Stanmi

Dvojice kamarádů Franta (Jakub Špalek) a Radek (Radek Pastrňák) si za poslední peníze koupí v autobazaru postarší káru, uříznou jí střechů a vydají se na silnici. Cestou přiberou ještě mladou dívku Aňu (Aňa Geislerová), která utekla od přítele a společně si užívají jízdu po jížních Čechách... Snímek je v zásadě taková Bezstarostná jízda po česku, režisér a scénárista v jedné osobě Jan Svěrák sice vytvořil originální příběh se zajímavými nápady, ale inspiraci slavnou americkou road movie rozhodně nezapře (dvojice hrdinů, cestování, koupání na Adama, hulení, atd.). Na snímku je sympatické, že i když za jeho vznikem stojí relativně malá skupina lidí, tak má rozhodně své kvality. Za zmínku stojí především solidní herecké výkony ústřední trojice, kamera F. A. Brabce nebo chytlavá hudba od kapely Buty. Samotný příběh ze začátku celkem slušně odsýpá, ale zhruba uprostřed filmu už začíná zpomalovat, čímž pozornost dívákova poněkud upadá, naštěstí nastupují nudu zachraní samotný závěr filmu. Jízda je tak bezesporu zajímavý příspěvek do žánru českých road movies, koneckonců takový druh filmu se u nás netočí každý den (no spíše rok) a osobně jsem rád, že jsem tento vcelku pohodový snímek viděl, ale na druhou mne nezaujal zase natolik, abych ho musel vidět znovu (i když nikdy neříkej nikdy).

Poručík Frank Drebin (Leslie Nielsen) je zpátky a tentokrát musí zjistit, kdo stojí za únosem doktora Mainheimera (Richard Griffiths), věhlasného odborníka na energetiku... Druhý díl skvělé trilogie policejních parodií se nese ve stejném duchu jako jeho předchůdce, takže Leslie Nielsen je opět chodicí pohromou jménem Frank Drebin a netřeba asi připomínat, že jemu tato herecká poloha naprosto svědčí. Herecké obsazení ústředních rolí je prakticky stejné jako v minulém díle, nechybí tak Priscilla Presley, George Kennedy nebo O. J. Simpson, kteří jsou doplněni několika schopnými nováčky (Robert Goulet a Richard Griffiths). O scénář se tentokrát postarali pouze Pat Proft a David Zucker (ten také snímek režíroval) a i když opět odvedli velmi kvalitní práci, tak přece jenom první díl se mně líbil o něco víc. Asi je to způsobeno tím, že panové dali více prostoru fyzickým vtipům, které jsou místy docela tvrdé, což mně osobně nepřišlo zase tak vtipné. Ale jinak je ve snímku spousta gagů, hlášek, narážek, no zkrátka je zde vše, co by mělo ve správné komedii být. Bláznivá střela 2 a 1/2: Vůně strachu je tak dalším velmi zábavným príspěvkem do žánru filmových parodií, která svému předchůdci rozhodně ostudu nedělá.

Strážmistr Ludovic Cruchot (Louis de Funès) příjíždí do slunného Saint Tropez, aby posílil místní četnický sbor. A jako každý správný ochránce zákona hodlá ve městě nastolit řád a pořádek.. V roce 1964 se v kinech objevily hned dva snímky, které byly přelomové pro kariéru Louise de Funès, tím prvním byl Fantomas a tím druhým právě Četník ze Saint Tropez a asi není třeba dodávat, že oba snímky měly velký divácký úspěch a Louis de Funès se stal jedním z nejpopulárnějších herců (nejen) své doby. Ale zpátky k Četníku ze Saint Tropez, ten zůstává i po více než padesáti letech vtipnou a svěží letní komedií, tak jako v době svého vzniku. O scénář a režii se postaral jeden z předních francouzských komediálních tvůrců Jean Girault, který už s Louisem de Funès dříve spolupracoval na několik filmech (a v dalších letech se prakticky stane jeho dvorním režísérem a natočí pět dalších četnických filmů). Tak jako v jiných francouzských filmech i zde je velmi silné herecké obsazení a kromě samotného Luise, který je zde ve své tradiční úloze malého cholery, si jeho kolegy četníky zahráli Michel Galabru, Jean Lefebvre, Christian Marin, Michel Modo a Guy Grosso a zmínit je třeba také sympatickou Geneviève Grad v roli Cruchotovy dcery Nicole. V souvislosti s hereckými výkony je na místě vyzdvihnout také velice povedený český dabing v čele se skvělým Františkem Filipovským. A v jako každé správné komedie i zde na diváka čekají vtipné hlášky, záměny, gagy a humorné situace a to vše v krásném prostředí francouzské Riviéry. Četník ze Saint Tropez je tak naprostá komediální klasika, která snad nikdy neomrzí.

