Stanmi

Četníci ze Saint Tropez se vydávají až do dalekého New Yorku, aby rezprezentovali Francii na mezinárodním sjezdu četnictva. Do New Yorku se chce podívat také Cruchotova dcera Nicole (Geneviève Grad), která se i přes otcův zákaz dostane na loď a vypluje spolu s četníky do země neomezených možností... Druhý díl četnické série se tématicky příliš neliší od svého předchůdce, protože i zde čekají strážmistra Cruchota (Louis de Funès) trable s jeho dcerou, tentokráte však v prostředí velkoměsta, které přece jenom nabízí více možnosti než přímořské letovisko. I když snímek nabízí dostatek vtipných scén (výuka angličtiny, prohlídka města, vaření, psychoanalýza), tak především v druhé polovině kvalita a především zábavnost snímku lehce klesá, ale nejedná se o žádnou tragédii, v tomto ohledu je však předchozí díl, přece jen o něco lepší. Herecké osazenstvo v čele s Louisem de Funès opět odvedlo velice dobrou práci, u hereckých výkonů prakticky není co vytknout. Četník z New Yorku je tak další povedenou (i když ne úplně dokonalou) francouzskou komedií, kterých se (také díky panu de Funès) v šedesátých letech urodilo opravdu hodně.

Majitel loděnice Ludvík Fourchaume (Louis de Funès) nemá přilíš úspěšný den. Nejdříve zjistí, že jeho nová loď má poněkud křehkou schránku a tak vyhodí jejího konstruktéra André Castagniera (Robert Dhéry). Následné se dozví, že jeho nová sportovní plachetnice jménem Plaváček, vyhrála v San Remu závod a nabídky na její koupi se hrnou z celého světa. Fourchaume však smlouvu na Plaváčka roztrhal, takže jejím vlastníkem je nyní sám Castagnier. Aby získal práva na Plaváčka zpátky, rozhodne se s Catagnierovými strávit příjemnou neděli, kde chce Andrého přesvědčit k návratu... Tonoucí se stébla chytá je přesně tou správnou letní bláznivou francouzskou komedií ze šedesátých let s legendárním Louisem de Funès v hlavní roli. Louis je zde opět ve své typické roli nerudného šéfa, ale tato herecká poloha mu naprosto sedí a tak jeho herecký výkon prakticky nemá žádnou chybu (v ruku v ruce se skvělým dabingem Františka Filipovského). Navíc má velmi dobrou podporu svých hereckých kolegů a kolegyň, jakou jsou Robert Dhéry (ten se podílel na scénáří a také snímek režíroval), Michel Galabru, Andréa Parisy, Colette Brosett, Pierre Tornade nebo Jacques Legras. Na scénáři pracoval celkem šest lidí, což bývá někdy poněkud kontraproduktivní, ale zde to bylo ku prospěchu věci, protože je zde opravdu velké množství vtipných hlášek, gagů, situací, nápadů a zvratů. Pokud si chci tedy někdy pustit příjemnou a pohodovou komedii, Tonoucí se stébla chytá je jasnou volbou.

Náčelník Apačů Vinnetou (Pierre Brice) a jeho pokrevní bratr Old Shatterhand (Lex Barker) se společně s Mabel Kingsleyovou (Karin Dor), vydávají na výpravu s cílem nálezt armádní zlato a očistit tak jméno jejího otce, o kterém si armáda myslí, že zlato ukradl... Vinnetou a Old Shatterhand v údolí smrti je posledním snímkem, který byl o statečném náčelníkovi kmene Apačů natočen a právě proto se zde objevuje hned několik známých postav a herců. Kromě představitelů dvou ústředních hrdinů Pierra Brice a Lexe Barkera si zde zahrál Ralf Wolter, který pochopitelně ztvárnil vtipálka Sama Hawkense a také Eddie Arent, opět v roli Lorda Castlepoola. Ve snímku si zahrála také Karin Dor, která v průběhu celé série ztvárnila hned tři různé hrdinky a to samé platí i o klasickém záporákovi z mayovek Riku Battagliovi, pro kterého je to dokonce čtvrtá vinnetouovka. A nesmím zapomenout také na pana režiséra, kterým není nikdo jiný než Harald Reinl, který je podepsán pod těmi nejlepšími díly této série. Takže samotné obsazení je opravdu na vysoké úrovni, ale co samotný příběh? Inu u něj už to tak slavné není, je sice pravda, že je zajímavější a zábavnější než některé předchozí díly, ale na onu čtveřici klasických filmů zkrátka nemá, protože prakticky nemá moc čím překvapit a mnohdy je až příliš přímočarý, jednoduchý a také naivní (což však plati o většině vinnetouovek). Přesto si myslím, že je tento snímek důstojným ukončením celé série, protože obsahuje prakticky vše co tyto indiánky nabízejí, ať už je to dvojice chrabrých hrdinů bojující proti bezpráví, chamtivý záporák, krásná žena v nesnázích, kovbojové, indiáni, přestřelky, poklad a to vše v doprovodu ikonické hudby a v krásných chorvatských exteriérech.

