Adam's

"My jsme Kurdové, demokraté, socialisté." Výborná komedie (na ČSFD bůhvíproč avizováno jako drama) cílící na diváky vyznávající černý humor, jak vyplývá již ze samotného názvu. Koktejlu obsahujícího nádhernou hlavní hrdinku, zcela nepodstatného životního outsidera, pařížskou odnož kurdské mafie a poskvrnění islámské cti nelze odolat...

Dost dobře nedokážu pochopit, co na tomhle filmu tolika lidem tolik vadí. Že se tam nic neděje? S tím nejde souhlasit, ale zároveň zde nelze tento postoj obhájit bez vyzrazení podstatných částí příběhu. Ano, scénář není našlapaný nečekanými zvraty a neubíhá vpřed mílovými kroky. To ale nebyl záměr nikoho z autorů. Afterschool se řadí k filmům, které zbavují iluzí z existence rádodypohádkových míst, kde se všichni mají rádi, všichni jsou úžasní a všichni se mají dobře (viz American Beauty). Střední škola představující zde hlavní jeviště, není místo plné úžasných mladých lidí toužících po lepších zítřcích. Platí zde přísná pravidla divočiny, kdo se odváží protivit, je odstrkován, šikanován a nakonec v tichosti odstrčen do kouta a ponechán svému osudu, aby nekazil skvělý obraz celku. Oč pravdivější je tenhle film než sto plus jedna romantických komedií z prostředí High School Musical, nechtějte mne rozesmát. Pokud tenhle film prospíte, Vaše škoda. Pokud mu ale dáte šanci, skončíte po jeho shlédnutí s pocitem, že něco není v pořádku, že takhle to přece nemůže být. Ale je...

Zde není co řešit. Pokud Vás dokáže jakékoliv filmové dílo přikovat k plátně na 4 hodiny v kuse, musí jít o dechberoucí podívanou. Výtky se hledají těžce, převažují superlativy a mírně nevěřícné kroutění hlavou nad tím, jak Hořící keř mohl vůbec v tuzemských podmínkách vzniknou. Ale stalo se a buďmež za to náležitě vděčni. Přístup autorů k postavě titulního mučedníka je konejšivě předvídatelný. Tendencí relativizovat jeho oběť se ve filmu nedočkáme. Což není na škodu věci, neboť u nás si užijeme bagatelizování jakýchkoliv činů majících přídech mimořádného hrdinství dosytosti. Jakkoliv průběh celé minisérie k optimismu nevyzývá, poselství Hořícího keře - nevzdat se a bojovat - zůstává aktuální. Že se podařilo takto náročné téma svádějící k nadměrným projevům patosu a lítosti ukočírovat, za to patří dík všem zúčastněným.

Dobře míněná rada - nebuďte zklamaní, pokud budete trpět nedostatkem lekacích scén nebo výskytu nepozemských stvůr. Soustřeďte se na jednotlivé postavy a vnímejte živočišnou hrůzu, které se postupně zmocňuje Rosemary. S blížícím se závěrem budete film oceňovat víc a víc. Absolutorium za herecké výkony především pro mladý manželský pár Mia Farrow - John Cassavetes.

Vcelku předvídatelný film natočený podle mnohokrát použité šablony. Geniální osobnost, kterou sledujeme v okamžicích přípravy jejího nejznámějšího díla. Včetně nezbytných pochybností o smyslu vlastního počínání a vzrůstající hrozby neúspěchu. Z relativně šedivé průměrnosti film výrazně vyzdvihuje ústřední pár manželů Hitchcockových v podání Helen Mirren a (především) Anthony Hopkinse, kterého navíc v jeho fascinujícím převtělení do "mistra napětí" leckdo neodhalí. Pozn. aut. - nevhodné pro diváky, kteří se chystají teprve shlédnout Psycho, neboť film odhaluje nejznámější scény a do značné míry i zápletku tohoto přeslavného hororu.

James Bond bilancující, sebeironizující, zranitelnější a hlavně přístupnější. To vše orámováno rutinně odvedenou prací Sama Mendese a bonbónkem v podobě hlavního záporáka Javiera Bardema, který má nedobrý zvyk si film ukrást pro sebe kdykoliv se na plátně objeví. A samozřejmě nezapomeňte na ústřední pár 007 a M a vyjde nám skvělý film, který má šanci přilákat spoustu ne-bondovských diváků. Rozhodně stojí za vidění i pokud mezi nebondovce patříte....

To se prostě musí usledovat. Buď film vypnete nebo z kina odejdete po dvaceti minutách, nebo zíráte s otevřenou pusou až do konce. Rozepisovat se o zápletce nebo o charakterech postav má asi takový význam, jako zdůrazňovat černobílost Chaplinových filmů. Sled bizarních obrazů bez bližšího určení navazuje na nejlepší tradice balkánsko-absurdního žánru.

Jak přiblížit interprety klasické hudby masovému publiku? Natočit o nich dokument, v němž si dělají legraci sami ze sebe. Nedá se říct že to nefunguje, legrace se rozhodně koná. Snad jen uvedení J. Malkoviche a především Sira Rogera Moora mezi "hlavní účinkující" si mohli tvůrci odpustit, zvláště druhý se na plátně objeví tak na tři minuty.

90 minut drbání ženských je zjevně příliš velké sousto. Prvních deset minut nemá chybu, s narůstající stopáží ale film ztrácí dech a sklouzá ke stereotypu. V porovnání např. s populárním Cavemanem film postrádá hravost a variabilitu. Výsledná pointa alespoň trochu napravuje dojem z druhé poloviny.

Film navazující na nejlepší tradici amerických gansterek z časů prohibice. Atmosféra filmu je takřka bezchybná a detailní práce kamery přijde vhod zejména při početných "řeznických" scénách. Do úplné dokonalostí schází jen větší přesvědčivost hlavních hrdinů, především proměna jíž prochází Shia LeBeouf alias mlíčnák Jack nepůsobí úplně věrohodně. Vše ale zachařnují Tom Hardy jakožto mlčenlivý hlavní hrdina a Gary Oldman aka gangster par excellance. Guy Pearce jako hlavní záporák nepochybně boduje, ve snaze působit maximálně odpuvidivě ale místy sklouzává až k přehrávání.