Pánové Bouše (Josef Vinklář) a Brůžek (Josef Bláha) z pražské "čtyřky" jsou zpátky a společně s novými posilami - panem policejním radou Korejsem (Jiří Adamíra) a koncipistou dr. Součkem (Ondřej Havelka) na ně čeká deset zapekltiých případů, které musí objasnit a dopadnout pachatele... Pokračování legendárního seriálu Hříšní lidé města pražského z roku 1968 opět vychází z pera spisovatele Jiřího Marka a o režii se tentokrát postaral Antonín Moskalyk. Hlavními přednostmi tohoto seriálu je především skvělé herecké obsazení hlavních i vedlejších rolí (asi nejvíce se mně líbil Jiří Adamíra, jako pan rada Korejs, který svým hereckým výkonem dodal své postavě pořádnou porci charismatu, šarmu a elegance) a velmi dobře zpracovaná atmosféra a prostředí 30. let. Co se týče jednotlivých dílů, tak pochopitelně některé jsou lepší, některé horší, ale i ty méně povedené dokážou zaujmout, ať už zápletkou, postavami nebo hereckými výkony. Panoptikum města pražského je tak kvalitní, zajímavý a zábavný kriminální seriál, který určitě stojí za zhlédnutí.

Vítejte v Jurské světě, zábavním parku s živými dinosaury, který se již mnoho let těší velkému zájmu návštěvníků. A aby byl park stále atraktivní pro návštěvníky, rozhodne se vedení zaexperimentovat a stvořit zcela nového dinosaura... Osobně se považuji za fanouška původní Jurské trilogie, především tedy skvělého prvního dílu, takže na další pokračování jsem se těšil a byl jsem zvědavý, jak to po čtrnácti letech bude dinosaurům slušet na velkém plátně. A po zhlédnutí snímku musím konstatovat, že jim to rozhodně sluší, aspoň co se vizuální stránky týče, protože s obsahem snímku už je to horší. Už když jsem četl zprávy, že se ve filmu má objevit geneticky modifikovaný dinosaurus, tak jsem měl z toho poněkud obavy, které se při sledování potvrdily. Díky scénáři a příběhu totiž má člověk pocit, jakoby se díval na béčkový film o dinosaurech od neznámé filmové společnosti a ne na pokračování legendárního Jurského parku. Postavy se mnohdy totiž chovají značně nelogicky, rychle se přemisťují z jednoho konce ostrova na druhý, schopnosti nového dinosaura jsou poněkud přepálené a nechybí různá klasická klišé, záchrany na poslední chvíli a třeba taky ochočení velociraptoři (i když ti byli docela fajn). Zkrátka po scénáristické stránce není Jurský svět žádný zázrak, ale film rozhodně dokáže pobavit, takže nemůžu říct, že bych se u snímku nudil. Z hlediska hereckýchv výkonů to také není špatné, Chris Pratt je sympaťák, Vincent D'Onofrio slušný záporák a Bryce Dallas Howard měla tu smůlu, že její postava příliš sympatií nevzbuzuje. Navíc samotný snímek hned několikrát odkazuje na původní film, co že je fajn a společně se skvělou původní hudbou od Johna Williamse to vylepšuje celkový divácký zážitek. Jurský svět tak rozhodně, i přes slabší scénář, není špatný film, protože umí poskytnou slušnou porci zábavy s dostatkem akce, ale původní Jurský park zůstal opět nepřekonán.

