Polux

6/10 | Debutant Vaniček se tady ukázal v příznivém světle, jelikož nemá problém s postupným budováním atmosféry a dávkováním napětí, stejně tak zvládá divákovi prodat uzavřenost celého prostoru a sympaticky rezignuje na přespřílišné použití laciných lekaček, ovšem bez několika zaváhání z jeho strany se to přesto neobešlo. | Na poměry žánru se zbytečně moc času věnuje (nikterak zajímavé) expozici, pokus o jakési realistické sociální drama funguje tak napůl, protože postavy jako takové jsou jen klasické jednorozměrné a vzhledem k jejich množství i vzájemně zaměnitelné figurky a z relativně uvěřitelně vyhlížejícího hororu se skutečnými pavouky, kteří se díky své velikosti dostanou všude a přitom nenápadně, se v průběhu děje bohužel přepne na akční podívanou s digitálními pavoučími monstry, která jsou zajímavá jen tím, že jejich velikost se postupně zvětšuje až do absurdních rozměrů a míra jejich agresivity vůči postavám se scénu od scény nahodile mění podle toho, jak to příběh zrovna požaduje. | Největším zklamáním je ovšem uspěchané finále. V momentě, kdy se očividně schyluje k velkolepé závěrečné bitvě obyvatel činžáku s policajty a hordou pavouků, nečekaně následuje zatmívačka a je hotovo (na patřičný klimax z rozpočtu již nezbyly finance?). Celkově slušný pavoučí pokus, kultovní Arachnophobia však zůstává nadále nepřekonána. | PeZet

7/10 | Televizní předlohu neznám, takže netuším, jak moc se v celkovém pojetí filmu Leitch a Pearce drželi nějakých předem daných mantinelů, ale není to po všech stránkách až taková pecka, jak jsem po trailerech doufal. Jako celovečerní reklama na borce ze stunt teamů a jmenovitě šikuly z 87Eleven (nejen kvůli úvodní kaskadérské koláži) to ovšem funguje dokonale a palec nahoru za "nenápadné" rýpnutí tvůrců směrem k akademii, protože při všech těch kecech o rovných příležitostech a napravování historických křivd je přetrvávající ignorace tohohle oboru neskutečná ostuda. | S faktem, že detektivní linka s hledáním MacGuffina Taylor-Johnsona bude ve filmu jen do počtu a hlavní slovo bude mít akce a romantika, jsem předem počítal, takže potud vše v pořádku. Samotná akce je navzdory snaze všech zúčastněných o poctivou ruční práci (viz potitulkovka) jen takový neurážející současný řemeslný standard (minule v rychlovlaku to byla přece jen o něco dravější a stylovější podívaná), ale obecně je fajn, protože z každé scény tak okatě nevyčnívá cgi jako u nejmenované konkurence a její dávkování se v průběhu filmu postupně zvyšuje, což kulminuje v epickém finále, ve kterém se chytře propojují všechny složky filmu (kaskadérská, vztahová, krimi, filmařská). | Blunt je jako obvykle boží, Gosling je velký sympaťák a spolu mají fajn chemii, nicméně romantická část je vystavěna trochu nešikovně. Namísto toho, aby si k sobě obě postavy přes počáteční odpor, pramenící z rozchodu, opětovně hledaly cestu (skrze vzájemné popichování), chovají k sobě vřelé city v podstatě od samého počátku a tahle zábavná vrstva ve filmu téměř zcela absentuje. Humorných situací ve filmu vlastně až tak moc není (jedna vysvětlovačka na place a jeden jednorožec a to je vše) a stran potenciálně jiskrných slovních přestřelek mezi Blunt a Goslingem je to vyloženě promarněná příležitost, protože nic moc navíc, nad rámec těch pár scén v traileru, už ve filmu není. | Pochvala za hromadu scén přímo na fiktivním place obskurního akčního sci-fi braku - maestro Snyder by měl zajisté radost:-) a spousty pomrknutí tvůrců na diváky skrze popkulturní odkazy na kdeco/kdekoho napříč filmovým průmyslem. Obával jsem se, že exkurzí do zákulisí natáčení ve filmu ve skutečnosti moc nebude a naštěstí zbytečně. Na druhou stranu divácký vděčný motiv "film ve filmu" je značně nevyužitý. Podobně hravých prolamování zdi, jako je meta scéna s rozpůlením obrazu o rozpůleném obrazu, jakožto symbolickém vyjadřovacím prostředku, je v ději trestuhodně málo. Celkově ovšem moc příjemná pocta šikovným lidem za kamerou, kteří si podobnou záři reflektorů zasloužili už dávno:-). | PeZet

