Jirka_Šč

Velmi sympatický Smrťák a velmi lidská pohádka!

Nedá mi neobdivovat chování tvora, který nemá rodiče, nikoho, kdo by ho učil a vše zvládne jen díky své zvídavosti a pohotovosti. Moje učitelka chobotnice je dokument, který nechá víc otázek, než odpovědí: Co z onoho přátelství chobotnice měla? Jak s těmi neurony, roztroušeným po celém těle myslela? Snila? Jsou záblesky její emoční inteligence skutečné? Nebo jí byl prostě příjemný dotyk teplého lidského těla? Jak to celé točili? Kolik vystřídali chobotnic? A jak dlouho, do pekla, ten člověk vydrží pod vodou bez vzduchu? ■ Sledujeme citlivého filmaře, zažívajícího krizi identity, vracejícího se ke kořenům a navazujícího vztah s chobotnicí, což je samo o sobě unikátní zážitek. Zajímalo by mě, co mu na to říkala manželka.

13. 7. 1978 přeplaval ve věku 65 let Walter Poenisch z Kuby na Little Duck Key (jeden z drobných ostrůvků Florida Keys). Přestože použil ploutve, které bychom v dnešním dálkovém plavání neuznali a 3x vystoupil na loď na cca 4 minuty, byl to úžasný výkon (čas 33 hodin). Tehdy 28 letá Diana Nyad, která se o měsíc později neúspěšně pokusila o stejný výkon (také v kleci, ale bez ploutví), vůči němu vedla pomlouvačnou kampaň. Před pokusem prohlásila, že člověk starší 60 let nezvládne plavat dva dny. Pravděpodobně i díky ní ztratil před začátkem svého pokusu sponzora a musel hledat nového. Po ukončení jeho plavby ho označila za podvodníka a vedla proti němu kampaň. Je pravda, že se Walter Poenisch netrefil na ostrov, na kterém původně plánoval skončit, jeho výstup z vody na Little Duck Key nikdo nesledoval a na plánovaný ostrov, kde čekali všichni žurnalisté, dorazil až po šesti hodinách, obviňování Diany Nyad mu však zničilo plaveckou kariéru. Nový sponzor mu kvůli kontroverzím odmítl vyplatit slíbených 17 000 dolarů a zanechal ho ve finančních potížích. Objektivně neférové bylo, že sponzoři samotné Nyad peníze zpět nežádali, přestože ona svůj pokus ani nedokončila. Walter Poenisch zemřel v roce 2000. Na jeho životě je inspirativní, že se plavání začal věnovat teprve v 50 letech. ■ Druhý plavec, který přeplaval v kleci z Kuby do USA (bez ploutví), byla 12. 5. 1997 Australanka Susie Maroney. Bylo jí 22 let a zvládla to za 24,5 hodiny. Ani o ní není ve filmu zmínka. ■ Diana Nyad je ve světě plavání velmi polarizující osobou. Nediskutabilně si vylepšuje životopis a plavecké výkony, prohlašuje, že dosáhla výsledky na závodech, kterých se neúčastnila, verbálně útočí na jiné sportovce, její charakter vysává energii z lidí okolo. Ve světě dálkového plavání se víc osob pozastavovalo, zda zrovna o ní by měl být natočen film. Registroval jsem tyto názory a byl rozhodnut, že film nechci vidět. Ale víte co? Nakonec jsem si ho pustil a dávám 4 hvězdy. Protože i lidé nepříjemní mohou něco dokázat. Nemohu vyčítat tvůrcům, že udělali film o Nyad a ne o Poenischovi nebo Maroney. Co polarizuje, to prodává. A Nyad je nediskutabilně výborný film. Přestože je k hlavní protagonistce až příliš laskavý, nezakrývá její šedou osobnost (je trochu svině) a konflikty. Nehovoří o kontroverzích, které po její plavbě nastaly, ale tak je to v pořádku, protože řešením kontroverzí by se rozptýlilo poselství příběhu (vyprávíme příběhy, nepíšeme učebnici historie). Stárnoucí herečtí matadoři Annete Bening, Jodie Foster a Rhys Ifans odvádí téměř na Oscara aspirující výkon na který se mi super dívalo. Filmová Nyad prezentuje zaťatost hraničící s fanatizmem, díky které však občas někdo dosáhne výkon, na který se bude ještě velmi dlouho vzpomínat. Film místy až příliš dramatizuje (v Karibiku na rozdíl od Austrálie nejsou smrtelně nebezpečné medúzy), je to však stále v přijatelné volatilitě. ■ Kontroverze k jejímu výkonu jsou nejvíc o pravidlech. Zde bych se však Nyad zastal. Pravidla v čase jejího plavání neexistovala. Diana postupovala podle standardů plavání pro Kanál La Manche - plavec se nesmí dotknout lodi a ani člověka, dokud nevystoupí na břeh (pokud to udělá je diskvalifikován). Na druhou stranu obdržela (asi) pomoc například při zapínání zipu nočního ochranného oděvu. Také se debatovalo, jak je možné, že v polovině náhle zrychlila - to se však dá vysvětlit využitím mořských proudů. Vyčítalo se jí, že nemá videozáznam - ten si však z celé plavby nedělají ani plavci dnes. Kritizovat je fajn, od roku 2013 však její výkon nikdo nezopakoval a ti, kdo moře mezi Kubou a USA zvládli, zůstávají stále jen tři. ■ Vím, jaké to je polykat ve vodě hodinu za hodinou. Tento rok jsem plaval na jezeře v kuse 7,5 hodiny a přes léto zaplaval celkem 153 km (příští rok chci zvládnout 10 hodin v kuse). Bez ohledu, jak zlým charakterem je skutečná Nyad, nedá mi ji neobdivovat. V říjnu 2013, po doplavání z Kuby, zvládla v bazénu na Manhattanu veřejný 48 hodinový maraton. Neuvěřitelné, že byla schopna po předešlém výkonu tak rychle zregenerovat. ■ Varování! Neberme všechny informace vyslovené ve filmu jako čistou pravdu! Jak jsem uvedl, Nyad vylepšuje svůj životopis a plavecké výkony! Dokonce se diskutuje SPOILER! zda doopravdy došlo k znásilnění jejím trenérem v juniorském věku.

