DaViD´82

Kameraman Jack Cardiff vymyslel způsob, jak během natáčení baletu měnit rychlost (frekvenci) kamery, aby se tanečníci na vrcholu skoku téměř nepozorovaně zastavili a na okamžik jakoby se vznášeli.

V přibližně patnáctiminutové scéně „Baletu Červených střevíčků“ tančí soubor třiapadesáti tanečníků.

Michael Powell a Emeric Pressburger si spolupráci po 30 letech od dokončení snímku zopakovali, když v roce 1978 zaštítili novelizaci filmu, jejíž děj byl zasazen do roku 1920.

Během finální scény prohlásí doktor o stavu Vicky (Moira Shearer) "Pas d'espoir" ("Není žádná naděje") tato věta ovšem nebyla otitulkována do angličtiny. A tak si mnozí diváci neznalí bezútěšných konců Andersonových pohádek ve své době mysleli, že Vicky přeci jen nemusela nutně zemřít. Ovšem i v novelizaci filmu je jasně řečeno, že Vicky zemřela.

V italské verzi jsou princezna Asa a Javučič sourozenci a je naznačeno, že spolu měli i incestní vztah. V anglickém znění po této skutečnosti ovšem není ani památky. Zdroj: IMDb

Proslulá úsečná, pomalá a odměřená mluva postav ztvárněných Clintem Eastwoodem, později využívaná nejen v Leoneho snímcích, se poprvé objevila až v tomto filmu. Eastwood byl totiž nadšen dabérem, jenž ho v „jedničce“ (Pro hrst dolarů, 1964) namluvil pro italskou verzi právě tímto způsobem. Tak ho tento projev uchvátil, že způsob mluvy přijal za svůj.

Sergio Leone chtěl trochu utlumit teatrální a rozšafný projev Gian Marii Volontého - podle něj se vůbec nehodil do stylu a vyznění snímku. Proto ho nechal natáčet mnohé scény stále dokola, aby ho „vyšťavil“. Následně do filmu použil až jednu z pozdějších klapek. Volonté si této taktiky samozřejmě nebyl vědom.

O filmu se dodnes traduje fáma, že byl spolurežírován Luciem Fulcim. Fáma (léta přiživována chybným uvedením na IMDb a kupříkladu na Netflixu je chybně dodnes) se vžila tak moc, že ji v rozhovorech ještě po mnoho let musel George Hilton popírat jako naprostý výmysl.

Kostra, kterou našel Tuco (Eli Wallach) na hřbitově Sad Hill, byla opravdová. Jedna zesnulá španělská herečka projevila ve své polední vůli přání, že by chtěla hrát i po své smrti. A Sergio Leone se toho jako známý perfekcionista chytil a přání jí bezezbytku vyplnil.

Ač z volné dolarové trilogie o muži beze jména vznikl Hodný, zlý a ošklivý až jako třetí, tak chronologicky je naopak dílem prvním; mimo jiné je to jasné i z toho, že právě zde Eastwoodova postava získá své proslulé poncho.

Řeka ve scéně boje o most je ve skutečnosti uměle vytvořené jezero.

Kvůli značnému výškovému rozdílu mezi Eastwoodem (Blonďák) a Wallachem (Tuco)  - cca 23 cm -  bylo ve společných scénách značně problematické dostat je oba do jednoho záběru.

Při natáčení visel Wallachův (Tuco) život na kahánku. Ve scéně, kdy ho Blonďák (Clint Eastwood) sestřeluje ze šibenice, tak výstřel Wallachova koně vystrašil tak, že plným tryskem vyrazil a uběhl bezmála míli než se uklidnil. A jelikož Wallach měl kvůli této scéně svázané ruce za zády, tak se musel zuby nehty držet jen koleny.

Sergio Leone tímto filmem zbořil mnohá hollywoodská tabu stále panující v 60. letech. Neudělal to ovšem vědomě; prostě o nich neměl tušení. Mimo jiné šlo o zobrazení střelce i jeho oběti v jednom záběru, zastřelení koně, znásilnění či pokuřování marihuany jednou z hlavních postav.

Gian Maria Volonté předaboval do anglického znění sebe sama a to i navzdory tomu, že v té době neovládal ani základy Shakespearova jazyka. Ke své práci si přizval překladatele a ten ho učil výslovnost každého slova v jeho dialozích.

Pískání ukryté postavy v úvodním záběru obstaral sám režisér Sergio Leone.

SPOILER k pilotní epizodě! Walton Goggins se nechal slyšet, že pilot k seriálu původně natočil pouze jako laskavost pro svého dobrého kamaráda Timothy Olyphanta. Postava Boyda Crowdera tedy na konci úvodní epizody zemřela stejně jako v povídce "Fire in the Hole". Ovšem Boyd testovací obecenstvo nadchl natolik, že bylo rozhodnuto ponechat ho jako jednu z vedlejších postav a závěrečná scéna tedy byla přetočena tak, aby byl "pouze" postřelen; nikoli však zastřelen. Jeho oblíbenost však rostla i dále. Což nakonec vedlo až do stavu, kdy se stal jednou ze dvou hlavních postav seriálu. Zdroj: Entertainment Weekly

Postava Raylana Givense se již jednou na televizních obrazovkách objevila. A sice v TV filmu Pronto.

Hergého charakteristický kreslířský styl "ligne claire" (jednoduchá linka) v komiksové předloze ovlivnil takové umělce, jakými byli Andy Warhol či Roy Lichtenstein.

Příběh filmu vychází z událostí komiksových alb "Tajemství Jednorožce" (11. díl, vydaný v letech 1942-1943), "Krab se zlatými klepety" (9. díl, vydaný v letech 1940-1941) a "Poklad Rudého Rackhama" (12. díl, vydaný v letech 1943-1944).