4/10 | Originální nápad s found footage vymítáním démonů prostřednictvím retro talk show a dokonalá "televizní" výprava 70s a dál? A dál už nic. Jako desetiminutový kraťas by to možná docela dobře fungovalo, v celovečerní podobě z toho vzniklo sedmdesát minut vskutku pekelně nudné dějové vaty, během které je divák konstantně v očekávání, kdy se film konečně rozjede (pochopitelně marně), následované dvojicí krátkých scén, vykrádajících vymítačské seance z Exorcisty (včetně totožného make-upu:-)) a krvavou paranormální lázeň z Carrie a korunované šokující pointou z kategorie "počkat a to bylo jako vážně všechno:-)?". | Cairnes bros. nezvládají v průběhu filmu budovat strašidelnou atmosféru (vyjma zmíněných scén v závěru to s hororem nemá nic společného), vztahy mezi postavami (motiv s mrtvou manželkou i živou milenkou vyšumí úplně do ztracena, totéž platí i pro doktorku a její posedlou pacientku) ani napětí skrze postupné gradování děje (příběhová linka s předskokanem je úplně zbytečná, "zákulisní" vsuvky během reklamních pauz ve vysílání nepřinášejí ději vůbec nic a jen zpomalují už tak utahané tempo a natahují celkovou stopáž). Jakmile konečně dojde na promluvy legračním démonickým hlasem a všechny ostatní typické vymítačské propriety, tak je to relativně slušná žánrová podívaná, ovšem přichází příliš pozdě a v příliš skromném vydání na to, aby přebila unylý zbytek filmu. | PeZet

7/10 | Krátce po sobě další spolupráce Jonese s Wahlbergem a tentokrát osvědčená sázka na jistotu. Biopic se sportovní tématikou, plus decentní survival prvek, plus divácky vděčný zvířecí motiv, plus exotické prostředí, plus masivní dávka emocí s nepostradatelným happy endem, rovná se nenáročná feel-good žánrovka, která sice neexceluje v žádném ohledu (postavy, příběh, herecké výkony, produkční hodnoty, atd.), ale jako celek funguje na výbornou. | Samotná historka samozřejmě nemá po dějové stránce čím překvapit, příběhová linka je předvídatelná od začátku do konce nejen v průběhu závodu, ale i během postupného budování citového pouta mezi členy týmu (v čele s hlavní postavou) a neohroženým čtyřnohým společníkem a kromě adrenalinové sekvence s lanovkou (nejlepší scéna v celém filmu) na žádné jiné dramaticky vypjaté momenty ve filmu nedojde. | Na druhou stranu Wahlbergovi typově podobné role sedí a tady tomu není jinak, Emmanuel kupodivu není tak otravná jako obvykle (vítaná změna), účinkující hafan se pohybuje na ideální hraně roztomilosti/obyčejnosti, navzdory nevzrušivému vyprávění film díky svižnému tempu ani na chvíli nenudí, v rámci dojemného finále dojde dle očekávání na volný průchod diváckých emocí (osobně vyzkoušeno:-)) a celé to netrvá déle, než je nezbytně nutné. | PeZet

6/10 | Naštěstí to není tak špatné jako poslední počin jednoho z Coenů, bohužel to není tak dobré jako rané počiny obou Coenů. Glass dodala napůl vážně míněné vztahové drama, pokoušející se o jakousi sociologickou sondu do života skupinky postav na okraji společnosti v čele s nesourodým romantickým párem, a napůl nevážně míněný krimi thriller, založený na oblíbené žánrové šabloně "řešení problému s mrtvolou skrze vyrábění dalších mrtvol". To celé zabalené do typické atmosféry 80s (bizarní móda s účesy, plus steroidy, pochopitelně přítomny) a opatřené několika nečekanými fantasmagorickými vsuvkami. | Problém je, že vztahovka mezi Stewart (kudos za footfetish) a O'Brian (kudos za fyzičku), případně dalšími postavami, nejenže nenabízí nic moc zajímavého a trpí utahaným tempem, ale tvoří skutečně polovinu stopáže. Jakmile se ovšem v druhé polovině přepne do gangsterky a na scéně se objeví nepohodlná mrtvola, do hry razantně vstoupí výstavní mánička Harris (kudos za sestřih) a roztočí se kolotoč průserů, omylů a podrazů, děj konečně nabere na obrátkách a faktor zábavnosti stoupá rychle nahoru. A protože všechny důležité postavy jsou mentálně nestabilní ztroskotanci, parchanti, či přímo totální psychopati, o černohumorné situace, bizarní momenty (fantaskní konec je krok stranou, ale plusové body má za originalitu:-)), nebo náhlé exploze eRkového násilí není následně nouze. | PeZet

