Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Krimi
  • Animovaný
  • Mysteriózny

Recenzie (987)

plagát

Dabing Street - Supervizor (2018) (epizóda) 

V tomto díle nastoupila i trocha děje a hned to mělo i šmrnc. Trochu. Spíš jsem čekal, kdy to zase sklouzne k trapnosti a dočkal jsem se (Karel s Polkou v pasáži, Cibulková). Spíš než že bych se bavil, jen nevěřícně kroutím hlavou. Konec na koncertě mohl být taky nějak zajímavější nebo aspoň ujetější. Ale pasáž s dabingem Žraločka je dost dobrá. Hlavně ten nápad.

plagát

Dabing Street - Ženské zbraně (2018) (epizóda) 

Velmi černé, až mi bylo občas stydno. Hlavně u závěrečné promluvy Evy Archové ve studiu, proč se na ni nemají tak koukat. V tomto dobrý. Úvodní rekonstrukce, byť naprosto mimo realitu, byla velmi vtipná (Ale v dobrym!). Co mi už nesedlo, byla pasáž s Kapitánem Filckou. Takový Itchy a Scratchy po zelenkovsku, ale vulgární. A trapný. Naneštěstí přetekl kousek i do další epizody. Mišicka v pidiroli opět skvělý, a jak jim s Melíškovou šly jiskřičky z očí....

plagát

Dabing Street - Vulgarismy (2018) (epizóda) 

Konečně pořádný díl! Velmi vtipné! Vysrknout mušli, ale to už je vyloženě slang! Respekt, že někdo vezme roli, ve které zesměšňuje sám sebe (Filip Švarc, Viktor Preiss)! Celé to bylo dokonalé až na 2 věci. Pointa byla jasná hodně dopředu a vulgarismy jsou prostě podbízení. To se nedá okecat. Je to taková ta lidová "třeskutě zábavná" věc, u které se řežou primitivové a intelektuálové se také uculují, ale pak se za to stydí. Teda hlavně muži. Většinou. Kdyby se použilo něco jiného, ale nenapadá mne co, třeba šrumlání do mikrofonu, pozdní příchody na plac, pach z úst, prskání, já nevím, ale prostě když se ve filmu mluví sprostě, tak to musí mít zatraceně dobrý důvod, ne jen se podbízet těm, co se u toho řehtají nahlas. A to tento díl neměl. Ale zábavné to bylo, to zase jo. Takové trochu guilty pleasure. A bacha na překlad, Karle. Je to takový výjimka. Asi jako vokativ v češtině.

plagát

Takmer dokonalý zločin (2000) 

Filmu není moc co vytknout, ale ani zase až tak moc co pochválit. Je střízlivě natočený, scénář a hudba funguje, herci hrají a hezky se na ně kouká, obzvláště na Katie Holmes ale i na Cate Blanchet, jenže ouha a) pointa je při malém počtu postav odhadnutelná dopředu o nejméně 10 minut, a to ani nemusíte přemýšlet b) vědma a její rodina jsou vykresleny jako krystalické dobro (z principu nevěřím) c) celé to působí až moc televizně a neděsilo mě to ani nelekalo d) práce policie se nekonala - stopy kol, tkaniny, otisky, prostě nic. Jen proto, aby vše bylo na vědmě. *** Slušný film na jedno večerní pokoukání. Na víc mu chybí invence, atmosféra nebo bombastičnost. Viděno dabované.

plagát

Piráti z Karibiku: Na konci sveta (2007) 

S každým dalším pokračováním Piráti stále více lobotomizují. Bombastično narůstá, příběh se znevěrohodňuje a postavy hloupnou. Na konci světa se několikanásobně zradí navzájem, někteří se při tom zpronevěří svým ideálům, lásce a zdravému rozumu. Přestal jsem sledovat co a jak a jen se nechal houpat na vlnách Karibiku a, docela nečekaně i Singapuru. Nečekaně hlavně proto, že bez lodě se tam dostali nevím jak a i kdyby ji měli, obeplout Jižní Ameriku Drakeovým průlivem bylo (a stále je!) zatraceně nebezpečné, o přeplutí celého Pacifiku ani nemluvím. A to zvládli na člunech? Bravo! No, pojďme raději od zeměpisného okénka pryč. Je přeci známo, že geografie a vůbec přírodní vědy ve filmech mnohdy pláčou. Příběh nám dále košatí, na scénu přicházejí další a další postavy jen proto, aby zabránily divákovi pochopit, jak je to celé příběhově děravé. Aby mu zabránily se nudit. Celá koncepce Města vraků je nesmyslná. Takové centrum obchodu a zábavy a nikdo z běžných pirátů v celém Karibiku o něm ještě neslyšel a neví, kde leží? Pohádka. Ano, celý konec třetích Pirátů připomíná pohádku víc, než je zdrávo. Kalypsó a její rozvázání (vůbec se nám pak nepomstí, jasně že ne, bude vděčná, že jsme ji rozvázali, i když jsme ti samí, co ji spoutali), hádky o kodexu pirátů, královna pirátů, do bitvy ano a pak zas ne a pak ano, sňatek v bitvě, který musí posvětit kapitán (jakou autoritou???!), obří vír, ... Připadal jsem si jak v Princezně Fantaghiro. Podívaná je to stále skvělá, možná ještě bombastičtější než ve dvojce, ale příběh je ještě nelogičtější a mně už to nebaví. Cílovým publikem se stávají stále více děti nebo půlmozci. Kdo jiný by věřil, že žena dokáže 10 let čekat. A pak zase. A zase.

