Názorožec

Spíš než o jednotlivé počty, pí, dvěstěšestnácti místné číslo, židy, burzu atd... to vnímám spíš jen jako vnější konstrukt k posání něčeho jiného - co je nám umožněno vědět a chápat? co jsme schopni pochopit? a jsme- li schopni jít dál máme jít dál? (domyslíme důsledky?)... Otázka zní: smíme to co umíme? Hodnotím pozitivně - mimo jiné - délku filmu a super kameru.

slušný film, jen mi přišlo, že se film odehrává až příliš blízko J.C. a jeho vzahů bez pohledu jakoby zvenčí... a například jeho začátek kariéry byl opravdu jen mimochodem. No životopisných filmů o umělcích jsou mraky (a jsou si samozřejmě podobný) a tento nenabízí ničím nějaký originální přístup, ale čert to vem - film se mi líbil!

nevím čím to je, ale rakušáci maj v sobě zvláštní psychosexuální obscese... a do umění jim to prosakuje víc než jiným. (viz Akcionisté, Elke Krystufek, Elfriede Jelinek a její Pianistka atd.) psí dny jsou sondou do nudy a povrchnosti konzumerismem prorostlé střední třídy je to syrové a je to dobré. Je škoda že takový film v čechách nevzvikl (a hned tak asi nevznikne) bylo by ho třeba v království tragikomedií...

Jednoduchý příběh, ale zásadní téma. Vztah otce a synů natočený naprosto suveréně a přesvědčivě. Přechod chlapce v muže, uvádění kluků do světa dospělých. Neschopnost otce vyjádřit synům jeho lásku k nim. Synové, kteří se k otci snaží najít cestu. Navíc skvělý herci (hlavně ty kluci!) + nádherná kamera a prostředí... - jeden z nejsilnějších filmů které jsem viděl.

Nápad (Fitzgeralda) je velice zajímavý ale myslím, že potenciál který v sobě skrývá film nevyužil... Podle mě abicióznost z filmu trčela až příliš + podivné vsuvky (alá Amélie) - kterak si ženská hrdinka zkazila kariéru autonehodou - mi přišly příliš kýčovitě podbízivé . Navíc celý film podivně připomínal Foresta Gumpa - "jiný" hrdina + jeho krásná láska z dětství, milující maminka trousící moudra..., náhodně nabyté pohadství, postava kapitána lodě a ve Forestovi poručík Danny atd. atd (což částečně vysvětluje scénarista obou filmů v jedné osobě, ačkoli...) přesto jsem se nenudil a hercké výkony byli pozoruhodné.

Film byl mimořádný především díky Ivetce, která je vnímavá, pravdivá (věrohodná) a normální... to je svědectví kterého je jak šafránu. zpracování dokumentu mě nijak zvlášť nezaujalo.

Klasický béčkový film - buď vás okouzlí jejich naivita nebo vás to vůbec nebude bavit... mě tenhle celkem bavil, navíc celé dabované jedním hlasem - to má celkem atmosféru.

Tak například mi příjde důležité že se film nejmenuje v originále zvrácený ale nezvratitelný (jak píše Matty) což je poměrně velký rozdíl. Gaspar Noé v jednom rozhovoru vysvětloval že nechce, aby se divák díval na znásilnění a řekl si aha znásilnění a děj příběhu se odehrává dál... Ale aby si divák měl šanci to znásilnění představit, a téměř ho zažít, tak to nechá bez střihu v reálném čase ve vší surovosti, aby věděl co přesně takové znásilnění obnáší . No otázka je, proč to chtít vědět tak přesně...

Naprosto naprosto odzbrojující. Silný příběh + mimořádné herecké výkony + úchvatně filmově zpracováno = těžký kalibr, ten film jsem viděl před několik lety a ještě jsem ho nedostal z hlavy.

ve filmu se nic neděje ale neděje se to velmi zábavně - to Jarmusch umí skvěle. Povídky jsou lehce nevyrovnané ale i nejhorší je velmi dobrá... navíc výběr a výkony herců a hudebníků jsou mimořádné.