Město Los Angeles má navštívit britská královna a nikdo nemůže Její veličenstvo ochránit lépe než člen místního policejního sboru poručík Frank Drebin (Leslie Nielsen)... Jedna z nejlepších parodií všech dob, tak se dá v krátkosti popsat první díl trilogie Bláznivých střel, o který se postaral ikonický tým komediálních scénáristů ve složení David Zucker, Jerry Zucker, Jim Abrahams a Pat Proft (mimo jiné autor Utopence na útěku) a hlavní roli ztvárnila další ikona všech možných parodií - kanadský herec Leslie Nielsen. Jako předloha pro tento snímek posloužil šestidílný televizní seriál z roku 1982 Police Squad! (na který už odkazuje také originální název filmu). Takže některé gagy z tohoto seriálu se objevují i zde, ale jsou natolik kvalitní, že to vůbec nevadí. Samotný film je svým stylem spíše parodií na samotný žánr policejních a kriminálních filmů, než na jednotlivé snímky (ovšem i na ty film místy odkazuje a paroduje). Snímek nabízí prakticky každou chvíli nějakou povedenou hlášku, fórek, gag, nebo jinou vtipnou situaci, takže o zábavu opravdu není nouze. Navíc i příběh sám o sobě je povedený a nechybí ani kvalitní herecké obsazení - George Kennedy, Ricardo Montalban nebo Priscilla Presley, pro kterou byla postava Jane prakticky životní rolí. První bláznivá střela je tak ukázkový příklad skvěle zvládnuté parodie s kvalitním a zábavným humorem a skvělým Leslie Nielsenem.

Inspektor Rizzo (Bud Spencer) je neprávem obviněn z vraždy a obchodování s drogami. Rizzo se tak musí na vlastní pěst vydat na Dálný východ, aby odhalil skutečného pachatele... Policajt v Hongkongu je druhým dílem Budovy a Stenovy série "Piedone..." a stejně jako v předchozím snímku Policajt drábem i zde je hlavním tématem drogová kriminalita. Navíc jsou však přidány další dva důležité prvky a to humor a exotické prostředí. Ve filmu je tak mnohem více gagů a hlášek a je nutno dodat, že většina je opravdu povedených. A co se týče prostředí, tak Rizzo navštíví hned několik atraktivních lokací, jmenovitě Bangkok, Hong Kong nebo Macao (je celkem zajimavé, že o pouhý rok dříve navštívil prakticky stejná místa také James Bond ve snímku Muž se zlatou zbraní). Samotný Bud Spencer je v roli tvrdého, ale spravedlivého policisty tradičně skvělý a celá série "Piedone..." patří k tomu nejlepšímu, co ve své sólové kariéře natočil. Vedle Buda se ve snímku objeví také další známí italští herci, jako Enzo Cannavale, Renato Scarpa nebo věrný Riccardo Pizzuti a také američtí herci Dominic Barto a Al Lettieri. Policajt v Hongkongů tak má prakticky vše, co má správná krimi komedie mít, ať už je to zajímavý příběh, kvalitní herecké obsazení, akce, humor nebo atraktivní prostředí.