8/10 | Jednička byla poctivá dobrodružná jízda ve velkém stylu a dvojka v nastoleném trendu naštěstí pokračuje:-). Výhody natáčení obou dílů na jeden zátah (stejně schopní lidé před i za kamerou) se projevily a všechny silné stránky z předchozího filmu se v pokračování podařilo zachovat a některé z mála nedostatků dokonce napravit. | Celkově realistické pojetí, moderní audiovizuál, typově přesně zvolený casting (Green tentokrát dostala dostatek prostoru a využila jej na maximum:-)), výborná dobová atmosféra, velkorysá výprava a kostýmy, svižné tempo, frenetická akce (jednotlivé bitky a zvláště přepadovka pevnosti pod rouškou tmy stojí za to) a pohotová, častokrát ruční, kamera, která v některých scénách přímo exceluje (plynulé přechody z běžného záběru na postavy na záběr celé scény z dronu, jsou parádní, stejně tak "kaskadérské" záběry během volných pádů). To vše funguje stejně dobře jako posledně. | Tvůrci se chvályhodně nezdržují žádnou zdlouhavou expozicí a hned po stručné rekapitulaci klíčových událostí z minulého filmu vrhají diváky přímo doprostřed dění. Novinkou je žánrový posun od přímočaré dobrodružné podívané k politikou prosycenému vyprávění, ve kterém se do popředí dostávají mocenské hry, intriky, spiknutí a válečná tažení. Přesto nechybí ani osobní vztahová dramata, jež jsou opět zdrojem emocionálně silných scén (tajná schůzka v lese, výslech s pistolí v ruce, zpověď nepříteli před popravou nebo poslední rozloučení milenců). | Po příběhové stránce se předloha přepisovala ještě výrazněji než posledně, díky čemuž dojde hned na několik zajímavých posunů perspektivy. Postava Green nově získává určitou hloubku a stává se z ní téměř tragická figura, některé postavy se nedožijí závěrečných titulků jako tomu bylo dříve a naopak se na scéně objevují dosud neznámí aktéři. Snad jen "nezbytnou" etnickou vsuvku si mohli tvůrci odpustit, protože ve srovnání s realisticky podaným zbytkem filmu vyznívá skoro až pohádkově. Největší překvapení se ovšem nachází až v úplném závěru v podobě otevřeného konce, což zamrzí o to více, že naděje na vznik dalšího pokračování není s ohledem na tristní výdělky obou dílů příliš velká. | PeZet

5/10 | Pokračování ve stylu "neopravuj, co není rozbité a drž se osvědčených postupů", akorát že už minule to na některých místech rozbité bylo a notně letité osvědčené postupy v dnešní době už přestávají stačit. Kenan s Reitmanem si prohodili role, ale k lepšímu výsledku to bohužel nevedlo, protože chyby z předchozího filmu se tady do puntíku opakují a jako bonus navíc se k nim přidávají nové. | Samotný děj ani akce tentokrát nestojí za moc, tempo po většinu filmu nedosahuje žádných závratných hodnot, dramaturgie trpí stejnými problémy jako v předchozím filmu (expozice v Afterlife trvala zbytečně dlouho, nově je povinná dějová vata nepochopitelně natažena na většinu stopáže a podstata celé značky, tj. nahánění a chytání duchů, se začne řešit až v úplném závěru filmu), hlavní záporák je tuctová figurka bez sebemenší známky osobnosti a kromě toho má v ději minimum prostoru a přesunutí děje zpět do velkoměsta je naprosto nevyužito (finále je odbyto krátkou a navíc hodně komorní potyčkou v ústředí týmu), o rozmarech počasí z podtitulu ani nemluvě. | Opětovná sázka na tunu nostalgie, citování originálu pomalu na každém kroku a dojení emocí převážně skrze původní partu navíc funguje o poznání hůře než posledně, protože se opakuje jako podle šablony a nic zásadního navíc už ve filmu není. Pár potenciálně nosných nápadů by se tady sice našlo (morální aspekty likvidace duchů, letmá návštěva světa duchů, navázání přátelských styků s duchy), ale jsou utnuty hned v zárodku a nic zajímavého z nich později nevyplyne. Celkově generický sequel, který kromě vydatné porce fan service prvků toho nabízí pramálo. | PeZet

