Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenzie (434)

plagát

Atlas (2024) 

5/10 | Tak nakonec to není taková mizérie, jak napovídaly trailery (v kategorii "tragická sci-fi od Netflixu" nadále dominuje Snyderovo opus magnum Rebel Moon), ovšem na uznalé poplácávání po ramenou to také není (v kategorii "tohle jsem už někde viděl" se film dostává na přední příčky) a navíc to trvá úmorné dvě hodiny. Lopez v hlavní roli nepředvádí nic extra (tradiční klišé "chytrá postava se pozná podle toho, že nosí brýle a hraje šachy s počítačem" samozřejmě přítomno:-)), akce v neškodném ratingu je sice poměrně dost, ale žádné body za originalitu ani provedení nedostane, humor funguje tak na půl a tempo má v průběhu filmu občasné výpadky. | Peyton si navíc půjčuje celé části filmu odjinud, jak po stránce narativu (válka lidstva proti vzbouřené umělé inteligenci, personifikované v osobě androida, nemá daleko k loňskému Creatorovi, instruktáž vojáků s "expertem" před výsadkem jako by vypadla z Aliens, rozhovory hlavní postavy s nápomocnou umělou inteligencí v mechu připomenou Upgrade), tak audiovizuálního zpracování (souboj mechů s rojem dronů během volného pádu se podobá bitvám v prequelových SW, samotný design mechů vypadá jako v Avatarovi a v rámci finální bitky s hlavním záporákem dojde (tak jako u Snydera) i na použití napodobeniny světelného meče) a jedinou polehčující okolností jsou na poměry Netflixu vcelku obstojné produkční hodnoty (triky se stran zamoření digibordelem docela drží na uzdě). | PeZet

plagát

The Last Stop in Yuma County (2023) 

7/10 | Jedno zaprášené bistro uprostřed pouště někdy v 70s, několik charakterově skvěle namixovaných postav, které svedla dohromady náhoda a k tomu jeden balík peněz, tudíž dříve nebo později i spousta problémů, končících pro mnohé z přítomných krvavě a bolestně:-). A také sympatická hodina a půl příjemné retro zábavy ve stylu žánrových klasik z 90s z rukou šikovného debutanta, který dokazuje, že má filmografie Tarantina či Coenů z té doby opravdu poctivě nakoukány. | Galluppi jde ve stopách svého kolegy Atkinsona v nedávném LaRoy, Texas a servíruje divákovi podobné filmové menu. Což znamená skromné produkční hodnoty (pochvala za stylovou kameru, která si vyloženě pohrává se svým pohybem v prostoru), neznámý, ovšem typově přesně vybraný casting, v rámci kterého všichni zúčastnění podávají výborné herecké výkony, nehledě na velikost role, poctivá atmosféra typického amerického zapadákova, konverzační tempo s pomalu gradovaným napětím a příběhová linka, která stran premisy sice neohromí počátečním rozestavěním jednotlivých figurek na šachovnici, ale v rámci následující partie (mexican standoff included:-)) dokáže některými tahy diváka příjemně překvapit (kdo se ne/dožije závěrečných titulků je vyřešeno nečekaným způsobem) a celou hru zakončit příznačně "symbolickým" finále. Celkově sebevědomá debutová práce a Galluppiho je záhodno do budoucna sledovat. | PeZet

plagát

Mars Express (2023) 

6/10 | Neo-noirových detektivek ze staré školy v atraktivních sci-fi kulisách s příměsí cyberpunku tady už pár bylo. Neo-noirových detektivek ze staré školy v atraktivních sci-fi kulisách s příměsí cyberpunku v animované podobě taktéž. Tohle je další takový pokus, který na nehollywoodské (a neasijské) poměry dopadl poměrně obstojně, ale v rámci žánru nejde o nic zásadního, natož převratného. | Příběhová linka opakuje všechny zažité žánrové vzorce (to vážně nebylo na skladě nic originálnějšího než předvídatelné spiknutí vedoucí ke vzpouře/osvobození androidů?) a totéž se týká worldbuildingu (takže nechybějí všichni obvyklí podezřelí - robotika, umělá inteligence, kybernetika, hackeři, impostoři, syntetika, atd.), ale ze strany tvůrců se k nim nedodává nic nového nebo alespoň zajímavého nad rámec kopírování slavnějších předloh od I Robot, přes Blade Runnera, až po Ghost in the Shell (samotný Mars je totálně nevyužitý). | Pár potenciálně slibných nápadů by se tady sice našlo (téma alkoholismu, motiv nového života po smrti otce od rodiny po vzoru RoboCopa), ale nemají v ději žádnou podstatnější úlohu a slouží jen pro efekt. Akce je ve filmu dostatečné množství, bohužel ovšem nad konkurencí nevyniká v žádném ohledu a totéž lze prohlásit o animaci jako takové, která představuje takový neurážející standard. Celkově na evropskou produkci slušná práce, ale totéž viděno už mnohokráte předtím a v mnohem lepším provedení (jak v animované, tak hrané formě). | PeZet

plagát

Súperi (2024) 

