rezzzy

Vrátila jsem se z dnešního kina za pade. Tenhle animák ukázal, že z Madagaskaru se dá pořád ještě solidně těžit, i když už po tolikáté. K mému příjemnému překvapení není další „pokračování“ natahováním a přiživováním se na tom, co už tady bylo, ale poměrně sebevědomě samostatný odklon. Smála jsem se od začátku do konce, a to mu musím nechat. :-) Protože některé hlášky a scénky se co do vtipnosti fakt povedly. Ale na druhou stranu nechci jen vychvalovat, jelikož i když celkově hodnotím kladně, tak přes počet procent udělených zde se tento animák mezi mé srdcovky… prostě nezařadí. Chybělo mi tam právě nějaké to neuchopitelné kouzlo, co srdcovku dělá srdcovkou. V tom u mě tučňáci selhávají, a to i přestože je prej Vojín roztomilý na rozdávání (podle mě by ale mohl víc). A ještě jednou si dovolím vrátit se k výše uvedené vtipnosti. Malá poznámka, někdy se možná moc tlačilo na pilu, až vtipnost hraničila se ztřeštěností, míň by bylo zde asi víc. Ale jinak dobrý, kvalitní a vtipný kousek :-) za 3,5 hvězdy a 65%

Nemám ráda plácání se v ničem a... 1. série: ... postava Beck mě v průběhu první řady neskutečně vytáčí, ale nedokážu říct, jestli je to herečkou (tak plytká Elizabeth Lail) nebo charakterem (tak beznadějná osobnost postavy Beck). Nepochopitelným faktem je to, že hlavní hrdina v podání Penna Badgleyho si vybere pro svoji obsesi tak neskutečně zbytečného a nezajímavého  člověka, a sice slečnu, která nedokáže vzít život pořádně do svých rukou, točí se v kruhu, nechá sebou mávat, je liknavá, nerozhodná, nemá vůli... ale co nejhůř, nemá pořádnou osobnost, do které by stálo se zamilovat. Ne, že by Serena nebyla mess ve chvíli, kdy utáhla Dana Humpreyho v Gossip Girl, ale měla v sobe to "něco drásajícího, co nemůžeš nechat být a musíš to mít", které Beck zde naprosto postrádá, což z ní dělá jen ten mess k nevydržení. Přirovnávat You k Dexterovi? LOL. Při vší úctě fakt ne.

Bohužel si myslím, že to, co bylo řečeno ve 130ti minutách, by se dalo s přehledem říci 65 minutami a tímto zrychlením učinit dějovou linku napnutější. První polovina příběhu ohledně elektrárny byla zbytečně zdlouhavá na to, že o samotnou elektrárnu ve výsledku ani nešlo a nebyla pro děj ničím významná. A o Malcolmovi a dalších humans jsme se toho zrovna moc nedozvěděli. Nebylo to špatné, ale zase na 4* to nebylo. Škoda.

Virgin river je určitý hybrid mezi Hart of Dixie (včetně doktora Breelanda) a Men in Trees, ale citelně slabší. Jedno mi tady ale vadí - a sice, všichni jsou ke všem neúnavně supportive, každá postava na každého bere ohledy, pořád se tam někdo někomu omlouvá, jestli se nedotknul jeho citů, všichni se o všechny starají - tohle prostě není normalní. Ani v ideálním světě, a už vůbec ne v takové intenzitě. Po několika dílech, resp. někde v druhé sérii končím, neboť mám chuť skoro všechny takzvaně punch in face. Mezi veskrze kladnými a empatickými charaktery v seriále není moc rozdílů, snad jediná postava, která se trochu vymyká, je potížista Dan Brady. Floutky jsem nikdy moc nemusela, ale tady díky bohu za jeho zasazení do série, protože alespoň trochu srazí to nepřirozeně ohleduplné nastavení všech ostatních. Záběry na přírodu tomu seriálu hodně pomáhají, což je na druhou stranu trochu smutné, protože to znamená, že o to víc je život v seriále méně zajímavý. Oproti HoD a MiT není VR vtipný. To mi nevadí, alespoň se odlišuje, avšak škoda jen, když už to takto má být, že ty místní příběhy nejsou hlubší a zajímavější.

