ultimátního kalibru, který si u nás doma buduje slušnou fandovskou základnu. Scott a Chloe a vlastně ostatní hlavní lidi jsou spíše zklamáním. Mají sice své světlé chvilky, ale jsou tam většinou vážně jen dopočtu. Hostující členové SG-1 potěší stejně jako sem tam se objevující Lou Diamond Phillips. Příběhy jsou zatím více méně konstatní vyčuhují snad jen vynikající epizoda Time a moc pěkné finále poloviny sezóny vrcholící dílem Space. SGU má potenciál a doufám, že ho tvůrci v druhé sézóně využijí naplno a nebudou místy jen přešlapovat. Druhá řada: Nevím jestli mám nadávat nebo brečet. Universe ve druhé sezóně naplnila potenciál, který jsem v ní viděl a stala se jednou z nejkvalitnějších a nejkonzistetnějších HVĚZDNÝCH BRAN vůbec. Odhalení mise Destiny bylo něco co tvůrci měli udělat už v první řadě. Byla to chyba, která se ukázala býti osudnou. Od toho momentu totiž bráně nešlo vytknout téměř nic. To tam bylo přešlapování na místě a poznávání charakterů. Dostávali jsme temnou drsnou sci-fi s výbornými hereckými výkony. Bobby Carlyle jako Rush vévodí, ale Young a Eli (dokonce i zbytečná Chloe válí) se mu i místy vyrovnávají. V posledním díle jsem byl díky těm třem hodně na měko a je to mimochodem vynikající závěr, když nevíte jestli vám obnoví seriál nebo ne (šmejdi zatracení, rušit show zrovna když se rozjede). Tím že je konec takový jaký je se ale nabízí šance k návratu (co třeba za 3 roky?) a já rozhodně doufám. Protože tohle byla brána v kterou jsem doufal, když jsem začal vyrůstat a O'Neillovy vtípky začaly být málo. Brána ve které jsou emzáci co nevypadají jako lidi a jsou tu modré hvězdy, vygradované konfrontace na cizozemských plavidlech či planetách, které vypadají... jinak. Jestli jsem v první řadě vybíral s problémy epizody, které byly vynikající, tak teď bych je tam mohl zahrnout skoro všechny. A Goldsmithova hudba je geniální. No a co na závěr? Snad jen... nebude mi chybět jen Hvězdná brána, bude mi chybět Universe. Uvidíme se na druhé straně.

Předvídatelná blbina, která vám ale stejně úsměv na tváři vykouzlí. Úkol splněn pane Granáte.

Smrtící zlo v podobě ďábelského kozla udeřilo na dívku, která staré babičce neprodloužila hypotéku. A zásluhou bratří Raimiů udeřilo inovativně, nechutně a pekelně děsivě.

Tahle Mannovka se mi vyhýbala jako čert kříži, ale konečně jsem ji v televízním programu zachytil včas. Skvělí herci, podmanivá hudba a úchvatná příroda. Poslední půlhodina pak patří k tomu nejlepšímu co jsem v daném žánru viděl. Neskutečně intenzivní.