cocrHeLL

Vtipní Belgičani s taliánskýma pizzožroutama se vydali na ostrov Baffin polozit po tamních neskutečných stěnách. Bacha na to, není to jen tak.. přichází se tady s pěknou myšlenkou, dorazit tam po zamrzlých fjordech kombinovaně na lyžích, kajacích nebo během po vlnícím se nestálém ledě. Partička s milým smyslem pro humor po těchto 40 minut fakt nenudila. Coconut Connection je moje první projekce z jejich filmografie (nemaj toho moc, ale ani málo) a rozhodně se na ně budu muset podívat drobnohledem.

I přes všechny úžasné záběry a parádní nápad na poněkud delší procházku se mi z těch jejich citových výlevů chtělo blejt. Až příliš se tlačilo na divákovy city a tak celé jejich putování, které samo o sobě vyvolávalo spoustu emocí, působilo komicky až nechutně. Tento trend Severní Ameriky, vykonávat všemi směry poučení a podávat ho po lžičkách, přímo diváka krmit poučkami a nenechat ho udělat si vlastní pohled na věc, je mi vážně silně proti srsti. Přestože jejich putování hodnotím jako velmi dobrý výkon, tak tenhle snímek byl jednoznačně nejslabší součástí festiválku Mountains on Stage.

Velké překvapení. Ani nevím, co jsem očekával, ale tuhle vyváženou porci komedie s dramatem ve sci-fi nádobě určitě ne. Fungující vtip střídá brutální bitva zakončená zradou nebo jiným zvratem, působícím až emočním dojmem. První série začala poněkud neotesaně, ale přes pochopení postav se dopracovala k působivému rozuzlení a druhá série už nenechala diváka vydechnout a odlepit se od poutavého příběhu.

Dost dobrý seriál z produkce Netflixu, který mi hned od počátku silně připomínal severský Äkta människor... ale pozor, jenom v dobrým! Očekávané i neočekávané zvraty jsou vyvážené a celý příběh plyne a nezabředává. Byť flashbacky dávaly smysl, zpočátku bylo docela složité se v nich orientovat. Velkým překvapením byl velmi kvalitní scénář. Teda když se to tak vezme, tak Rusko mělo v celé své historii velmi hodně kvalitních spisovatelů... nevím, proč jsem tak šokovanej, není to náhodou nějaká odpověď na Asimovovy knihy?

Kniha byla skvělá... ve filmu však většina oněch nejděsivějších okamžiků působilo úsměvně, až vtipně. Ale i tak musím uznat, že je to příjemný překvapení, očekával jsem totiž totální paskvil.

Hustý, absolutní absence hudby, statická kamera a sáhodlouhé scény dodaly Olze na její fanatičnosti. Její krátké monology a její dopisy až mrazily. Výborný film, všechny filmařské techniky tady měly svoje opodstatnění. Snad se mi brzy do ruky dostane kniha, abych mohl ještě film hodnotit i očima čtenáře a člověka více zainteresovaného do její narušené osobnosti.

IMPALED REKTUM si získali mé srdce. Absurdní putování tohoto "Symphonic post-Apochalipstic reindeer-Grinding-Cristus-Abusing extreme Pagan war Fennoscandian Metal" seskupení má tak silný srdcový základ, že mi ukápla i slzička štěstí.

To byl žbleps, aneb jak netflix dokáže navnadit trailerem. Nevím, jestli hlásám, že je to sračka jen kvůli tomu, že jsem očekával krapet něco jinýho než rádoby děsivé nahánění "koho zabít?" mařkou, co jde po duši na výměnu. Asi je to parafráze na ten defekt na začátku (ale to pak mohla být klidně poslední scéna filmu). Blbost.

Hustá parafráze na lidstvo. Je tu určitá podobnost s Orwellovou farmou zvířat. Fakt se na to (obzvlášť zezačátku) nedívalo dobře a bylo těžké najít, pro koho je kurňa taková věc určená? Pro děti to není, co se do toho plete muzikál? Prostě dost těžko snesitelný animák, na který se ale jenom tak nezapomene. Tohle člověk bude buď milovat, nebo nenávidět. Pro svou nervozitu si však tento snímek získal moje sympatie.

Předčilo to očekávání teda. Vemte do ruky kameru, přidejte duchařinu, pokud nemáte duchařinu, dejte tam posednutí, vyberte tu nejhnusnější a nejrozpadlejší barabiznu v lese (ta bouda budí respekt jak kráva), onoho zlého ducha nazvěte jménem jednoho z největších vraždících hovad historie (nemáte-li tu zašlou chajdu v USA, ale na Ukrajině, přímo se nabízí Onoprienko nebo Čikatilo) a máte Ghoul.