Digitální pejsek je roztomilý a velmi dobře udělaný. Jen mě to nepřesvědčuje a mnohem vděčnější bych byla za pravého psa a pravé všechno, co je dodělané v postprodukci, i za cenu toho, že pes bude mít méně empatických výrazů. Tyhle postprodukční vymoženosti už jsou za hranou přijatelnosti v rámci hraného filmu, a jak někdo níže poznačil, hraničí s Disneyovskou pohádkou, a to je škoda. Beethovena bychom přece taky nechtěli z počítače a Neuvěřitelná cesta by v digitálu taky nefungovala tak dobře. Mně to va, že už to s živými hrajícími tvory neumíme (nebo spíš nechcem umět). :/ Konec s vyhasínajícím Fordem se mi vůbec nelíbil. Pes má zůstat s člověkem.

Nalákal mě vizuál a vzpurná Dakota drze vykračující si k recepci bipolárního hotelu. Bohužel však existence, motivace ani počínání postav mi nedávaly nikterak moc smysl a následně se proměnily v 142 minut ničeho.

Dying Young byl celou dobu moc pěkným snímkem, přesně to, co na devadesatkových filmech miluju a vyhledávám. Nejsou přehnané. Navíc, téma lásky versus nemoci je vždycky tahák na emoce. Na to jsem sázela a tři čtvrtiny děje se k tomu schylovalo. S očekáváním jsem tady v tu chvíli už hodila 4 hvězdy .... Než přišel závěr. Za ten stahuju jednu hvězdu dolů, protože se se mnou nic nestalo. :/ PS: Jde poznat, že se těží z úspěchu o rok starší Pretty woman - na začátku sledujeme chudou střapatou Juliu v červeném kostýmku a krátkou sukní. Nemůžu si to odpustit nepoznamenat. :D

Vůbec nerozumím zdejšímu hodnocení. Čekala jsem absolutní blbost. Bylo to sice nenáročné, zato úsměvné a milé. Dokonce i pár vtipných momentů. Předvánoční oddychovka. Točíme teda mnohem horší věci.

Důkaz, že akčňák se dá natočit i bez huge akčních nereálných scén. Takže za mě super, vynikající ve své obyčejné jednoduchosti :) Trochu mě mrzelo, že ta část týkající se mafie s prostitutkami nebyla rozvedená a řešená více (dekadentnosti mám rád), ale na druhou stranu chápu, že hlavní dějová linie byla o něčem jiném. A že právě díky tomu to z filmu nedělá akční tuctovku, kde akční hrdina sám odhalí a zpráská všechny zloduchy, odhalí organizovanou zločineckou skupinu a ze scény odchází pouze s roztrženým tričkem a za ním leží jako domeček ze sirek poskládaná hromádka špatňáků. Daddy je neoblomný a neúprosný se silně vyvinutým tatínkovským syndromem... ale přesně takového bych právě chtěla :) Jen mě malinko štvala Maggie Grace... to, že ve 25 musela nějakým způsobem zahrát 17tku beru, ale s tou neohrabaností to trochu přeháněla.

Ale notak. Koukla jsem nejdřív na to jedno a dvouhvězdičkové hodnocení a čekala jsem fakt průser. Jenže ono to tak špatné vůbec nebylo. Na první díl to sice má daleko, ale ohodnotit ten film jednou hvězdou mi po jeho shlédnutí přijde jako nepřiměřený trest. Přestože mi brada nepadala, můžu s určitostí říct, že jsem se bavila. Jen to určování polohy počtem sekund a variabilitou zvuků jsouc s kuklou na hlavě unášen autem bylo fakt wtf. A ještě více WTF bylo, že si to pamatoval. A úplně nejvíc WTF, že to pak dle toho našel :-D Tohle prostě néééé.... Ale jinak dobrý :-)