7/10 | Po téhle švédské tenisové trojce je jedna věc jistá. Dokud bude mít Zendaya ve svých smlouvách klauzule o tom, že se na place neukáže bez spodního prádla, budou všechny její milostné scény s polonahými hereckými kolegy/němi vypadat nadmíru žhavě, protože Zendaya, ovšem jaksi … trestuhodně nedotaženě:-). | Naštěstí v případě Guadagninova nejnovějšího počinu je veškeré ne/pikantní laškování mezi postavami jen taková třešnička na dortu (komediální romance je ve filmu jen stopové množství), stejně tak příběhové ukotvení do tenisového prostředí by se dalo nazvat pouze polevou (prvky sportovního dramatu film sice disponuje, ale nikterak výrazně). Hlavní ingredienci Guadagninova receptu představuje hutné vztahové/rodinné drama ústředního milostného trojúhelníku v průběhu času, ve kterém se ke slovu dostanou zejména charakterové vady, toxické chování, chorobné ambice, citové závislosti a jiné podobné (divácky vděčné) atributy. | A ke slovu se dostávají v podobě několika úderných dialogových přestřelek v dramaticky vypjatých konfrontačních scénách, které mají díky castingu (Zendaya znovu dokazuje, že kromě hezké tvářičky disponuje i hereckým talentem, dvojka O'Connor a Faist je na tom stejně) slušný tah na branku, přičemž tepající OST dodává názorovým výměnám ještě silnější náboj. Bohužel se tak ovšem děje v nechronologicky strukturovaném vyprávění, které je jednak matoucí a jednak v závěru postrádá nějaké významnější příběhové překvapení, které by tento koncept ospravedlňovalo, protože prakticky celý děj je pojatý jako flashback, tudíž jak to nakonec dopadne je zřejmé od samého počátku. Náplastí na to pak je audiovizuálně opulentní zápasové finále, doprovázené efektní kamerovou exhibicí (škoda, že podobných hrátek s pov záběry a snímáním scény skrze zem není ve filmu více). | PeZet

plagát

Andělé mezi námi (2024) 

8/10 | Historka o dobrotě prostého lidu, navíc založena na skutečné události a poctivé HLP (aneb hluboce-lidsky-příběhový doják:-)) v jednom, tudíž vydatná dávka emocí zdarma v ceně. Nicméně jednou za čas podobná filmová terapie neuškodí, obzvláště v případě, kdy je slovy klasika práce odvedena dobře, což se Gunnovi a spol. podařilo. | Po příběhové stránce se tady samozřejmě nikdo do žádných větších akcí nepouští a jak se bude děj dále vyvíjet, respektive jak to ve finále dopadne, je jasné nejpozději na konci úvodních titulků. Tudíž to celé stojí na castingu, hromadě cituplných lomeno humorných scén a skoro až "pohádkové" atmosféře (umocněné zasněženým závěrem) a v tomto směru to funguje od smutného začátku až do dojemného konce na jedničku. | Ritchson o svých slušných hereckých schopnostech přesvědčil už v Reacherovi, tady si vyzkoušel zase trochu jinou dramatickou polohu a zvládl ji bez problémů, Swank balancuje přesně na hraně zábavnosti/otravnosti jakou její postava potřebuje a dětská dvojka Mitchell a Hughes zaujme sympaticky přirozeným projevem. Celkově poctivá žánrová záležitost a slibný příslib, že Ritchson nemusí svou kariéru nezbytně nutně postavit jen na hláškách a muskulatuře. | PeZet

plagát

Kráľovstvo planéty opíc (2024) 