Harry Potter (Daniel Radcliffe) přežil další setkání s Lordem Voldemortem (Ralph Fiennes), ale po svém návratu do kouzelnického světa zjišťuje, že mu většina lidí nevěří a odmítají fakt, že se Voldemort vrátil. Ministerstvo kouzel navíc začne regulovat a měnit výukové postupy a metody na škole v Bradavicích a tak Ron (Rupert Grint) a Hermiona (Emma Watson) přesvědčí Harryho, aby je společně s dalšími svými spolužáky naučil, vše co zná, aby tak byli připraveni na střetnutí s nadcházející temnotou... Tvůrci to s knižní předlohou Fénixova řádu neměli vůbec jednoduché, protože museli přibližně osm set stran textu smrsknout do zhruba dvouhodinového filmu, ale nakonec se jim to docela povedlo. Pravda někdy děj možná až příliš skáče, některé scény jsou rychle odbyty, některé knižní příběhové linky pochopitelně byly vynechány, ale i tak celý filmový příběh působí dostatečně kompaktně, aby dokázal bavit diváka po celou stopáž snímku. Do příběhu se vrací někteří staří známí z předchozích snímků (především tedy z trojky a čtyřky), jakou jsou Sirius Black (Gary Oldman), Remus Lupin (David Thewlis) nebo "Pošuk" Moody (Brendan Gleeson). Jako v každé nové potterovce se však objevují také postavy nové, nejvíce prostoru zde má profesorka Umbridgeová v podání Imeldy Staunton, která přesně vystihla podstatu své postavy, takže je zde stejně nesnesitelná jako v knize, dalším přírůstkem do Harryho party je pak Lenka Láskoradová, kterou tím správným zasněným stylem zahrála Evanna Lynch. A zmínim ještě posilu Voldemortových Smrtijedů, kterou je Belatrix Lestrangeová, tu ztvárnila herečka Helena Bonham Carter, a její postava ve mně vskutku moc sympatií nevzbudila (takže evidentně odvedla dobrou práci). Režie se tentokráte ujal nepříliš známý David Yates, který však odvedl dobrou práci a v jeho podání je Fénixův řád dospělejší a temnější podívaná (a také civilnější, ale to už je Harry od dob Alfonsa Cuaróna). Harry Potter a Fenixův řád tak sice není dokonalá potterovka, ale dokáže nabídnout zajímavý příběh, kvalitní herecké výkony a také tu pravou potterovskou zábavu a atmosféru, což k moji spokojenosti bohatě stačí.

V záverečném díle slavné četnické série čeká naše známé četníky hned několik změn. Hned v úvodu se přestěhují do nové, moderní četnické stanice, kde se k nim záhy připojí nové posily - čtyři mladé a slíčné četnice... Inu co si budeme povídat, snímek Četník a četnice není žádný komediální zázrak, kde by se člověk smál od začátku do konce, ale na druhou stranu je to nenáročný a oddechový film, který dokáže pobavit a člověk zde má navíc poslední možnost vidět před kamerou slavného Louise de Funès. Ten i zde hraje svým typickým nezaměnitelným stylem (společně s tradičně skvělým dabingem Františka Filipovského), ale bohužel čas se nedá zastavit (přece jenom od Četníka ze Saint Tropez uběhlo již 18 let), takže jak Louis de Funès, tak Michel Galabru, Guy Grosso a Michel Modo už by asi v reálu byli nějaký ten pátek ve výslužbě. Oproti minulému dílu se vrátila Claude Gensac v roli Cruchotovy manželky Joséphy a novou hereckou posilou četnické stanice se stal Patrick Préjean, který ztvárnil četníka Perlina. Nechybí samozřejmě kriminální zápletka, slunné prostředí, jeptiška v Citroenu, hudba Raymonda Lefevrea a režie Jeana Giraulta. Četník a četnice sice není tím nejlepším dílem této série, ale především díky sympatickému hereckému obsazení i tak dokáže nabídnout slušnou porci zábavy.

