Bloody13

Sorry, ale můj septik s FF sračkou právě přetekl. Uklidit tuhle špínu bude nějakej čásek trvat, takže si od podobných rádoby dokumentárních horůrků dám na chvíli woraz. Raised by Wolves totiž jede podle toho nejklasičtějšího mustru, takže tohle další zaměnitelné tápání v temnotě už prostě nebaví. Alespoň mě ne. Přitom v tý druhé polovině by se dva zajímavé momenty našly, jenže co je to platný, když je to opět zabitý zdejším osazenstvem, co má úsměv na tváří i v těch nejkritičtějších chvílích. A Jenna Haze? Ta je tentokrát pocákaná jinou živočišnou tekutinou, než na kterou jsme zvyklí.

Evička Greenů opět dokazuje, že má Trojky, pro který bych vraždil. Jessica Alba zas ukázala, že vrtět zadkem bude umět i v padesáti, i když v ksichtě už to žádná sláva nebude. Brolin se efektně mračí, Rourke efektivně zabíjí, Boothe je ďábel, Willis dělá křoví. A testosteron cáká na všechny strany!

Tos posral, Roberte! Tolik kund a žádný kozy?!! Jako vážně?!!!! A navíc.... Pokud by měl Chuck Norris bráchu, byl by jím zcela určitě Mačeta. Jen on by dokázal osedlat raketu vystřelenou do vesmíru.

Takhle to dopadá, když se někdo od hororových masakrů přesune do vod ambiciozních thrillerů. Killers nezapřou, že za nimi stojí tvůrce Macabre: vizuál super, násilí je tu poměrně dost a krví se rozhodně nešetří. V tomhle ohledu všechno ok. Horší už je to ale s logikou, která dostává místy pěkně na prdel, a to i přes poměrně zajímavý příběh. No a vyloženě průser je pokaždé, když dojde na minulost obou hrdinů, jejich bolístky a potápění se v depresích. Tam to dokonce sklouzává do ubrečeného melodramatu, který až zbytečně (a hlavně neúspěšně) tlačí na divákovy emoce. Osobně mi tak z filmu asi nejvíc zůstanou v paměti scény jako útěk z hotelu, šlapka v kufru vozu a gradující, lehce depresivní závěr.

A pak že s klauny neni legrace! Jsou veselí, barevní a mají spoustu vznášejících se balónků. Ano, všechny se vznášejí. Navíc vám pomůžou najít ztracené věci (třeba papírovou lodičku v kanále) a vůbec vymýšlejí spoustu zábavných prkotin, jen aby jste se nenudili. Třeba takový Pennywise, to je mistr v oboru. Pobaví vás bizarním překvapením v asijských "štěstíčkách", ocákne vás krví z umyvadla, navodí vám parádní halušky i bez houbiček, a příjemný společník je to i do knihovny nebo do sprch. Mno, a pokud se ten šašek umí proměnit třeba na obrovskýho pavouka, není vůbec co řešit. Zkrátka optimální kámoš. Horší je to s těmi, co neoplývají černým humorem. Ti si radši řežou tepny. Mě ale vždycky pobavil. Škoda, že ten nejproslulejší ze všech klaunů žije až v Derry ve státě Maine, je to trochu z ruky.

Vstup pouze na vlastní riziko! Tohle je totiž tak (záměrně?) debilní "guilty pleasure", až je to místy docela prdel. JSM (ale houby JASM) totiž zjevně paroduje onu stupidní reality show z produkce MTV, jinak si nelze vysvětlit to sextero extrémně vymaštěných buchtiček v upnutých minišatičkách, co sbalí grupu snad ještě vymaštěnějších playboyů. Společně si zajdou zapařit do klubu, v odlehlém luxusním sídle pak povinně zkouknou horor ("Fat Camp Massacre"), a samozřejmě si spolu zašukaj. Jenže to už se naštěstí nacházíme v druhé půlce filmu, kde konečně přijde na onen slibovaný masakr. A že to nebude nic pro desetiletý smrady, vás přesvědčí třeba koupelová scéna ala upgradované Psycho. Ta ve stodole je však taky výborná. Je toho ale rozhodně víc, bodycount je totiž neobvykle bohatej (14 nebo 15 nebo tak něco). Pokud jste se bavili třeba u podobně laděného slasheru The Hatchet, JSM rozhodně zkuste. K páteční domácí pařbě možná ještě lepší.

