NinadeL

3. série poprvé nabízí hutný story arc, který se táhne jako červená nit velkou částí celé řady. Na březích Británie se setkáváme s legendární Boadiceou. Xenino a Gabrielino přátelství se otřásá v základech z důvodu současných i minulých událostí v říši Chin. Jednotlivé dílky skládačky směřují k prvnímu vyvrcholení ve slavné muzikálové epizodě (ke které vyšel výtečný samostatný soundtrack). Ještě dlouho ale trvá, než si Xena a Gabriela skutečně odpustí. Je tedy nutné občas upustit páru za pomoci některé z komediálních epizod. Takovou jistotou se stávají díly s Xeninými dvojnicemi (trojnicemi nebo čtvernicemi) nebo pravidelná setkávání s Afroditou, bohyní lásky (miloučká Alexandra Tydings). Finále je každopádně dechberoucí a není se čemu divit, že jeho rozuzlení bylo speciálně v našich luzích a hájích tolik inspirativní.

2. série se pomalu vzdaluje od toho původního herkulovského konceptu, mýtické obludy jsou čím dál tím míň důležité. Naopak prim hraje Xenina minulost, dozvídáme se o existenci jejího syna, o zradě, která ji spojuje s Caesarem (Karl Urban). Žánrově je to pestřejší, máme tu skvělý horor, ve kterém upíry nahrazují bakchantky. Vánoce nahrazují svátky slunovratu. Objevuje se další Xeně podobná osůbka, šlapka Meg. Nechybí soutěž krásy, jejíž vítězkou se stává zcela samozřejmě transka. Nechybí parodie na Indiana Jonese. Prohlubuje se příběh s Callisto (Hudson Leick). Jsou tu skvělé komedie, ještě lepší dramata, z antických klasik je čas i na Odyssea.

Skvělá 1. série je ještě hodně blízká původním dobrodružstvím Herkula, ve kterých se Xena objevila poprvé jako vedlejší postava. Celý ten úvodní příběh o napravení původně negativní postavy je něčím, co se nikdy neokoukalo. To neustálé napětí, jestli Xenu něco nezvyklá a nezapomene na své nové poslání a nestane se znovu ničitelkou národů, to je jednoduše výborný materiál, který dokázal udržet publikum celých šest let. Ale aby to nebylo jednoduché, hned od prvního dílu se Xeninou partnerkou stává Gabriela, kterou čeká ještě o něco trnitější cesta, než ostřílenou Xenu. Z klasických antických příběhů je tu Pandořina skříňka, Titáni, Trojská válka... Prométhea zachraňuje Xena bob po boku s hostujícím Herkulem. Černý vlk je variací na Spartaka. Xena poprvé potkává svou dvojnici, princeznu Dianu. Cestuje do podsvětí. Z biblických příběhů je tu Izák. Nechybí první setkání s amazonkami, Áreem i Callisto. A závěrečný díl dokonce představuje potomka kentaura a amazonky. Lucy Lawless se hezky sžívá se svou rolí, její bleděmodré oči kontrastují s tmavými vlasy, je to radost.

Dodnes jeden z nejvýraznějších počinů české moderní publicistiky.

Tohle je jeden z těch filmů, kterým velmi ubližuje naprosto nevyhovující český překlad. Plakát, jeho kompozice a i ty barvy asociují, že jde o další řadovou romantickou komedii, která by snad mohla být něčím jiná, vzhledem k obsazení. Máme tu klasicky krásnou (jemnou až křehkou) Gwyneth Paltrow, něžnou zralou Joely Richardson a drsnou P!nk (Alecii Moore). Ale Thanks for Sharing je příběh o tom, jak těžký je život se závislostí. Dvojice partnerských vztahů se vyvíjí podle toho, jak úspěšně abstinují muži bojující se závislostí na sexu. A pro jejich protějšky je to samozřejmě výzva. Třetí pár tvoří přátelé z podpůrné skupiny. Není to komedie, ale film o naději.

Konec dobrý, všechno dobré. Monica Bellucci se ještě jednou převlékla, mladokomik se ještě jednou políbil se subretou a bylo vymalováno. Koho oslovil ten svět, ve kterém lidstvo žije v podzemí, může směle pokračovat seriálem Cleopatra 2525.

12/12 Další klasický Filipův seriál, který se ještě na začátku 90. let snažil čerpat z osvědčených způsobů předrevolučních koprodukcí. Sice z německé strany zbyli už jen Friedrich von Thun, Gedeon Burkhard, Janette Rauch a scénáristé a dramaturgové, ale i tak to bylo ku prospěchu věci. Jedním z hlavních témat je vývoj moderny, změna myšlení na počátku století a konec konců také opereta. Podobně jako v Branaldově Stříbrné paruce. I pro učitelku klavíru je složité milovat operetu, tuto lehkou svěží múzu, která je tolik odlišná od těch respektovaných německých romantiků. Ale díky této lince zpívá hlavní hrdinku s tváří Libuše Šafránkové Pavla Břínková a můžeme si užít klasické árie například Nitušky nebo ty z Netopýra. Prvním velkým triumfem je Vídeňská krev a Krista z myslivny, na dalších štacích v Mnichově Veselá vdova, Ples v opeře, Cikánský baron. Za Výmaru se Šafránková mění v moderní divu, a je to sice k nevíře, ale výborně markýruje s pomocí hlasu Břínkové takové šlágry jako Johnny a celou řadu výstupů z legendární revue Spolianského Es liegt in der Luft, což bývaly ty nejlepší kasaštyky Marlene Dietrich. Ve vedlejších rolích osloví netypicky obsazený jako životem zklamaný Oldřich Vízner, dívčí Alice Aronová či klasicky krásná Jana Šulcová. Fiktivní subretu Weltschovou z Nového německého divadla v Praze má na starosti Jana Švandová, její zpěv Věra Kalivodová. Díky hudební spolupráci orchestru Hudebního divadla v Karlíně si dnes můžeme lépe představit tehdejší úroveň, která v posledních letech poněkud trpí v rutinních muzikálech.

Druhý díl Matrixu si pamatuju jako něco, co mě zklamalo, protože součástí propagace bylo mmj. i výrazné zacílení na Monicu Bellucci, která skutečně nemůže být hlavním důvodem, proč Matrix Reloaded vidět. Nicméně zpětně to zas takový propad od jedničky není. Jen ten party time na úvodu pořád působí hrozně anorganicky. Zvlášť, vzhledem k tomu, jak je vztah Nea a Trinity napsaný jako byl z pohádky.

Ve své době přelomový film. Ale dnes? Jen odrážka v dějinách žánrové kinematografie. Každopádně jsem zvědavá, s čím sestry Wachowské přijdou v dalších letech.

Klasicky solidní Polišenský na vážné téma. Škoda, že se zahazuje u těch nejhorších seriálů. Častější reprízy budou vítány.