Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Akčný
  • Dráma
  • Krimi
  • Animovaný

Recenzie (94)

plagát

Bláznivá, hlúpa láska (2011) 

Pokud si vše dobře pamatuji, tak tenhle koment má váhu, pokud ne, tak trochu taky, protože to vypovídá o jedné zásadní věci. Jako první a hodně přijdou na přetřes herci. Mám pocit, že na nich film stojí z dobré poloviny. Hraje tady Ryan Gosling, což je zajímavé (zlé jazyky tvrdí, že se mi hodně podobá), jelikož se jedná o známku něčeho stylového, mazlivého, sexy a dokonalého. Autoři nám tak dávají jasně najevo o jakou cílovou skupinu diváků jim jde a taky si tím trochu alibisticky chtějí usnadnit vnější popis Jacobova charakteru. V Drivu na mě Gosling udělal dojem, ale po několika dalších filmech mi připadá, že ho mám celkem přečteného. Ničím nepřekvapil ani tady. Svoji roli si odehrál standartně a já toho již začínám být přejezený. Naproti tomu, Emma Stone byla ve své roli milá a příjemná. Pokud někdo mohl nebo měl promiskuitního Jacoba ,,dostat", tak klidně tahle sympatická holka. Líbila se mi i role malé Joey King. Hezky se dívalo na sexy chůvu Analeigh Tipton. Nechci zapomenout ani na malou roli Steva Becona (kterého bych vyměnil za Carella všema deseti). Obsazení do teď skvělé. Bohužel nechápu, kdo mohl vybrat Carella nebo Moore jako dva ústřední krizáky. Konkrétně Julianne už mám v rolích selhávající, úchylné, zhrzené, podvádějící matky a manželky plné zuby. Carell zase vypadá jako Adam Sandler o dvacet let později. Scénář ani nemá moc smysl komentovat, podobných námětů je napsáno spousta a literatura je označuje jako brak. Režijně do toho kecat nechci, protože si myslím, že ve výsledku jde o průměrné rodinné drama s prvky komedie, které dostává do červených čísel vydařené obsazení a sledovatelné výkony některých výše jmenovaných.

plagát

Čierny jastrab zostrelený (2001) 

Black Hawk Down disponuje arzenálem skvělé filmařiny, plejádou známých tváří, spousta z nich se objevuje v nejrůznějších seriálech a některé z nich se hodně slušně etablovali také ve filmu či dokonce v top části Hollywoodu. Jestřáb je však také pornografií hrdinství ve službách hvězd a pruhů. Děj se co děj, pomalu a jistě se ocitáte v těžké defenzivě - ruku v ruce s hochy strýčka Sama. Nelze očekávat objektivitu (i když si Scott možná myslel, že se mu to podařilo), žánr si to však ani nežádá.

plagát

Zápisník jednej lásky (2004) 

Na téhle látce snad nebylo co zkazit. Klasický příběh o lásce a překážkách, které jí brání. Příběh nula, celé je to neuvěřitelně plytké. Když se na to podívám zpětně, nechápu, kam se poděly ty dvě hodiny stopáže. Na druhou stranu si Zápisník drží celou dobu určitý žánrový standart, a to na všech frontách. Ale řeknu vám, celkově nuuuda.

plagát

Demolátor (1993) 

Velmi aktuální film pro léta budoucí (čipováním lidí počínaje a řízením se zákony někoho, kdo ví, co je pro nás nejlepší konče..) Zároveň pro léta tak blízká, že nebude nutné být zmražený - brzy se toho všichni dožijeme i bez téhle brutální procedury. Demolition man má spoustu povedených fórů a kdybych byl Stalonem, tak bych po naivní a (prostě mi tak připadala) nažhavené Sandře Bullock vyjel takovým způsobem, že by nestačili tisknout ,,porušení morálního statusu" pokuty. Mimochodem, pokud bych byl rozmražen v takové společnosti, to radši zpátky k ledu... Buď dobrý Johne Spartane!!

plagát

Tak dobre, ako sa len dá (1997) 

Našel jsem Verbala. Byl u popelnice a ládoval se tam hovnama. Nenechte se zmást tím, že to už lepší nebude. Je to hodně dobré!

plagát

Válka, kterou nevidíte (2010) 

V tuhle chvíli mám chuť se stát investigativním novinářem. A pokud by i tohle slovo, stejně jako embedded, bylo jednou sprosté, tak prostě takovým, který kašle na jedince a skupiny mocných (dle War you dont see třeba USA, GB, NATO, OSN). Dokument nabízí pohled jedné strany, a sice právě investigativních novinářů, na medializace světových válečných konfliktů. Z mého pohledu si John Pilger neodpustil zavádějící záběry (které mohli být vytrženy z kontextu jiných událostí) a také určité prvky, které mají u diváků vzbudit žádané emoční rozpoložení (např. grafika a citové zabarvení textů, které mají za účel zesílit jejich význam). Nicméně i přesto, jde o velmi zajímavý dokument, možná téměř šokující. Jinak si nedovedu vysvětlit některá nízká hodnocení. Pilger využívá hlubokého spektra zdrojů (několik novinářů, redaktorů, těch nad nimi a ještě těch, kteří je mají úplně všechny v hrsti). Nejvíc překvapující pro mě byla informace o OSN, Izraeli a tvrdý video záběr útoku Apache na skupinu lidí, dva muže s kamerami a dvě děti. Jestli je to všechno jenom z poloviny pravda....

