Anthony

Zase po dlouhé době naprosto stoprocentní zážitek. Tak dojat, tak pobaven a nadšen neskutečnými nápady, které Burtona jeho tým (především génius Danny Elfman) servírují divákům. Kontrast upjatého světa lidí a rozjařeného světa mrtvých je dokonalý, především svět kostlivců skýtá obrovské množství drobných nápadů, které opravdu pobaví. Jeden z nejlepších filmů posledních let.

Slabé čtyři hvězdy jsou pro mě po jasně pětihvězdičkovém třetí díle zklamáním. V souboji Cuarón - Newell, Newell neobstál. Především se čtvrtou knihu narozdíl od třetí nepodařilo odpovídajícím způsobem převézt do scénáře. Zatímco v trojce působily scénáristické úpravy přirozeně, zde vede snaha odvyprávět co nejvíce na co nejmenším prostoru k dějovým skokům a nedotaženosti mnoha scén, k rychlé kumulaci zápletek, aniž byl prostor je nějak více vysvětlit či přiblížit. Hlavně mi ale dost chybělo temnější ladění knihy - kde byl důraz kladen na Harryho těžký psychický stav, poté co se k němu skoro všichni otočí zády, protože ho podezírají z podvodu - tady tento motiv trvá asi pět minut a pak je zase vše v pořádku. Podobně Harryho trápení milostné je tu zjednodušeno, že osloví dívku, ona odmítne a jede se dál - o tom, co je to za holku a co k ní Harry cítí, není ve filmu nic. Navíc i ty akční a "strašidelné" scény, které Newell akcentuje nemají onu působivost, kterou jim dokázal dát Cuaron. Například klíčová scéna v labyrintu a scéna s Voldemortem nemá ani náznak oné působivosti, když se v trojce objevili mozkomorové. S herci jsem byl víceméně spokojen, jen bohužel většina z nich měla minimum prostoru. Ani herecký projev Radcliffa mi nedělá problémy, ostatní si pak skoro neužijeme. Rupert Grint jako Ron už přestává být tím příjemným humorným oživením z prvních dílů a stává se nesnesitelným. Samostatnou kapitolou je pak několikaminutová scéna s Ralphem Fiennesem v klíčové roli Voldemorta - ne že by Ralph nehrál dobře, ale jeho postava rozhodně nemá tolik působivosti kolik by mít měla. Ještě se zastavím u hudby - Johna Williamse nahradil Patrick Doyle. Zatímco Williams přinášel díl od dílu lepší hudbu - od průměrné jedničky se propracoval k dokonalé a motivy nabité trojce, Doyleovo score je krokem zpátky. Málo výrazných motivů a hlavně když už nějaký výrazný motiv obsahuje samostatná hudba na CD, tak ve filmu je hudba použita velmi nešetrně a nezajímavě. Nejkřiklavější je opravdu nádherné love theme (na CD jako Harry in Winter), které se ovšem ve filmu objeví asi na deset sekund.

No tak se musím přiznat, že mně se to líbilo opravdu hodně. Od velmi dobrých hereckých výkonů, skvělou atmosféru po geniální hudbu Alexandra Desplata. Ta mi vyrazila dech už v úvodu v kombinaci s velmi originálními a skvěle vypadajícími úvodními titulky.

Spíš mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Příjemná oddychová zábava. Velmi přesní a zábavní hlavní představitelé. Jejich vzájemné "špičkování" mě možná bavilo více než akční scény, kterých není hlavně zpočátku až tolik. Velmi povedená je scéna automobilové honičky, v závěru pak byla akce už krapet nepřehledná. Liman film natočil s nadhledem ve svižném tempu, přesto ale myslím, že by neškodilo trochu zkrátit délku, především v první části.

Málokterý film má tak rozporuplné hodnocení jako Království nebeské. Nakonec ale spíše převládaly v okruhu mých známých negativní ohlasy a tak jsem k filmu přistupoval s obavami. Po zhlédnutí mohu říct, že film není ani katastrofa ani geniální počin. Neselhává to, na co jsem se nejvíc těšil - to je překrásná vizuální stránka - věc, která při kombinaci Scott a historie, nemohla dopadnout jinak. Sledovat zástupy armád, létající hořící bomby, dobývání jeruzalémských hradeb je pastva pro oči. Problém mám spíš s příběhem, který mě až tak nezaujal a v první polovině i chvílema nudil. Člověk musí při sledování dialogů zapomenout, že by snad mělo jít o dílo odehrávající během křížových výprav - chování postav neodpovídá době, především pak zarazí nerespektování sociálního postavení jednotlivých osob. Pokud budu film sledovat jako určité poselství vyjadřující se k dnešku a ne jako příběh odehrávající se ve dvanáctém století, pak jsou myšlenky zde vyřknuté velmi zajímavé a snad i inspirující. Přesto mi dělá problémy pochopit, proč zrovna takové řeči o ideálech svobody a tolerance pronáší tyto postavy v této době. Orlando Bloom hraje jak jen může, ale jeho obsazení do této role je zkrátka naprostý krok vedle a s tím ani jeho urputná snaha nic neudělá. Příjemné bylo naopak setkání s Ironsem. A na závěr asi má největší chvála se týká hudby Harryho Gregsona-Williamse. Je prostě nádherná. A zimmerovština z ní nijak nesmrdí, naopak přijde mi docela neotřelá. Nepochopitelné je pro mě ale proč Scott cpe do určitých scén hudbu odjinud - nejvýraznějši jsou slyšet Vikingové ve chvíli, kdy Orlando burcuje lidi k obraně Jeruzaléma.