Ve dvacátém filmovém dobrodružství agenta 007 se James Bond (Pierce Brosnan) po návratu ze zajetí pouští do pátrání po původu vzácných diamantů, brzy však příjde na to, že o samotné diamanty tady zase tak nejde...Tvůrci pojali snímek Dnes neumírej jako jednu velkou oslavu a poctu agentu 007, protože od prvního snímku Dr. No uplynulo už čtyřicet let a také se jednalo o jubilejní dvacátou bondovku. Díky tomu máme ve filmu spoustu zajímavých odkazů na předchozí bondovky, ať už díky replikám jednotlivých postav, které citují samotné názvy filmů, nebo třeba různé technologické vychytávky, které Bond v minulosti využíval. Horší už je to se samotným příběhem, který místy přípomíná starší bondovky (což však byl nejspíš účel), ale především je možná až zbytečně moc překombinovaný, což platí i o akčních pasážích, kde si tvůrci místy až moc pomáhali počítačovými triky. Hlavní záporák v podání Tobyho Stephense sice nepatří k těm nejlepším Bondovým protivníkům, ale zase má zajímavého pomocníka v podání Ricka Yunea. To Halle Berry byla rozhodně dobrou volbou pro roli Bond-girl, stejně jako Rosamund Pike. V rámci Bondových filmových dvacetin došlo také k dalšímu návratu, po automobilech BMW v předchozích brosnanovkách je v této Bondovým autem opět Aston Martin konkrétně model V12 Vanquish (a souboj Aston Martin vs. Jaguar patří rozhodně k tomu nejlepšímu v rámci celého filmu). Na závěr zmínim ještě hudební složku filmu, konkrétně ústřední melodii v podání Madonny, která siceje na Bondovy poměry možná až příliš moderní, ale zase na druhou stranu je poměrně dobře zapamatovatelná. Dnes neumírej je tak pro mne i přes několik chybek vcelku slušnou bondovkou a příjemnou oslavou čtyřiceti let působení agenta 007 na filmovém plátně.

Julius Caesar vymyslel další plán, jak si podrobit nepoddajné Galy z jedné malé vesničky v Armorice. Rozhodne se v její těsné blízkosti vybudovat obytný komplex přesně v duchu římské kultury a hodlá tak Asterixe a spol. zcivilizovat... Na nového animovaného Asterixe (a pochopitelně také Obelixe) jsem byl poměrně zvědavý, jednak proto, že se tvůrci rozhodli pro moderní animaci a také proto, že Sidliště bohu patří mezi mé oblíbené příběhy. Ale již první minuty veškeré mé obavy rozptýlily a já si snímek opravdu užil a z kina jsem odcházel spokojen. Samotný příběh sice byl místy pozměněn, ale hlavní myšlenka zůstala zachována. Samotný výtvarný styl mně nijak nevadil (ačkoli klasika je klasika) a rychle jsem si zvykl, protože animace byla na velmi dobré úrovni a jednotlivé postavy vypadaly přesně tak, jako v původní komiksové předloze. Navíc mne potěšíl také slušný český dabing v podání Pavla Trávníčka, Jiřího Štěpničky, Karla Heřmánka a dalších. Snad jenom těch gagů a hlášek mohlo být více, ale i tak jsem se hned několikrát upřímně zasmál. Sídliště bohů se tak rozhodně povedlo a je důstojným příspěvkem do filmografie našeho malého blonďatého válečníka.

Kalifornií otřásá mohutné zemětřesení a profesionální záchranář a pilot Ray (Dwayne Johnson) startuje svůj vrtulník a vydává se zachránit svou dceru Blake (Alexandra Daddario) a bývalou manželku Emmu (Carla Gugino)... Inu jsem rád, že Dwayne Johnson v posledních letech konečně naplňuje svůj potenciál akční hvězdy a San Andreas je toho jasným důkazem. Samotný snímek nám sice začíná jako rodinné drama, ale stačí pár desítek minut a máte tady regulérní katastrofický snímek o opravdu velkém zemětřesení, ve kterém nechybí prakticky všechny klasické ingredience daného žánru (scénaristé si oblíbili především záchranu na poslední chvíli, které se v průběhu snímku dočkáme hned několikrát). Jedním z hlavních kladů celého snímku je tak především sympatické obsazení, kde kromě sympaťáka Dwaynea, zaujme třeba Alexandra Daddario (a její pěkná postava) nebo Paul Giamatti jako seismolog Lawrence. Druhým kladem je pak opravdu povedený vizuál, který vynikne obzvlášť na velkém plátně kina. San Andreas je tak solidní katastrofický film, který sice nemá geniální příběh s překvapivými zvraty, ale nabízí slušnou porci zábavy a napětí, což není zase tak málo.