Světoznámý archeolog, dobrodruh a také univerzitní profesor Indiana Jones (Harrison Ford) je pověřen svou vládou najít legendární Archu úmluvy, o kterou však také mají velký zájem nacisté... Dva kamarádi Steven Spielberg a George Lucas spojili své síly a natočili dobrodružný snímek, který se právem řadí k těm nejlepším filmům v historii kinematografie. George se postaral o náměť (společně s Philipem Kaufmanem) a produkci, Steven o režii, scénář napsal Lawrence Kasdan (se kterým Lucas spolupracoval už na Hvězdných válkách) a hudbu (včetně legendární ústřední znělky) složil dvorní skladatel obou slavných tvůrců John Williams. Hlavní roli ztvárnil, se svým typickým stylem a šarmem, Harrison Ford, který si tak po Hanu Solovi z Hvězdných válek připsal v krátké době další ikonickou postavu. Herecké obsazení sice nemělo ve svých řadách žádnou oscarovou superhvězdu, ale jak Karen Allen, tak John Rhys-Davies s Paulem Freemanem, společně s ostatním herci, zvládli své role na výbornou. Samotný příběh má pak tu správnou dávku dobrodružství, napětí, humoru a akce, takže je to prvotřídní zábava od samotného úvodu až do závěrečných titulků. Dobyvatelé ztracené archy jsou tak naprosto neoddiskutovatlenou dobrodružnou klasikou v čele se sympaťákem Indym, která vždy dokáže skvěle pobavit.

Jessica Fletcherová (Angela Lansbury) příjíždí na konferenci agentury, která kromě mnoha jiných sportovců nebo spisovatelů zastupuje také samotnou Jessicu. V průběhu konference je však jeden ze spisovatelů nalezen mrtev... Smrtonosný příběh je v pořadí druhým snímkem ze čtyřdílné série televizních filmů, které byly natočeny po skončení slavného seriálu. Samotný děj je v zásadě klasická detektivka, kde se na jednom místě (v tomto případě hotelu) sejde skupina lidí, z nichž je jeden záhy zavražděn a prakticky každý ze zúčastněných měl motiv k tomuto činu. I v tomto případě je zde hned několik podezřelých, takže skutečný pachatel není ihned znám, ale postupem času již není příliš složité viníka identifikovat. Co se týče hereckého obsazení, tak to není vůbec špatné a divák zde najde hned několik známých tváří, kromě samotné Angely Lansbury si zde záhrali třeba Richard Crenna, Kathryn Morris nebo Daniel Dae Kim. To je vražda napsala: Smrtonosný příběh je tak v zásadě standardní televizní detektivkou a fanoušci Jessicy Fletcherové určitě nebudou zklamáni, ostatním divákům však nejspíš bude připadat tento snímek spíše průměrný.

Čtveřice kamaradů (David Novotný, Bolek Polívka, David Matásek a Lukáš Latinák) společně hrají vodní pólo v mísntím bázenu. Bázen je však uzavřen a Honzovi (Novotný) navíc hrozí exekuce. Aby získali dostatek peněz rozhodnou se založit firmu a stanou se hodinovými manželi... Další přírůstek v ramci českých komedií je vcelku slušný film, který přiliš nenudí a dokáže obstojně pobavit. Velký podíl na tom má scénarista a režisér Tomáš Svoboda, který ač filmový debutant si nevedl vůbec špatně. Děj sice poněkud přeskakuje z počáteční existencionální zápletky (hrozba exekuce, získání peněžních prostředků) přes mikropříběhy jednotlivých hodinových manželů (opravy, hlídání dětí, nebo čtení sportovních článků), které se záhy rozvinou do několika vztahových zápletek (prakticky každý manžel dostane nějakou tu milostnou linku), aby v samotném závěru se opět dostala do popředí úvodní existencionální zápletka (aby se neřeklo), ale díky sympatickým postavám a hercům toto přeskakování zase tak moc nevadí. Hodinový manžel je tak úkázkovým příkladem současné české komedie, které nabízí jak existencionální, tak vztahové téma, tradiční herecké obsazení, kterému nechybí známá jména, product placement a slušnou porci zábavy, která sice dvakrát neoslní, ale jako nenáročná oddechovka rozhodně neurazí.