7/10 | Dobrá věc se podařila a kvalita i na počtvrté zvítězila, ale tentokrát ne tak přesvědčivě jako v předchozích případech. Kouskování obsahu není ve filmech nic nového, bohužel tomu nakonec podlehla i tahle značka. Jako (dvouapůlhodinový) pilot k televizní minisérii, ve kterém se primárně představí postavy, načne se příběhová linka a na konci se ukáže titulek "pokračování příště", to funguje výborně. Jako samostatný film bez případného "pokračování příště" už o něco méně. | Samotná příběhová linka je ve své podstatě dost jednoduchá (to samo o sobě není na závadu - podobně přímočarých putování post-apo světem byly v minulosti spousty), ovšem trpí pomalým rozjezdem (povinná expozice - než se na scéně objeví Allan a dojde na pátrání po MacGuffinu - trvá zbytečně dlouho) a nedostatkem výraznějších diváckých atrakcí (mimo vlastních opic), což v kombinaci s nadstandardní stopáží způsobuje, že tempo v průběhu celého filmu s výjimkou úplného finále nepatří k nejsvižnějším (minimálně čtvrthodina děje mohla bez problémů skončit na podlaze střižny). | Palec nahoru za překvapení stran identity Allan a její agendy ve filmu, jelikož většina fanouškovských teorií o jejím původu s ohledem na předchozí díly, respektive Schaffnerův originál, se netrefila. Současně ale palec dolů za nakonec použitou variantu, protože pointa filmu je mnohem triviálnější, než by se na sérii s takhle propracovaným kánonem slušelo. Trilogie si s napojením narativu na původní filmy dokázala vyhrát a retcony navíc dávaly smysl (úpadek lidstva skrze vir a nikoliv atomovky, inteligence opic pomocí experimentálního léku namísto evoluce, atd.). Čtyřka na podobnou snahu bohužel rezignuje a vyjma stejného světa a pár odkazů na Serkisovu postavu si jde vlastní cestou. | Potěšila nejednoznačnost postav (jak Allan, tak Durand nejsou vyloženě kladné/záporné figury), herecké výkony opičích aktérů (Allan je fajn, ale moc příležitostí se předvést nedostane) a přízemní, přesto napínavé, finále, nekončící obligátní bitvou, ale potopou a nápaditou likvidací hlavního záporáka. Pochvala za působivou post-apo výpravu, v některých scénách připomínající TLOU (pozůstatky lidské civilizace zarostlé přírodou), v jiných pro změnu Waterworld (základna ve ztroskotaném tankeru) a v dalších zase nedávný Fallout (podzemní bunkr) a v neposlední řadě za trikovou stránku v čele se samotnými opicemi, které na poli digitálních charakterů, schopných uvěřitelných hereckých výkonů, opět nemají konkurenci (na rozdíl od ptáků, kteří obecně nepůsobí moc realisticky a v mnoha scénách z nich cgi přímo křičí). | PeZet

plagát

LaRoy, Texas (2023) 

7/10 | Jedna z těch nenápadných levných žánrovek, které se jednou za čas objeví odnikud a faktorem zábavnosti v mnoha ohledech dorovnávají své slavnější žánrové vzory. Co v nedávné době s podobnou šablonou nezvládli Glass ani jeden z Coenů osobně, to se podařilo debutantovi Atkinsonovi, který natočil parádní "coenovku" se vším, co k tomu patří. | S čestnou výjimkou Zahna prakticky neznámý, ale typově dokonale vybraný casting, který předvádí kvalitní herecké výkony i v rámci těch nejmenších roliček, skupinka zábavných charakterů v čele s ústřední dvojicí loserů, přičemž každá z postav dostane v průběhu děje prostor nějakým způsobem "zazářit" (ať už v pozitivním nebo negativním světle), povedená atmosféra typického amerického zapadákova, všechny obvyklé žánrové ingredience (mrtvola, vydírání, balík peněz, podrazy, atd.) na svém místě, slušná dávka humoru a především jednoduchý, ale chytře napsaný příběh, ve kterém se šikovně propletou osudy jednotlivých postav v sérii ne/šťastných náhod, nevinných/fatálních omylů a absurdních/bizarních situací, kulminující v souladu s Murphyho zákony v "realistickém" finále:-). Další žánrová klasika z toho sice nebude, ale celkově moc příjemné překvapení a jsem zvědavý, s čím Atkinson vyrukuje příště. | PeZet

plagát

The Ministry of Ungentlemanly Warfare (2024) 