plagát

Piráti Karibiku: Truhlica mŕtveho muža (2006) 

Bombastický vizuál, zvuk a hudba. Megalomanská výprava a triky. Zapamatováníhodné scény, místy i vtipné nebo aspoň překvapivé (oči na očích, únik z koulí a rožně, mlýnské kolo, řežby s proměněnci z Holanďana). Jenže co z toho, když příběh nedrží pohromadě.  Přestal jsem sledovat co kdo chce, kde je zrovna truhla, klíč i srdce či co kdo dělá a jen si užíval pokoukání. Vypnul jsem mozek a pak to šlo. V čem Truhla mrtvého muže posunula Piráty v před? Snad jen v tom, že Elizabeth dospěla - naučila se použít svoji přitažlivost pro může jako zbraň a Will Turner (docela prkenný Orlando Bloom) si vypěstoval chorobnou touhu pomoci otci, kterého ani nezná, z neřešitelné životní situace. No bravo. *** Po shlédnutí se obě dcery ozvaly, že jak mohl být na konci Černovous, když jej Jack zastřelil v jedničce už jako obživlého a tedy skutečně zemřel. A víte, že jsem si toho ano nevšiml? Logiku jsem přestal sledovat asi v 3/4, kdy na snahu se zachránit nebo alespoň odejít s pompou rezignoval pan Chobotnička, všude jen posílal své nemožné nohsledy a ani když se srdce někdo zmocnil a měl ho na vodě, nedokázal reagovat a honil se jen za flaškou hlíny. Jsem zvědav, jak z toho trojka vybruslí, ale mám pocit, že prostě bude normální se za určitých okolností dostat ze záhrobí. Když to dokázal Černovous, dokáže to s pomocí naši hrdinné crew i Jack. No ni?

plagát

Krajné medze - The Light Brigade (1996) (epizóda) 

Nevýhoda pro ty, kteří znají epizodu z první série (Schopnost slitovat se), na kterou tento díl navazuje. Budou hned od počátku vědět, jak to dopadne. Jinak ale slušný a dost hutný a temný díl. Arrivederci, človíčci.

plagát

Znamenia (2002) 

Znamení se mi obtížně hodnotí i komentuje. Není vůbec špatné, ale míjíme se. Nechci k němu být nespravedlivý, ale zohlednit vlastní diváckou zkušenost je otázka poctivosti. V prvé řadě mne naprosto míjí téma mimozemšťanů, létajících talířů a invaze. Celý film mi to shazuje do pozice nechtěné komedie, přitom film se snaží být TAK vážný... až na čapky. Celou druhou a část třetí třetiny filmu jsem si říkal kdy se celá invaze sesype jako výmysl, hoax, pominutí smyslů nebo myslí podivné neúplné rodiny. Až ke konci jsem pochopil, že invaze nepovedených alienů je skutečná a výmysly z knihy doktora Bambule o osobním boji tváří v tvář berou postavy ve filmu vážně! Jak mohu k filmu jako celku přistupovat seriózně?! Invaze se dá jistě vnímat i v symbolické rovině, ale já nejsem žádný filozof a odhalovač mystérií. Chci film brát seriózně už v prvním plánu! No dobrá, možná v jedenapůltém... Skládání dílků puzzle do konečného obrazu je snesitelné, jen už snad nemuselo dojít k závěrečnému ústnímu check-listu postavami. Nejprve film pracuje s náznaky, tajemnem, nejistotou a strachem a nakonec nám vše hezky polopatě ústy postav vysvětlí? Whatta! V posledním záběru mi na zdi chyběl znovupověšený kříž. Škoda. Křesťanské vyznění respektuji, ale v takovýchto filmech působí spíše nešťastně. Věřím, že víra v Boha potažmo Ježíše Krista se dá propagovat i lépe. Šestý smysl mne kdysi jako adolescenta dostal. Znamení mne, jako již šednoucího otce rodiny, zklamalo.

plagát

Dabing Street - Budování mediálního obrazu (2018) (epizóda) 

Má to drajv, Myšička coby podnikatelský guru je správnej typ, dnešní slzy se promění na zítřejší úspěchy nebo tak něco, ale zbytku se nějak nesměju. A kozy mě neberou. Ani Kohoutové. Když už jsme u toho, ty nejmenší byly nejhezčí, stejně jako ta holka, co je ukazovala.

plagát

Dabing Street - Studio B (2018) (epizóda) 

Lepší než jednička, ale jen o trochu. Tehdy Voříšková, dnes Ramba, hraje hroznou nánu, ale to je role, takže vždycky zaplaču a jdu dál. Krobot potěšil, zadek Fr. Filipovského také. Celá šaráda se studiem B je hrozná pitomost, ale když člověk neřeší realitu a jen se baví, tak to jde.