Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Animovaný
  • Krimi

Recenzie (143)

plagát

Rok diabla (2002) 

"Proč má člověk mlčet? Aby uslyšel melodie lidí kolem sebe..." Petr Zelenka je mezi českými režiséry vzácný jev. Jeho filmy i divadelní hry oplývají neobyčejnou hravostí, spojenou se zaujetím pro postavy a okořeněnou špetkou mystifikace. Měrou vrchovatou toto platí pro Rok Ďábla, film - dokument, kde se celou dobu nic neděje, jen se jeho hrdinům dějí tu obyčejné, tu méně obyčejné věci. Víc než pro fanoušky Nohavici a Čechomoru je to film pro vyznavače umírněného bláznoství, kteři jsou ochotni s režisérem hrát jeho hru. Stojí to za to.

plagát

Sociálna sieť (2010) 

Dokonalost Social Network spočívá na třech pilířích: 3) režie, 2) herecké výkony, 1) fenomén FB, na který každý na internetu více než deset minut měsíčně trávící človíček z podstaty věci musí mít nějaký názor. I když tvrdit, že tenhle film je jen o fb pravda není. Ale právě pozádí celosvětového fenoménu je tou pověstnou třešničkou na dortu, která SN posunuje mezi dokonalé filmy.

plagát

Osudový dotyk (2004) 

Dokonalý scénář, ze kterého se podařilo vykřesat maximum. Film snad pro každého diváka, složitý, ale ne moc, s romantickou zápletkou, která na sebe nestrhne veškerou pozornost, atraktivní blondýnka v hlavní roli a ucházející rozuzlení. Pro komplikované filmy mám slabost a v duchu jsem jej neustále srovnával s nedostižným Mementem, byť je to film žánrově někde jinde. A Butterfly Effect rozhodně obstál se ctí.

plagát

Král Šumavy (1959) 

Velmi dobře natočený film, výborný scenář a neméně kvalitní herecké výkony. Často zmiňované prodchnutí snímku oficiální idelogií jsem vnímal jen okrajově, těch několik nepotřebných narážek na agenty se dá lehce strávit. Výjimkou je postava uprchlého a vracejícího se Ryse, která působí naprosto nevěrohodně a v duchu snahy zobrazovat emigranty jako zbabělce bez špetky cti. Kromě tohoto šrámu Král Šumavy působí věrohodně a postavám ve filmu lze jejich chování i repliky snadno uvěřit a po shlédnutí si říct "Tak takové to tehdy bylo". Že se jedná o pohled pouze z jedné strany upřít samozřejmě nelze...

plagát

Mladí muži za pultem (1994) 

Naprosto dokonalé, nicota všedního bytí prodavače frustrovaného více či méně stupidními zákazníky/kolegy/kamarády/dalšími nesouvusejícími osobami v 90 minutách s přehršlí skvěle vypointovaných scének navrch. Moje nejoblíbenější je debata o hvězdě smrti a objednávání videofilmů. Debut který Kevin Smith dosud nedokázal překonat...

plagát

Pád Tretej ríše (2004) 

Pro milovníka reálií druhé světové války naprostá povinnost, pro ostatní velmi realistický ale velmi dlouhý film a velmi nepřehledný film.

plagát

Harry Potter a Dary smrti - 1. (2010) 

Těžko, přetěžko hodnotit jako film. Od okamžiku, co se potterovské ságy chopil David Yates, jeden díl jako druhý skládá se z množství ve zběsilém tempu se odvíjejících obrazů, kde motivace jednotlivých postav se stává zcela podružnou ve srovnání s všudypřítomnou akcí. Rád bych věřil, že lze příběhy tří mladých kouzelníků zpracovávat i jinak, ale od Cuarónova Vězně z Azkabanu se o to nikdo ani nepokusil. Je to bezesporu škoda, protože všechny postavy na plátně působí jako nevýrazné loutky a sympatie k nim chovají jen znalci knižní předlohy. I v předposledním Potterovi se najdou silné momenty, za všechny je třeba zmínit až nepatřičně působivou pohádku o třech bratřích. Stín svých předchůdců však nepřekročil, hodnotit jej jako film lze tedy pouze průměrně. Bez znalosti knížky ještě hůře.

plagát

Hogo fogo Homolka (1970) 

Geniální okamžiky se střídají s lehce zbytečnými, role dědy působí jako "spojovák" mezi jednotlivými scénkami z výletu rodiny Homolkových, které ale stojí za to, jen si vybrat. Za sebe volím Šebákovo "Tak to jste vůl, pane" a "topící" se Marii Motlovou.

plagát

Votrelec (1979) 

Za dokonale klaustrofóbní atmosféru šest hvězdiček. Mínus jednu za ochotu, s jakou se některé postavy vrhaly vstříc ponejprv neznámému a později zcela konkrétnímu vetřelci. Skvělé herecké výkony všech a mé soukromé vyzdvihnutí dokonale hysterické Veronicy Cartwright.

plagát

Diktátor (1940) 

Čtyři hvězdičky spíše za neutuchající Chaplinovu snahu poukázat na nebezpečí ztělesněné Hitlerem v době, kdy si jej na západním břehu atlantiku uvědomoval málokdo. I když je to v komických výstupech pořád "starý dobrý Chaplin", místy se nelze zbavit dojmu, že patosu a snahy hrát na citovou strunu je až příliš. Těžko to ale může vyčítat někdo, kdo tuhle dobu zná jen z vyprávění a jiných filmů. Ještě hodně dlouho trvalo, než se svět dokázal smát tomu, co se snažil Chaplin zesměšnit v Diktátorovi. Svým prvním mluveným filmem na míle předběhl dobu...