Kupodivu ne taková sračka, jakou jsem čekal. Na první akci dojde překvapivě brzy, a od té doby to jakžtakž šlape až do konce. Problém mám ale se samotným Leprikónem. Tahle zrůda s novým faceliftem totiž ani z dálky (a s litrem rumu v břiše) nepřipomíná onoho skřeta v roztomilých botkách a se slušivým kloboukem na hlavě, který měl na jazyku vždycky nějakou suchou hlášku. Tohle je už bizarní kreatura, jejíž nepříliš povedenou vizáž se tvůrci snaží maskovat rychlým střihem a neustále rozostřující se kamerou. A tu Bloody vážně nerad. Se známým Leprechaunem to vlastně nemá nic společného, fandové původní série (jsou tady vůbec takoví?) tak nejspíš zapláčou. Navíc k dispozici nejsou ani kozičky. Snad jenom trochu gore. A závěrečné, nepochopitelně dlouhé, titulky o délce 12 minut.

Hned úvodní scéna vám prozradí, o čem to celé asi bude. Jasně, o sračkách. A taky o zvratkách. Těžko stravitelný bude tento film pro mnohé diváky ale i z jiných důvodů. Disponuje nejen pomalejším tempem a v druhé polovině lehkou monotónností, ale hlavně paranoiou a silnou klaustrofobickou tíživostí. Navíc poměrně depresivní, bez špetky humoru. Ve výsledku nakonec žádná bomba, ale masky od "Gore Brothers" si tu hvězdu navíc rozhodně zaslouží. A o čem že to (kromě sraček) taky je? Aby zachránil město před prudce kontaminovanou vodou, rozhodně se Jack "Septic Man" pročistit podzemní nádrž s jedovatými splaškami. Že za to ten balík peněz nestojí, zjistí hrdina velmi brzo - uzavře se mu jediný vchod, umožňující cestu ven. Od té doby tráví veškerý čas nacházením rozkládajících se mrtvol a propadáním se do čirého šílenství. Společnost mu budou dělat pouze krysy a dvojice psychopatických bratrů...

Cozzi nepopře, že býval Argentovým spolupracovníkem. Jeho Černý kocour (který s Poem ale nemá nic společnýho) hýří sytými barvami, takže při těch zelených a modrých nasvícení si na mistra italského horroru nelze nevzpomenout. Co se však týče ostatních aspektů, jeho vrcholové práci se tenhle snímek ani nepřibližuje. Gore a masek poskrovnu, scénář opět zabral tak čtyři strany klasické A4 a samozřejmě nutno připomenout zdejší panorama divadelních ochotníků, z jejichž některých partů nabírám podezření, že je to celé myšleno jako komedie. I když poněkud bizarní.

Atypická antologie, k dispozici navíc pouze v otřesné VHS kvalitě. Atypická je hlavně tím, že ony povídky tu zabírají tak max. 40 minut z celkové stopáže, v níž sledujeme početnou skupinku lidí, která si v chatce, uprostřed louisianských lesů, vypráví děsivé historky. Kecají, dělají skopičiny a vzájemně se straší, což ale nehezky odvádí pozornost od samostatných příběhů. První dva nepostrádají napětí a atmosféru, ten poslední už byl spíše zbytečným dovětkem celku, který v posledních pěti minutách vrcholí v nečekaný masakr. Výborný je ještě úvod, během jehož titulků nevidíte absolutně nic, pouze slyšíte nářky postav, a vaše fantazie tak hned zkraje běží na plné obrátky. Jinak lehce nadprůměrný zapadlý horor.