paanka

Za mě nejlepší Woody.

nie, radšej knihu!

má recenzička pro AFO 2012: 31 konců / 31 začátků - Collect them all! Nálady, zákoutí, myšlenky, osobnosti. Protřepat, nemíchat, vstřebat. I tak by mohl vypadat návod na sledování dokumentu provokativní umělecké skupiny Rafani. Ta vznikla roku 2000 v okruhu studentů AVU. Proslavila se například vykálením v Národní galerii na protest proti jejímu vedení či přemalováním Lennonovy zdi na militantně zelenou. Rafani mají drápky, pevně se drží a škrábou. Podobně jako Praha zachycená ve filmu 31 konců / 31 začátků. Statické záběry okrajových zón města střídají centra uměleckých snažení. Hledání cest. Odpovědi na nevyslovené otázky prostřednictvím fragmentárních výpovědí jednadvaceti českých osobností (mj. Vladimira 518 či Martina Kohouta). Konce očekávají spolupráci diváka, znalost umělecké scény. Hrají s ním hru. Začátky mnohé odhalují, přesto stále ne tolik, aby se staly dostupnými komukoliv. Skupina prochází periférií všeobecného úspěchu, místy v patetickém, místy dekadentním rozpoložení. 31 zcizení / 31 sebereflexí. Posbírejte je všechny!

... je mi zle.

Těžko hodnotit. Kdyby lidé v Nagasaki a Hirošimě věděli....

Existuje jediný důvod, proč tenhle film nemusím: tady sakra není čemu se smát! Tisíckrát děsivější než všechny dojemný a rádoby silný filmy o fetu! Ano, znamená to, že svou práci Gilliam odvedl znamenitě, ale ...

Ne! Adam zabil Evu a odešel z ráje. / Čekala jsem, že mě to psychicky rozseká, podmaní příběhem. Ne! Prostě dostatečně nezasáhlo. Je to krásná ukázka postmoderny doplněná o brilantní herecké výkony obou hlavních představitelů. Místy zhnusení, místy uchvácení obrazem. Ale tam to končí. Larsi, Larsi. Chaos v tobě vládne. / Ale... Neberte mě vážně, možná se jen bráním tomu, že jsem ve skutečnosti zlá žena.

na počátku bylo...

Tetsuo ještě nevylezl z televize, jak je to možné?! Zrnění. A má kazeta mi právě naprogramovala, že miluju Cronenberga. Je to filozofie!

Příšery neexistují. Rozhodně ne v idylickém městečku Millbrook v Indianě. Tady se plní americký sen a noční můry zůstávají za hranicemi. Krásná a ambiciózní právnička Edie, majitele restaurace Tom, blonďatá holčička v předškolním věku a šikanovaný teenager tvoří dokonalou láskyplnou rodinu (znáte z reklamy). Manželský pár se sobě ani po letech neodcizil a vztah si ještě stále dokáže zpestřit středoškolskými sexuálními hrátkami. Idyla není nalomena ani přepadením v Tomově podniku, při kterém v sebeobraně zabije dva muže, je to přeci hrdina. Jak nás však mnohokrát poučil Lynch, s jehož tvorbou lze díky černému humoru, temným stránkám postav a propojení thrilleru s melodramatem tento snímek určitě srovnávat, každé poklidné městečko má krom svého bílého vigvamu i vigvam černý. Cronenberg mistrovsky zachytil zauzlení niterných linií mezi jednotlivými nukleárními postavami a hlavou rodiny, ke kterému dochází díky mrazivému odhalení. V okamžiku, kdy se váš otec stane hrdinou, jste nuceni postavit se šikaně čelem a pěstmi. Ve chvíli, kdy je zabijákem, nezbývá nic jiného než začít střílet také. V roli ctižádostivé ženy manžela, který je místy citlivý jako infant, vám nezůstane než jej rozparádit roztleskávačskou sukýnkou. Pokud vás však chytne pod krkem, odevzdáte se mu jako submisivní protějšek a vychutnáte si zvrácenou rozkoš, po které zůstanou jen modřiny na zádech a slzy v očích. Pokud jste malé dítě, zůstává váš pohled čistý. Táta je za každých okolností tátou a je nejvyšší čas probudit se z noční můry a s nevinnou oddaností přinést talíř k večerní tabuli i jemu. Černohumorně dojemné.