Haniczka

Dojemný a pěkný příběh s odkazy na původní legendární seriál, skvělá kamera Martina Žiarana a herecké výkony rovněž pěkné. Nadsázka a humor je vyvážen emocemi a jasnými motivy postav, a tak není třeba už nic dodávat a užít si to vánočkově. Jen přemýšlím, zdali by to nebylo ještě o foust lepší na sněhu...ale to už je jen popelková deformace.

Ultimátní studiový bizár s líbivými písničkami. Slepenec geniality, absurdity a dada. Um dada um...

A safra, je tam vo jednoho míň...a to je dobře nebo špatně?

O čem ten film vlastně je? Chtělo trio Svěrák svěřit divákům pocity stárnoucího spisovatele? Nebo těžko uchopitelné přesahy mravní? nebo ten pocit mezi nebem a zemí? Nečetla jsem povídky, možná jsou vskutku dobré, ale ve filmu fungují slabě asi jako plamen svíčky. Figura Terezy je sice k podívání a Vojta je také pěkné chlapisko, ale o čem to proboha vlastně celé je? Vratné lahve - rozumím. Akumulátor 1 - rozumím. Obecná škola - rozumím. Kolja - rozumím. Betlémské světlo - nerozumím.

Miluji kachyňovy filmy. Avšak zde se mistr kachyňul účinkem. Sledovat vcelku nudnou procházku po nemocničním areálu, aby se starý pán došmeural k oknu a dal si páveka, s byť zajímavou liščí hudbou, na to jsem nestačila. promiň Karle, tudy ne...

Velmi podařené pravěké drama se slušnou výpravou - Alpy nikdy nemohou nikoho zklamat (snad kromě těch, kteří tam zemřou - promiň Otzi). Režijně čisté vyprávění o jednom lovci, u kterého se nelze nudit ani na chvíli. Snad jen jeden detail - kdo proboha řekl Vogelovi, že má zakládat šíp zrovna takhle? Je to ten nejnesmyslnější způsob. Otzi si ho bral za končík, jako všichni...

Snahu tvůrců Schmidt/Pavlík v jejich pravěké trilogii oceňuji navzdory faktu, že Štorchův příběh by si zasloužil lepší scénáře a zejména produkci. I přesto se na to dá dívat, zejména kvůli Bartoškovi a paradoxně nevadí podivně stylizovaná elektronická hudba, která místy přechází v diluviální disco.

Tři za formu/obsah a jednu navíc za to, že Jákl zvolil Žižku.Možná by filmu prospěla delší stopáž a hlubší ponor do motivací a rozvoje postav, nevím. Statečné srdce má tři hodiny, Žižka by  půlhodinu navíc snesl, kdyby to bylo ku prospěchu a zlepšení zejména orientace v postavách, jejich motivacích a celkové dynamice děje a finální gradaci.

Koláž z protektorátu, ať už nacistického, nebo jakéhokoli, ukazuje bídu mezilidských vztahů. Vynikající Macháček poponáší pochodeň filmu, který je bohužel o trochu horší než kniha. Ale Machajda je zase lepší než jeho literární předloha. Zejména jeho fenomenální na první dobrou jetou scénu v bytě, kde se rozhoduje o tom, zda pomoci s morfiem.

Na můj vkus až příliš soft pop bublebum (promiň Miloši) verze legendy. I tak si 3,5 zaslouží.