6/10 | SPOILERY | V rámci žánru nejde o žádné veledílo, ale na debutové poměry Mohr odvedl dobrou práci a jako zábavné akční béčko to funguje bez větších problémů. Historka o cestě za pomstou za smrt člena rodiny samozřejmě nemá po dějové stránce čím překvapit, všechny obvyklé náležitosti žánru jsou tady zastoupeny (tréninková montáž, motivační flashback odhalující tragickou ztrátu, hromada anonymních poskoků na odpravení, než dojde na souboj s finálním bossem, atd.) a všechny postavy bez výjimky jsou jen jednorozměrné škatulky, ale pár plusových bodů si Mohr přesto připisuje. | Povinná přípravka, tj. výcviková/motivační sekvence, se odehraje hned v úvodní čtvrthodině a zbytek stopáže se už věnuje důležitějším věcem (likvidace padouchů na všechny možné způsoby:-)), s čímž souvisí fakt, že Ruhianovo vystoupení naštěstí není zredukováno pouze na mentorské hostování, jelikož se proslulá mlátička plnohodnotně zapojí do akce. V závěru dojde na fajn pointu, která sice nešokuje svou originalitou, ale figurky na šachovnici v rámci koncovky rozmístí do zajímavých pozic, z čehož pak v úplném finále vyplynou jisté konsekvence. A konečně samotný finálový souboj provedením i aktéry hezky připomene jinou, dnes už legendární, bitku dva na jednoho, ve které taktéž figurovala sourozenecká dvojice, stojící původně proti sobě, a totální badass, nebo-li šílený pejsek, který neštěká, ale sakra kouše:-). | Na druhou stranu v traileru vnitřní promluvy hlavního hrdiny, pronášené extra drsným hlasem, působily místy vtipně, místy nuceně a místy trapně a totéž se týká celého filmu. Bohužel vyjma téhle nadstavby ve filmu humor příliš není, což je s ohledem na celkové brakové podání na pomezí pocty a parodie žánru škoda. Akce má slušnou úroveň a vyskytuje se v dostatečném množství, nicméně je postavena nikoliv na propracované choreografii bitek, ale na zběsilých digitálních prostocvicích s kamerou, přičemž pokud si má Mohr vybrat, zda vybraný záběr natočit standardně nebo efektně, téměř vždy zvolí druhou možnost, čehož výsledkem je, že některé scény vypadají stylově a jiné jen samoúčelně. A zatímco Skarsgård v berserk režimu potěšil, dvojka Janssen a Copley bohužel nikoliv, protože je v ději trestuhodně nevyužita. | PeZet