Mnohé scény jsou jistě v rámci "normálních" filmů často za hranicí toho, co je běžně k vidění. Rozsekaná hlava minimaxem, několikaminutové znásilnění v podchodu měly hlavní cíl - šokovat. Můj hlavní pocit z filmu je podobně jako u jiného "šokujícího" filmu Salo anebo 120 dní Sodomy překvapivě nuda. Tady ještě více znásobená. Příběh je minimální a nezajímavý. Vyprávění pozpátku není dnes nijak zvlášť originální. Co mi především vadilo byla snaha režiséra co nejvíce předvádět, jak hodně jiný a EXPERIMENTÁLNÍ ten film je. Odvyprávím to pozpátku, hodně přitvrdím a hlavně budu mávat s kamerou tak, že chvílema nebude vůbec nic vidět - z toho budou všichni ohromený! Jenže pro mě byla třeba úvodní několikaminutová scéna v gay podniku takřka nestravitelná. Ne pro oplzlost, vulgárnost, drsnost, ale protože se člověk v podstatě dívá jen na blikající světla, sem tam se ukáže kus nějakého člověka, kus nějaké zdi, sejde se po schodech, vidět není vlastně skoro nic, slyšet taky ne - jen jakési hučení. Originální? Jistě! Ke koukání? Ztěží.

Myšlenka zajímavá, Ford jako sobecký fanatik jdoucí přes mrtvoly za svým pokřiveným snem a neohlížející se na své blízké, byl výborný a já jsem ve druhé části měl sto chutí vrazit mu kudlu do zad. Výborní byli i další členové rodinky, především River Phoenix a Helen Mirren. Jenže - zajímavá myšlenka je zajímavými herci inscenována chvílemi nudným způsobem. Film by potřeboval kratší stopáž a svižnější tempo.

Slabší čtyři hvězdy za strhující vizuální podívanou + hodně zajímavý soundtrack Howarda Shorea.

Až budete mít pocit, že vše kolem je úžasné a nic vám nechybí a budete to chtít trochu vyvážit, pusťte si tento film. Jednak vnesete kus pořádné deprese do svého prosluněného života a jednak uvidíte opravdu skvělý film. Příběh je skutečně dost temný, smutný, depresivní, ale na druhou stranu také poměrně jedoduchý - nicméně... Nicméně je natočen tak originálním způsobem, že se z něj stává jeden z nejzajímavějších filmařských počinů za poslední dobu. Ano mám na mysli to časové zpřeházení scén. Režisér tvrdil, že nestříhal jednotlivé scény chronologicky, ale podle momentální nálady, která je v té které části filmu. A ono to sedí celkem přesně. To nejsou hrátky s časem a la Pulp Fiction, kdy se souvisle odvyprávěl jednotlivý příběh a pak jen tyto celé povídky byly poskládány nechronologickým způsobem. Zde skutečně vidíte jednotlivé SCÉNY zpřeházené - je to sled střípků, mozaika, kterou teprve musíte pozorně ve své mysli složit. Není to ovšem žádný logický hlavolam a la Memento, jde tu především o pocity, stačí jen film sledovat a scény začnou postupně dostávat nové významy a alespoň u mě to fungovalo na sto procent. Vždy byl naznačen kousek, který dostal smysl později a zároveň byl vodítkem pro příští vývoj. Svědčí o velkém talentu režiséra, scénáristy, střihače, že poskládali ty kousíčky příběhu tak, že to nakonec funguje. Další výrazným bodem tohoto filmu jsou herecké výkony, které jsou začasté vynášeny do nebes a v zásadě zaslouženě. I ony mají velkou zásluhu na silném vyznění mnoha scén. A jelikož byl film v tom, co vyprávěl tak silný, měl jsem na konci pocit naprostého emocionálního "vyždímání" a deprese, že jsem si pro zklidnění mé mysli musel bezprostředně poté pustit jakýsi primitivní výmaz mozku ve formě bezduchého akčního filmu. :)) (To nevím, jestli je tedy dobré doporučení, ale pokud jste trochu silnější povahy, pak neváhejte)

Slabé čtyři hvězdičky: Spielberg sice vyloženě nezklamal, ale ani vyloženě nezaujal. Romantična v této komedii až tak moc není, což rozhodně není na škodu, tato linie je navíc podána velmi sympaticky. Příběh se může opřít o spolehlivé herce a jisté režijní vedení a precizní řemeslo hlavních technických složek. Hlavní problém spočívá v tom, že slovo "příběh" v předchozí větě je poněkud sporné. On to vlastně příběh není. Je to sled různých scének na téma "co by se dělo, kdyby jste museli zůstat nějakou dobu v letištní hale". Jde v podstatě o takový sitcom. Tu je nějaká scénka povedená více, tu méně. Nějaká hlavní linie příběhu chybí. Navíc, když se ozřejmí samotný důvod, proč hrdina do USA přijel, což je v podstatě to, oč by mělo jít a k čemu celý film směřuje - je to dost přitažené za vlasy a ač jsem bral celý film s nadhledem, tak tato "pointa" mi nesedla. Další problém tohoto filmu je, že je delší než by měl být a ta tříšť jednotlivých osudů a příhod po nějaké době začíná působit jednotvárně a začíná nudit. Hudba Johna Williamse je průměrná, adekvátní filmu, u samostatného poslechu si všimnete patrně jen výrazného hlavního motivu, který se neustále opakuje.