Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Animovaný
  • Dokumentárny
  • Komédia
  • Akčný
  • Dráma

Recenzie (488)

plagát

Cats (2019) 

Nezasloužený hejt. Minimálně tedy ne, co se digitálních efektů týče. Výsměch publika je z mého pohledu zapříčiněn spíše zvláštním vizuálním stylem. I když to čas od času trochu zaskřípe, vzhledem ke skutečnosti, že všichni herci jsou v každičkém záběru digitálně přetransformovány v kočky, a že to navíc víceméně pořád vypadá technicky dobře, netroufám si hanit práci umělců, kteří na efektech dozajista velmi usilovně pracovali. Některé divácky oceňované moderní filmy s podobnými efekty, často vypadají hůř (není tím myšleno, že špatně) a diváctvo o tom není nijak vokální či naopak efekty oslavuje, takže to, co se dělo kolem tohoto filmu, beru jako slepou kolektivní nenávist. Film sám o sobě je v podstatě jedna dlouhá písnička bez dialogů s minimalistickým dějem, s pár odbočkami... No, zábava to není, písničky mě neoslovily a bylo to zbytečně dlouhé. Ovšem buďme realisté. Dal by se film natočit nějak zásadně jinak, aby ale zároveň splňoval všechno, co je od takové adaptace žádoucí? Moc možností mě nenapadá, když opomenu, že by se vůbec točit nemusel. 50%

plagát

Líbáš jako ďábel (2012) 

Tak neostýchavé využití product placementu u filmu dlouho nepamatuji. Připít si panákem na každý značkový produkt v první půl hodině, to by divák rovnou mohl chlastat z flašky. Už jen z toho důvodu jsem byl dlouho dopředu připraven napálit maximálně jednu hvězdičku, ale Bartoška i Holubová nakonec byli docela fajn a exteriéry také nebyly k zahození. Jinak ale docela peklíčko. 40%

plagát

Ta druhá (2020) 

Pokud nemůžete Sandlerovo taškařice vystát, nejspíš se vám to nepovede ani teď. Lauren Lapkus má ovšem energie na rozdávání a zdá se, že tím nakazila všechny na place. Úsměvných momentů je překvapivě více než těch trapných (a i ty jsou snesitelné), takže je to vlastně dost decentní Sandlerovka (bez Sandlera) … (s Robem Schneiderem). 50%

plagát

Nenávisť (2020) 

Americký remake Nenávisti z roku 2004 mě potkal v ideálním věku (14). To jsem si jej naslepo vybral ve videopůjčovně a společně s o pár let starším Blair Witch jej zařadil mezi pár hororů, u kterých jsem se regulérně bál. Říci, že se nové zpracování příliš nepovedlo, je ještě docela pochvala. Lekačky obecně nepovažuji za strašidelné, v tomto případě se ale spoléhají doslova jen na co největší hlasitost. Film je nudný, takřka bez děje, herci to chtějí mít co nejdřív za sebou, vizuál je vyloženě hnusný, a tak bych mohl pokračovat. Prakticky jediné, co bych neoznačil za špatné, je statický záběr v první části závěrečných titulků, ale to film z hlubin těžkého podprůměru ani náhodou nevytáhne. 30%

plagát

Scoob! (2020) 

Zlatá hraná verze z roku 2002, která zdrojový materiál alespoň brala v potaz. Nynější blivajz sestává ze scénáře pro generický animák se superhrdiny, kde lze všechny postavy zaměnit za jakékoli jiné. Totální korporátní výplach. 30%

plagát

Escape Room (2019) 

SAW pro děti. Film drží nad vodou výprava na způsob videoherních levelů, což autorům umožňovalo odprostit se od reality a slušně si zaexperimentovat. Naštěstí je toho k vidění dost, protože jakmile jsem si přestal všímat cingrlátek kolem a začal vnímat také jiné aspekty, narazil jsem na hloupě se vyjadřující, šablonovité postavy a děj se zvraty, které se tváří inteligentněji, než ve skutečnosti jsou. Herci odvádějí standardní práci, pouze Taylor Russell přehrává jako v nějaké dramatické hře. Příště by mohlo stačit pojmout celkovou režii více ke komedii a mohla by z toho vzniknout zábavná franšíza na způsob Nezvratného osudu. 60%

plagát

Půlnoční evangelium (2020) (seriál) 

Bizarnost, která se nepodobá prakticky ničemu, co jsem kdy viděl. Sjetý podcast, jenž doprovází sjetá animace. Přestože jsem prvním epizodám udělil docela vysoká hodnocení, přiznávám se, že mě hodně unavoval fakt, že jsem nevěděl, na co se soustředit dřív. To v důsledku vedlo k tomu, že jsem se nudil o poznání více, než je u mě na tří až čtyř hvězdičkové hodnocení zvykem. Dialogy ale mají něco do sebe, i když na to každý bude mít jiný názor. Ve druhé polovině série dojde ke zlomu, kdy si divák do jisté míry asi i zvykne, ale především dojde ke zvolnění tempa. To vyvrcholí v poslední epizodě, která se drží nejvíce při zemi, ale servíruje nejhlubší myšlenky, a právě ta má velký potenciál v divákovi něco trvale zanechat, protože smrt v kterékoliv podobě se týká každého z nás. 70%

plagát

Christine (1983) 

Slušné osmdesátkové béčko. Christine jako automobil má charakter a bez debat supluje živou postavu, ovšem strach z ní moc nejde. Nemalý vliv na to má korektnost filmu. Nejsem zastáncem bezúčelných gorefestů, ale zdejší násilí striktně mimo kameru a absence krve nedělají žádnou dobrotu. Co se mi naopak velmi líbilo, jsou vizuální efekty. 60%

plagát

Parazit (2019) 

Místy skutečně skvělý nervák, od něhož jsem nedokázal odtrhnout oči, jindy ale zbytečně natahované (téměř kdykoliv je celá parazitní rodinka pospolu a téměř celý epilog). Film je divácky atraktivní a od klasické hollywoodské produkce se liší minimálně. Proto by neměl divák očekávat něco zcela odlišného. Americký remake je už zcela určitě v nějaké fázi produkce, ale korejský Parazit už touto západní verzí v podstatě je. Někdy je vážně skvělý, celkově ale „pouze“ hodně dobrý. 80%

plagát

Akumulátor 1 (1994) 

Porevoluční pecka, o jejíž existenci jsem ještě donedávna neměl potuchy. Hromada originálních nápadů, audiovizuálně podmanivé a i když tématicky možná stále aktuálnější, zároveň také příjemně nostalgické (mladá Pergnerová roztomilá a „dont čju hev e najf“ pobavili). Skutečně obrovská škoda, že film neměl v kontextu tuzemské kinematografie větší impakt. Ale to by se potom u nás netočilo tolik kvalitních romantických komedií takříkajíc ze života a kina by vřela prázdnotou :) ... 80%