Světoznámý archeolog a dobrodruh Indiana Jones (Harrison Ford) se po krkolomném útěku z Šanghaje ocitá společně se svým parťákem Mrňousem (Jonathan Ke Quan) a zpěvačkou Willie (Kate Capshaw) v malé vesnici v Indii, kde na ně čeká další dobrodružná výprava... Pokračování Dobyvatelů ztracené archy se paradoxně časově odehrává před tímto snímkem, ale pro děj tohoto snímku to vlastně není příliš podstatné. George Lucas a Steven Spielberg tentokráte přichystali poněkud temnější a vážnější podívanou než minule (tak trochu ve stylu Impérium vrací úder), ale i zde se pochopitelně našel prostor pro nějaké to odlehčení a typické jonesovské hlášky a kousky. Harrison Ford je v roli doktora Jonese opět naprostá herecké extraklasa, takže opět nechybí nejrůznější akční kousky, hlášky nebo pověstný křivý úsměv. Co se týče hlavní ženské hrdinky, tak po kurážné Marion z Dobyvatelů, tvůrci udělali změnu a budoucí žena Stevena Spielberga Kate Capshaw je zde po většinu času za klasickou (notně hlasitou) dívku v nesnázích. Samozřejmě opět nechybí tradičně skvělá hudba Johna Williamse. Indiana Jones a Chrám zkázy je tak opět povedený příspěvek do univerza slavného dobrodruha, ale nějak mně zde chyběli Indyho klasičti protivníci z řad nacistů, lokace byly spíše skromné a některé scéný byly možná až příliš zdlouhavé, ale i přes tyto drobné výtky je to pořád kvalitní a zajímavý snímek.

Z temné budoucnosti ovládané roboty se Kyle Reese (Jai Courtney) vrací pomocí stroje času do minulosti, aby ochránil Sarah Connorovou (Emilia Clarke), matku budoucího vůdce lidského odporu Johna Connora (Jason Clarke). V roce 1984 však nenalézá bezbrannou dívku, ale odvážnou bojovnici, kterou vychoval samotný terminátor T-800 (Arnold Schwarzenegger).. Nový Terminator, který je dalším pokračováním a zároveň i restartem celé série (podobně jako třeba Jurský svět, nebo Šílený Max: Zběsilá cesta), má za sebou nepříliš povedenou marketingovou kampaň, ale na druhou stranu má v sobě jeden neoddiskutovatelný trumf, kterým není nikdo jiný než samotný Arnold, který se opět vrátil do své ikonické role. Jakožto fanoušek celé série jsem nedbal na vlnu negativních reakcí a vydal jsem do kina udělat si vlastní názor a... odcházel jsem až překvapivě spokojený. Samotný příběh do jisté míry recykluje první dva snímky terminátoří série a právě díky tomuto faktu je první polovina opravdu zábavná a zajímavá, o něco horší je to s druhou polovinou snímku, kde už scénaristé tvoří vlastní děj, ale ani zde se nejedná o žádný průšvih. Přiznám se, že jsem měl trochu obavy z obsazení celého snímku, přirozeně kromě Arnolda (ten je tradičně skvělý a hláškuje doslova na každém kroku). Ale jak Emilia Clarke, tak i Jai Courney a v menší míře také Jason Clarke vcelku příjemně překvapili (ostatně jako celý film). Co se týče ostatních aspektů filmů, tak akce je dostatek, humoru také (díky Arnoldovi), úroveň triků je takový hollywoodský standard (pochválit však musím omlazeného Arnolda jako T-800, který vypadá hodně dobře, horší už je to třeba se zpracováním T-1000), akorát hudba nebyla příliš výrázná a naprosto ji převálcovala ústřední terminátoří melodie (která však pořádně zazní až u závěrečných titulků). S hodnocením Terminatora: Genisys se to má podobně jako u Rychle a zběsile 7, není problém film zkritizovat, v tomto případě třeba za obsazení, scénář, režii nebo zpracování. Já to však neudělám, protože jsem se během sledování solidně bavil a ani na vtěřinu jsem se nenudil (a navíc Arnold byl fajn), takže uznávám, že nový Terminator není žádné geniální a převratné sci-fi, já jsem si ho však užil.