8/10 | Ve zkratce Game of Thrones z feudálního Japonska se vším, co k tomu patří (převážně komorní vyprávění, postavené na dialogových výměnách a nikoliv na výpravných válečných scénách, hromada postav a frakcí s nejrůznějšími motivacemi a cíli, složité politické pozadí, spojenectví a zrady a mezi tím intriky ve všech možných podobách), mínus fantasy prvky a explicitní nahota a sex (což je, s ohledem na dámský casting, jedna z mála kaněk na kráse:-)), plus všechny předpokládané propriety související s místem a dobou děje (samurajové, kastovní společnost, klanové války, střet odlišných kultur, náboženské sváry, specifické tradice a zvyky, hodnoty typu povinnost a čest cennější než život). | Kromě toho je tady ovšem spousta dalších příjemných věcí, hodných pozornosti. V prvé řadě špičkový casting, který v naprosté většině případů exceluje, ať už se jedná o stěžejní role, nebo okrajové pár minutové vystoupení. Charisma na potkání rozdávající Sanada je samozřejmě sázka na hereckou jistotu, která tvůrcům vyšla na výbornou, Asano jako jeho vychytralý vazal a v druhém plánu komická figurka baví v každé scéně, ale celému osazenstvu dominuje podmanivá Sawai, která nejlépe napsanou postavu povyšuje ještě výše svým neokázalým, přesto citlivým výkonem. Naopak Jarvis v hlavní roli ve srovnání se zbytkem castingu nepředvádí nic extra a pravidelně střídá silnější herecké chvilky se slabšími, což odsun hlavní postavy v rámci narativu na vedlejší kolej napříč celou sérii ještě zdůrazňuje. | Na velkolepé bitevní sekvence sice bohužel nedojde, ale patřičně brutální akce přítomna je (byť její dávkování by mohlo být častější), stejně tak nepostradatelné obřadní skoncování se životem. Tvůrci si najdou čas i na tragickou love story (respektive milostný trojúhelník), lyrické momenty prostřednictvím haiku poezie, humorné situace skrze "ztraceno v překladu", nebo poutavé flashbacky, vysvětlující myšlenkové a pocitové rozpoložení postav, které jen nezdržují děj, ale naopak jej stran práce s postavami posouvají vpřed. S čímž souvisí fakt, že tak charakterově propracované postavy tady už dlouho nebyly. A pochopitelně dojde i na emocionálně silné scény (celá dějová linka Sawai, Jarvisovy pravidla pána domu, poslední rozprava Sanady s Asanem). Škoda předčasného vrcholu série v podobě předposlední epizody, vinou čehož nevyzní finále tak naléhavě, přestože do značné míry otevřenému závěru nechybí určitá katarze. | PeZet

4/10 | Enfant terrible současné blockbusterové produkce znovu zasahuje a je to nepřekvapivě zase tak mizerné jako posledně. Jako nezamýšlená reklama na Lucasovu originální i prequelovou trilogii, kterými si divák spraví náladu a uklidní nervy po zhlédnutí finále Snyderova dvojitého majstrštyku, to funguje náramně. Jako samostatný film, pozvánka k případným prodlouženým verzím obou dílů, natož etablování nové silné značky, to selhává v podstatě na všech úrovních. Nepatrnou výhodou tady jen je, že po jedničce už divák přesně ví, co jej ve dvojce čeká a nemine. | Nezajímavý worldbuilding, předvídatelný děj, generický audiovizuál, po stránce art designu prakticky jedna velká vykrádačka kdečeho ze SW, případně dalších sci-fi filmů (ani černá díra z Interstellaru nezůstala ušetřena:-)), šablonovité postavy s charismatem v záporných hodnotách, u nichž nemá cenu si zapamatovat ani jejich jména, natož minulost, motivace nebo cokoliv jiného, zbytečné flashbackové odbočky pouze natahující děj, rezignace na sebemenší přítomnost humoru (velká chyba), patetické dialogy o odvaze a sebeobětování, wtf momenty (partička fidlalů, zaskakující za Holkenborga přímo na scéně, mě upřímně rozesmála) a samozřejmě tuny zpomalovaček (nová vychytávka z minula - zpomalovačky ve zpomalovačkách - nechybí ani tentokrát, ou jé:-)), které se ve filmu vyskytují naprosto nahodile, tudíž emocionální dopad na diváka se u nich limitně blíží nule. Nic z toho tady po předchozím filmu nepřekvapí. | Co ovšem nepříjemně překvapí je fakt, že po úmorné dvouhodinové verbovačce postav v jedničce se Snyder ve dvojce hned po úvodních titulcích nevrhne rovnou do akce, ale stráví další hodinu zbytečným agrofetišem, dojemným sbližováním a hrdinskými proslovy, než konečně vítězoslavně dojde na (slow-mo) střelbu, výbuchy, šermovačky a otrocké citování bitvy o Geonosis/Coruscant obecně. Akce a bitek je sice ve dvojce o poznání více, ale svým provedením jsou stejně rutinní a bez nápadu (které by nepocházely odjinud) jako v jedničce. Nadále platí, že v rámci produkčních hodnot z celého ohňostroje marnosti nejlépe vychází Holkenborgův OST, což je trestuhodně málo. Dílo zkázy dokonává otevřený konec, veledůležitě naznačující, že Snyderova šoková terapie ještě nedosáhla svého vrcholu (respektive dna:-)). | PeZet