Gromit

Lepší než druhý a třetí díl a málem stejně dobré jako díl první. Čtvrtá Mission: Impossible je starým dobrým konspiračním thrillerem, který táhne dopředu skvěle sehraný tým herců, originální akční scény (dovádění na mrakodrapu v Dubaji doslova bere dech) a Birdova sympaticky staromódní režie. I přes drobné výhrady (nevýrazný padouch s tváří Michaela Nyqvista) se tak celá série vrací k tradicím, na nichž byla v roce 1996 založena. A je to opravdu velmi příjemný a velmi šťastný návrat. Už teď se těším na další Huntovu misi.

Nevím, nakolik bych byl s tímto filmem spokojen, kdybych znal stejnojmennou knižní předlohu. Coby její neznalec ale považuji Enderovu hru za velmi kvalitní sci-fi, která upřednostňuje příběh, psychologii a atmosféru před akcí a vizuálními efekty. Je to vlastně docela náročná podívaná, ale už kvůli šokující závěrečné pointě je diváckého zájmu více než hodna. Velmi zajímavé je také herecké obsazení - kombinace mladých a dosud nepříliš známých herců a ostřílených hollywoodských veteránů. Tak či tak musím říct, že ve mně tento film vzbudil nemalý zájem o Cardovu knihu.

Není to samozřejmě nic převratného (stejně jako většina filmů z Bessonovy produkce), na druhou stranu ale musím říct, že jsem se velmi dobře bavil. McG natočil solidní akční thriller s několika komediálními a melodramatickými vsuvkami, kterému nelze nic zásadního vytknout. Výsledek by ale určitě nebyl tak slušný, kdyby hlavní roli hrál někdo jiný než Kevin Costner. Právě jeho charisma a smysl pro ironii jsou tím nejpádnějším důvodem, proč 3 dny na zabití neignorovat a dát jim šanci. Já jim tu šanci dal a rozhodně toho nelituji.

Velice záslužné dílko! Zločiny katolické církve je třeba si neustále připomínat, protože velmi dobře ilustrují to, jak může být někdy víra slepá a nebezpečná. Příběh Philomeny Lee byl zveřejněn teprve nedávno a Stephenu Frearsovi a Steveu Cooganovi (který byl spoluautorem scénáře) patří velký dík za to, že se jej rozhodli převést na filmové plátno. Philomena patří k nejpříjemnějším překvapením letošní oscarové sezóny, je patřičně dojemná, vtipná a poučná. Je to sice malý (resp. komorní) film, ale má velké srdce!

Velmi dobře natočený dokument, který ale nepřináší nic moc nového. Opravdu zajímavý je snad jen druhý díl (Churchill vs Roosevelt), který popisuje velmi ambivalentní vztah mezi britským premiérem a americkým prezidentem. Každopádně není na škodu připomenout si i to ostatní, protože lidstvo se vždy vyznačovalo velmi krátkou pamětí a jen málokdy se dokázalo poučit z chyb minulých.

Mé hodnocení tohoto filmu bude vždy velmi zaujaté. Četl jsem totiž stejnojmennou knižní předlohu Arthura Goldena a musím říct, že byla po emotivní stránce daleko působivější. Z filmu naopak čiší až neuvěřitelný chlad. Jistě, z řemeslného hlediska je takřka bezchybný, ale ani na chvíli mě nedokázal strhnout tak jako kniha. A to i navzdory velmi dobře obsazeným hercům (Ken Watanabe a Michelle Yeoh nezklamali) a krásné hudbě Johna Williamse. Navíc jsem se nemohl zbavit dojmu, že některé důležité pasáže byly výrazně zredukovány jen proto, aby délka filmu nepřekročila dvě a půl hodiny. Ne, Gejša není vůbec špatný film, ale i tentokrát platí, že kniha je prostě kniha.

Tenhle film snad ani nemohl zklamat. Za kamerou Paul Greengrass, před ní Tom Hanks. Výsledkem je nervy drásající paradokumentární drama o obyčejném muži, který prokázal neobyčejnou odvahu. Spíše než k (rovněž vynikající) Zelené zóně má tedy Kapitán Phillips blíže k Letu číslo 93, ovšem s tím rozdílem, že v něm hlavní roli hraje přední hollywoodská hvězda. Oněch šest oscarových nominací považuji za zcela zasloužené, jen se divím, že žádná z nich nebyla i pro samotného Hankse.

Terrence Malicka mám opravdu rád. Jeho filmy jsou sice pomalé, ale přesto strhující a vizuálně nádherné. A pro Nebeské dny to platí dvojnásob. Je to příběh čtyř lidí s tragickým osudem a zároveň podobenství o nevyzpytatelnosti přírody. A také jeden z nejkrásněji nasnímaných (až uvidíte, uvěříte) filmů všech dob. To, co Malick ve spolupráci s kameramanem Néstorem Almendrosem a skladatelem Ennio Morriconem předvádí, je skutečná magie. Co dodat? Škoda, že nebyla Akademie v případě tohoto filmu štědřejší, vždyť něco takového se vidí jen párkrát za život!

Ach jo! Proč si zase nějaký scénárista usmyslel, že dokáže skvěle rozehraný příběh zakončit lépe než autor knižní předlohy? Pokud jste Miláčka od Guye de Maupassanta četli a oblíbili si ho (tak jako já), pak budete spíše zklamáni. A přitom jsou první dvě třetiny opravdu dobré (knižní předloze poměrně věrné) a v hereckém obsazení nenajdete jediný slabší článek (znovu se ukazuje, že Robert Pattinson hrát umí). Na druhou stranu, pokud jste knihu nečetli, budete nejspíš spokojeni.

Arnie is back! Konečná sice asi nebude patřit k tomu nejlepšímu, v čem se objevil, pořád se ale jedná o mile staromódní podívanou. Je to takový v současné době se odehrávající western, ve kterém se stárnoucí šerif a jeho pomocníci musí vypořádat s bandou desperátů. Sám Arnie si svou roli očividně užívá a bude-li takto "podzim" jeho kariéry pokračovat, pak se máme ještě nač těšit.