6/10 | Za prvé - pokud někdy v dohledné době vznikne adaptace Wolfensteina (a to by sakra měla), hlavní role musí připadnout mlátičce Ritchsonovi, protože lepší volba momentálně neexistuje:-). Za druhé - podobné dobrodružně-válečné žánrovky, zasazené do období WW2, jsou v současnosti akutně nedostatkovým zbožím a tím pádem kudos Ritchiemu a především Bruckheimerovi, že se do projektu pustili, přestože jim oběma muselo být předem jasné, že to finančně šťastným koncem nedopadne (a taky že nedopadlo). Za třetí - Ritchie se bohužel nepoučil z předchozích nezdarů a znovu opakuje naprosto stejné chyby jako v minulé "operaci", jen Stathama vyměnil za Cavilla, Plaza za González, smyšlenou hereckou celebritu za reálnou politickou a bandu teroristů za bandu nácků. | Příběhová linka se na jednu stranu snaží držet historických faktů, na druhou stranu v mnoha aspektem zcela fabuluje. Film se snaží působit stylově, hravě a vtipně, ale jedno vyznívá samoúčelně, druhé strojeně a třetí vyloženě nuceně. Hlášky sice nechybějí, ale málokdy jsou opravdu humorné. Nějaká opravdu zapamatovatelná scéna (ať už po dějové nebo filmařské stránce) není ve filmu ani jedna. Všechny postavy a zejména to platí pro jednotlivé členy komanda jsou zaměnitelné figurky bez jakékoliv osobnosti (nejlépe z toho vychází González, ale to jen proto, že v průběhu děje vystřídá její postava více poloh). Moderní "vyleštěný" audiovizuál v kontrastu s dobovou výpravou a kostýmy tomu po stránce navození retro atmosféry taktéž příliš nepomáhá (přímo se nabízelo použít nějaký obrazový filtr). | Kapitolou samou pro sebe je samotná akce, která je sice přítomna v eRkovém ratingu a dostatečném množství, ale celkovým podáním připomíná spíše nenucený videoherní průchod s automatickým zaměřováním a hordami anonymních NPC (což v tomto případě označuje "Neschopný Postradatelný Charakter") k odpravení, než obdobné, nervy drásající, průnikové/útěkové sekvence ze slavných žánrových předchůdců z 60s a 70s. Napětí a gradace děje, pramenící z náročnosti mise, obtížnosti zdolávání protivníků a časového limitu, tak ve filmu prakticky neexistuje. Reputaci filmu tak zachraňuje jen casting (Cavill je fajn, Ritchson je parádní, González je sexy a Schweiger trademarkově zlý:-)). Což na novodobou žánrovou pecku, jakou je na seriálovém poli nedávný SAS: Rogue Heroes, bohužel nestačí. | PeZet

plagát

ABBA: úspěch navzdory (2024) 

6/10 | Cokoliv po roce 2000 (muzikál, reunion, nové singly, následně album) kde nic tu nic. Aha, takže to je dokument nějakého staršího data, chápu. Tak schválně se v titulcích na konci podívám, kdy to vzniklo. Rok výroby: 2024. OK, tak nic, no:-(. S ohledem na problematický de facto rozpad kapely extra zajímavé období v poslední dekádě, které na rozdíl od kariéry v 70s a 80s není na poli dokumentárního filmu zpracováno kdovíkolikrát kdekým, podle všeho nestojí ani za textový dodatek na konci, když už ne vyloženě určitou část stopáže. Bohužel jsem se tady nedozvěděl nic, co bych už před tím neznal z wiki nebo tuny starších dokumentů. | PeZet

plagát

Abigail (2024) 

6/10 | Upířích filmů není nikdy dost a každý výživný kousanec do krku se počítá, což se tady naštěstí podařilo, ovšem k novodobé žánrové trvalce tomu přece jen ještě pár dřevěných kůlů vražených přímo do srdce chybí. Obvyklé neduhy současné hororové produkce se totiž ani nejnovějšímu příspěvku do žánru nevyhnuly. | Namísto toho, aby si tvůrci s divákem hezky zahráli na schovávanou a upíří plot twist si nechali až do samotného filmu, bez obalu jej vykecali už v traileru, tudíž divák hned od začátku filmu tuší, jakým směrem se bude děj dále vyvíjet a jen odevzdaně čeká, kdy obvyklé upíří radovánky s ostrými zuby a krčními tepnami konečně započnou. A je bohužel nucen čekat až do poloviny filmu. Další tvůrčí zaváhání spočívá v tom, že skutečně hororových prvků, které by diváka zásobovaly napětím, strachem a hutnou atmosférou (ať už pomocí obligátních lekaček, nebo skrze práci s kamerou, hudbou a střihem), ve filmu moc není. Přednost dostala akční podívaná s brutálně-krvavými vložkami a překvapivou dávkou humoru, která se v závěru navíc potýká s mírně překombinovanou pointou. | Pochvalu na druhou stranu zaslouží postavy a casting. Na hororové poměry se tady nacházejí nečekaně propracované figury. Jednotliví účastníci upíří vybíjené jsou charakterově jednoznačně odlišeni, mají mezi sebou fungující chemii a každý z nich v průběhu děje dostane příležitost nějakým způsobem (akčně, komediálně nebo dramaticky) vyniknout, díky čemuž ani zdlouhavá expozice nenudí. A navíc je zdejší pestrá partička postav typově přesně obsazena. Barrera v hlavní roli je fajn a ani zbytek castingu za ní nezůstává o moc pozadu (především dvojka Newton a Durand baví v každé scéně), nicméně do kapsy všechny strká Weir jako upíří baletka, která hraje přímo skvěle, což u dětských herců není zdaleka pravidlo a primárně kvůli její účasti bych se případnému pokračování vůbec nebránil. | PeZet

Časové pásmo bolo zmenené