plagát

Strážcovia (2009) 

Viděl jsem pouze Ultimate cut. Takže to je více jak tři a půl hodiny. Nevím o které části je tahle verze obohacena. Mohu hodnotit pouze to, co jsem viděl. Možná by Watchmen dopadli lépe, možná hůře, kdyby to anebo kdyby tamto... Zajímavé je to, že i po těch třech a půl hodinách znovu vidím a slyším úvodním titulky. Asi se mi líbily. Jo. To bude ono! Watchmen mě občas dostali a občas nudili. Můj favorit časem vyrostl z Rorschacha, který věci tolik neřešil a spíše hřešil, ovšem na těch, co si to zaslouží. Akurátní je přítomnost Malin Åkerman. No a to je vlastně všechno. Takže po třech a půl hodinách toho moc nezůstalo, jak vidno.

plagát

Dobrý, zlý a škaredý (1966) 

Až příliš dlouhé. Ve všem ostatním hodně dobrý western. Myslím tím jeden z nejlepších vůbec. Překvapilo mě řádně nadávkované uvedení na scénu, všech tří hlavních bastardů, v té době právě tohle muselo být hodně inovativní. Líbí se mi, že film nestojí na hudbě, ale je to naopak. A v žádném případě to ani jednomu neuškodilo. Ostatně si přečtete všude, že soundtrack je tady pecka. The Good, The Bad and The Ugly jsou jména tří zatraceně chladnokrevných pistolníků, je jedno jestli je přehodíte a kdy to tak uděláte. Ta jména budou sedět. Vždy a všude.

plagát

Nezmieriteľní (1992) 

Svět není černobílý. Ani divoký západ nikdy nebyl. Snad nikdy ani nemohl být. Během Unforgiven možná pochopíte proč. Ten nejbělejší odstín měly lehké holky, nejčernější zástupci spravedlnosti, ten zbytek sestává ze stáda různě zmalovaného dobytka, v případě Anglického Boba doslova. Délka Unforgiven je pro mě nepochopitelná. Je jasné, že než pár kovbojů přejede prérií, chvíli to trvá. Každopádně nevidím jediný rozumný důvod, točit to všechno. ...Takže jedeme prérií, tady to je keř, tady je ještě víc uschlý keř, tady je spousta uschlé trávy... Dyt´ i samotnému Eastwoodovi musela za tu cestu pořádně zcepenět sardel. Některé filmové momenty jsou vyloženě zbytečné a film trpí na šíleně dlouhé dialogy, kdy člověk čeká celou věčnost než někdo odpoví na banální otázku. ...Asi takhle: /kamera na zamyšleného Easwooda: co budeme dělat.../kamera na Freemana ... záběr na obličej Freemana ... Freeman se chystá odpovědět ... Freeman se rozvážně nadechuje ... Freeman říká: to nevím..., dlouhý záběr na nevědoucího Freemana/ ... dlouhý záběr na zamračeného Eastwooda ATD... Ani jedno z toho postavám už nepomůže, ději nepřidá, diváka ubije. Sil a důvodů dodívat se, zbylo jen pár, ale dokázal jsem to. Za to si dávám dvě hvězdy. Musím být nesmiřitelný.

plagát

Divoký Django (2012) 

Není to nejlepší ze západu, ale patří mezi to hodně dobré. Django. Konkrétně ten Unchained, pro upřesnění - pokud by v okolí Mississippi, Texasu a plantáží USA byl ještě nějaký. Jako vždy u Tarantinových filmů má i tenhle několik důležitých ingrediencí. Skvělá hudba, to je jednoznačné. Skvělý herci. Je fakt, že Foxx si skoro celý film vystačí s ksichtem nasraného negra. Nicméně Samuel L. Jackson nebo třeba Christoph Waltz, to je paráda. Skvělé dialogy. Skvělá stavba postav filmu. Jejich dokonalá osobitost. To, že nesouhlasím s některými zákrutami děje mi asi moc nepomůže a vzpomeňte, že cesty páně jsou nevyzpytatelný, takže se vlastně vše, i to méně uvěřitelné dá s klidem přijmout. Přijde mi ale jako mrhání potenciálem postavy Djanga a Dr. Schulze takhle zkazit koncovku. Djangovi chybí gradace. A mě osobně víc rozstříleného masa a méně toho potrhaného.