Jediné nedostatky jsou, že se to na konci trochu vleče a že jsem určité dějové zvraty už viděl. Jinak značně výborný seriál. Yeo Jin-goo měl na rozdíl od Hotel del Luna doopravdy co hrát a hrál výborně (a mužně). Výborně však hráli všichni a královna byla vyloženě úchvatná (ne můj typ, ale absolutně rozumím, co ho na ní zajímalo). Dost rozumím těm, co napsali, že to to je zřejmě nejlepší ztvárnění prince a chuďase. Nechci zbytečně opakovat, co už bylo napsáno, proto doporučuji číst komentáře všech ostatních.

Měl jsem poslechnout hodnocení na ČSFD, ale zlákal mě trailer a taneční scéna. Blbý je, že zmíněná taneční scéna je jedna z mála tanečních scén ve filmu. Jinak to je obsahově celkem naivně o ničem. Pozitivně hodnotím pouze hlavní hrdinku a němčinu (procvičovat jazyk není zlé).

Velmi jsem se těšil a trochu mě zklamalo (ale nelituji, že jsme byli v kině). Pozitivem je super chemie všech tří Marwels a jejich výkony, negativem režisérská rozháranost. Bizarní scény mi paradoxně až tak nevadily (při záchraně posádky pomocí koček jsem se docela bavil). Škoda, že to bylo točené primárně pro zábavu. Zábava je standardně v pořádku ale toto bylo až moc. P.S. Schází mi Iron Man. Jeho sebevědomí, cílevědomost a ego.

Doopravdy výborný seriál, jehož jediný nedostatek je, že bude pokračovat a dozvěděli jsme se vlastně velmi málo. Připomíná mi to Město Ember, jenom mnohem temnější. P.S. Podařilo se mi pochopit, co vidíme na monitoru.

Jediný zásadní nedostatek je, že toto není v japonštině.

Šest týpků, ze kterých pouze dva jsou (relativně) normální a ono to utáhne seriál! E. Page se mi líbil(a) víc jako žena, respektuji však změnu a musím přiznat, že to seriálu dodává samostatný, autentický příběh. Mám za sebou aktuální tři série a přestože ve všech jde o obligátní záchranu světa, je každá sympaticky jiná (první série byla samozřejmě nejlepší - i vedlejšími charaktery).

Očima člověka, který o zoologii a vývoji života dost ví: Zajímat mě to začalo asi až od 3. epizody. První slabina spočívala v tom, že trailer evokuje pocit, že je to jen o evoluci druhů - houby. Možná víc, než polovina epizod je o současné přírodě. Což by nevadilo, kdyby to nebylo tak dlouhé, nebylo toho tolik a kdybych neměl neodbytný pocit, že současné druhy nemusí mít s mnohými vyhynulými až tolik společného. Příliš často se opakovalo, příliš často se dělaly dramatické pauzy, příliš často to bylo natahované. Čímž neříkám, že to není velmi dobře natočené - je. Jen by mohli lépe vyprávět. První epizoda byla tématicky rozháraná, v poslední jsem v jednu chvíli děj o kousek postrčil. Čistých 70 %.