Genero

Tam kde i obávaný bojovník proti zločinu a bezpráví Radek John propadá splínu a usedavě pláče, Lájem se teprve rozehřívá a vytahuje z klobouku své efektní karatismy, aby zčeřil zahnívající vody pařížského podsvětí, zpráskal bujaré albánské chásce hřbet a vyrval bílé maso z jejího područí. Na rozdíl od svého hrdinného českého protějšku včas pochopil, že košatými verbálními špílci nikoho neoslní a slovní spojení Jít někomu po krku bere doslovně. I když má na hlavě šedin víc než vlasů a časy prvoligové slávy jsou dávno pryč, své role se zhostil se šarmem a elegancí a dal tak vzniknout nové vkusné kultovní postavě zvané Akční páprda.

To je vážně blázinec. Člověk si užívá plnými doušky života, občas si s někým vymění několika ranami pěstí názor nebo sáhne na mladé masíčko a už ho cpou do pakárny. Ale pořád lepší, než makat s negrama na plantáži. Problém ale pro Randalla nastává, když se střetne s místní autoritou s legračním jménem Ratshitová, protože on autority nemá rád. A jak nám pan Forman pěkně ukázal, boj s autoritářstvím je marný jak v životě, tak v ústavu. O koncertu Velkého Jacka žádná, ten se pro cvokhaus narodil, ale radost pohledět i na ostatní magory, výmluvně mlčícího náčelníka a jistě i Velkou sestru Ratchedovou s pravítkem v prdeli, která je mezi magory magor největší.

23 vteřin trval můj první pohlavní styk a 23 krát mě nazvala Margita rasystyckim homosexualem, než ukončila náš 23 vteřinový vztah. 23 bylo kněžích, které jsem uspokojil pod obojí způsobou na kempu křesťanské mládeže a 23 městských úředníků jsem potom musel uplatit, abych mohl na zahrádce mezi škumpou a bolševníkem vystavět modlitebnu. Některá čísla mají osudový význam a číslo 23 je mezi nimi číslem prokletým. 23 bylo dioptrií, které jsem si zapomněl nasadit, když jsem pročítal obsah filmu o číslu 23.

Nazdar fakani. Jmenuju se Šejn Wolf a jsem drsnej, plešatej a mam větší kozy než vaše mutr. Umlátil jsem gumovym kačerem Kadáfího a nafukovacim kulometem se spajdrmenem ustřelil Ládinovi škebli. Jo, tomu Ládinovi. V týhle černý tašce mam plyšovýho šmoulu, podělaný pemprsky, pískacího hranostaje a nukleární hlavici. Takže mě moc neserte a jestli tady nebudu do tejdne v červenejch číslech, tak zažijete peklo na zemi. Až do konce svejch krátkejch životů budete koukat noc co noc na tanec Pítra Pandy, vy malí smradi.

I za využití humoru se lze vypořádat s traumatem ze setkání s mimozemskou civilizací. Paul a dva anglánští retardové, u kterých si nikdo nemůže být jistý sexuální orientací, dávají s grácií na prdel všem těm filozoficky apokalyptickým náhledům na návštěvníky z kosmu. Fuckující alien si prohrábne svoje astrokoule a to jsou právě ty okamžiky, kdy se Aštar Šeran, bratr plný lásky a pokory, duchovní bytost vyššího vědomí a velitel milionů mateřských lodí zavře do své velitelské kajuty, rozpláče se a vyšle na mateřskou planetu signál E.T. volat domů, pičo!

01:15:00. To je čas, který jsem zvolil jako záchytný bod a vracel se k němu vždycky, když jsem u filmu usnul. To se stalo celkem třikrát a tak jsem byl nucený, ve snaze konečně vidět i ty pěkné barevné žůžové titulky na konci, si tu poslední půlhodinu před televizí odstát a občas se proběhnout kolem obýváku. Už jsem si zvykl, že mě názory ostatních uživatelů nezřídka přinutí vypláchnout si oči Alpou, abych se ujistil, že bdím. Ale co je moc to je moc. Chápu, když něco takového vyvolá pozdvižení v kavárně U artového nudila, já ale raději příště prožiju večer u zpomalených záběrů z utkání Kasparov - Karpov s komentářem v jidiš, které budou mít na rozdíl od tohoto veledíla ten pravý Drive. Hvězda za příjemně cynického Alberta Brookse.

Sam Rockwell jako duo remcajících drtičů kamene a maminkovský počítač házející smajlíky na všechny strany vzdorující korporátním buzíkům z televize jsou sice fajn, ale pocit, že těch čtrnáct hodin do příletu záchranné skupiny se odehrává v reálném čase, byl neodvratný. Celkový průběh je proto stejný jako při sobotním nočním tahu, když vysvětluju zpruzené manželce, jaké záludné kličky osudu vedly k tomu, že jsem šel s Emilem na kávu po práci a svůj emocemi nabitý návrat zmordovaného psa jsem oslavil v půl páté ráno. To hlavní zabere zhruba třetinu tklivého příběhu, kterou završím šokantní pointou a žena řekne, abych už konečně držel hubu a šel spát.

Mel vytahal ze sklepa barely s umělou krví a protože ani potravinářské barvivo není zadarmo, rozhodl se tuto svou železnou zásobičku zužitkovat. Naložil indiánského mistra švihu Raoula Trujilla a partičku mexických hochštaplerů na náklaďák a vyrazil do džungle natočit film. Kupodivu vyprodukoval ze stokrát viděné báchorky o honění v lese ultimátní řež syrovou jako játra čerstvě vyvrhnuté lamy, která jsou takto podána ve více než stravitelném stavu. Ale co ten závěr, Mele Columcille, to už senilita definitivně vypráskala z hlavy tvůj zdravý rozum?

Nezdárná snacha je v pánu, ale jak to nejlépe oslavit? Tubus s protokolem zastrčený ve vašem rektu brání v pohybu a vy se nemůžete ani pořádně zaklonit, abyste vytáhli až z paty ten krásně vazký nazelenalý chrchel a umístili ho dobře mířenou ranou u zdi nářků mezi plyšáka a slzami zbrocený dopis s textem Tvá krev je na jejich rukou. Co by takovému chování řekla veřejnost, když se živíte jako Veličenstvo? Skvělá Helen Mirren se dokonale sžila se starou paní Windsorovou, která trpí svým nelehkým údělem korunovaných hlav a ke své lítosti nemůže všetečnému lidu ani ukázat po vzoru jiných dam vztyčený prostředníček. Zdánlivě to vede k dramatické zápletce, ale ve výsledku mě nutí vrazit si mezi oční víčka vajgly z Dunhillek, abych vydržel a aspoň uviděl toho půvabného čtrnácteráka.

Colin jako prototyp maloměstského emoupíra láká školou povinné gaye na svá kyselá jablka a předvádí tak přesvědčivý výron, že mi tím i na tu dálku, kterou nás dělí Atlantik, pije krev. Ani komedie ani horor – unylý žánrový kočkopes pro začínající romantické rozhoďnožky, při kterém brunátnému heterákovi škube nuda ustupující kouty na hlavě. Na konci se nacházím ve stavu řízného střelmistra, který si po dvouhodinovce toho pravého chlapského mazlení a něžných slovíček s Colinem rozpačitě navléká za vlahého pátečního svítání trenýrky s nápisem úterý a kráčí si odkroutit svou rychtu v kamenolomu.