RakeW

Ano uznávám, ten film má nemálo much. Ale koho to zajímá, když je to takový nářez! Člověk má skoro pocit, že všechny ty problémové momenty tam prostě patří a byl to tvůrčí záměr! Ať už se jedná o spoustu klišé, často nevhodnou (ale často zase velmi vhodnou) hudbu, nějakou tu zbytečnou příběhovou odbočku, nebo o občas fakt hrozné CGI. Bez debat nejlepší "videohra" na plátně. Takhle měl vypadat Princ z Persie (s přihlédnutím k vyššímu rozpočtu pana Bruckheimera).

Zklamání z nevyužité šance. Možná tím někoho naštvu, ale mě tenhle film trochu připomíná Bathory (i když tak špatné to samozřejmě nebylo). Potenciál tam bez debat je, ale celé se to ztrácí v prapodivně jakoby narychlo a bez ladu a skladu poskládaných scénách (i když občas velmi kvalitních scénách) a dabingu, resp. jazykových zmatcích. To druhé možná někomu přijde jako bezvýznamná kravina, ale pro mě to má v případě podobného filmu opravdu velmi vysokou důležitost, protože pak musím furt přemýšlet, proč to takhle blbě natočili, místo abych se soustředil na samotný děj. Jinak herci celkem fajn. Bohužel až na samotného představitele Habermanna, který podle mě pořádně nehraje ani v momentech, když má držet hubu a koukat, o povídavých chvílích ani nemluvě (a znovu, ten dabing fixuž!). Naopak Fräulein Herzsprung je velice sympatická (a dotřetice, až na ten dabing!) a ani ten Beckerův esesák nebyl z nejhorších (jeho skon byl naneštěstí dost o ničem). "Okupanti přicházejí a odcházejí, Herr Sturmbannführer. Jen my Češi zůstáváme."

Zhruba prvních čtyřicet minut jsem tak nějak nechápal, proč se to tak líbí. Překvapení se nekonalo, prostě jen další šabachovka. Sice pěkná, sem tam vtipná, ale ničím nevyčnívající. Kucí mě ze začátku navíc docela štvali, pač jsem jim občas moc nerozuměl (což ale mohlo být i nepříliš kvalitním ozvučením při projekci). Postupně si mě ale pánové začali celkem získávat (člověk tak nějak musí přistoupit na tu jejích "filosofii") a nakonec musím uznat, že to byla pěkná podívaná, jejíž jedinou vadou je i okolo zmiňovaná absence výraznějšího příběhového rámce a naopak zbytečnost některých nedotažených epizod (jinak ideální materiál na seriál, který by Vyprávěj nakopal prdel). Každopádně jsem se zasmál, nasral i dojal. No, hlavně nasral. Ať už ty scény byly sebelegračnější, vždycky pramenily z toho, jak zkurvená ta doba byla. Nicméně bych se nezlobil, kdyby tohle byla poslední "hořká komedie z období minulého režimu." Jistě by to byla více než důstojná tečka za tímto typickým českým subžánrem.

Tedy dát s poměrně sympatickou a ne úplně blbě hrající partou herců dohromady něco takového, to vyžaduje opravdu hodně rozpadlou scénáristicko-režisérskou trosku.

Nepopírám, že to mohlo být ještě o něco lepší, zábavnější, logičtější a méně předvídatelné... Nicméně i tak jsem se hodně bavil. Víc než o nějakém příběhu je to celé o detailech. Detailech černohumorných, často až šokujících. Tedy vezmeme-li v úvahu, že to jinak celé vypadá jako další z řady britských romantických komedií. Už v prvních minutách, kdy nám tvůrci v těsném závěsu podstrčí odkazy na legendy v oboru, tedy číslo 47 a Šakala (ve druhém případě se pak jedná o fakt vyvedený fór), mi bylo jasné, že si mě tenhle film získá. A Martin Freeman se svým mile přiblblým úsměvem by si zasloužil nějaký samostatný spin-off kraťas. Po pěti letech a dalším shlédnutí přidávám pátou hvězdu, oddychová zábava podle mého gusta.

Wild Geese působí jako jakýsi předěl mezi druho/válečnými filmy ze šedesátých let a osmdesátkovou vlnou. Těch styčných bodů reprezentující obě éry by se našlo hned víc, já vypíchnu především naprosto nehodící se "starodávnou" hudbu a naproti tomu "novodobou" drsňáckou fazónu plnou stříkající krve a fuckování. Jak už někteří komentující zmínili, první - "londýnská" - část příběhu působí o něco dospělejším dojmem a Moorova heroinová scéna se fakt povedla. Následuje takřka komediální výcvik (znovu: ta hudba, šmarjá!) a předlouhatánský akční závěr (s celkem slušnými, ale jednoduchými a hlavně okatě naroubovanými "filosofickými" vsuvkami), kde se naplno projeví nijak zvlášť zdařilý scénář a kde iniciativu převezme kupa over-the-top momentů, které už nejsou ani k smíchu. Úplný konec se naopak zase celkem vydařil. Jediné, co si konstantně drží vysokou kvalitu po celou dobu filmu je sympatická herecká skvadra, které samozřejmě vévodí první čtyři jména uvedená nahoře v "Hrají:". Nicméně ani zbytek komanda, resp. jeho neanonymní část, nezůstává nějak zvlášť pozadu. Zejména hláškující Jack Watson v roli seržanta Sandyho Younga se vyvedl ("Kapitáne Jandersi, pane. Jestli nevstanete, osobně vás pověsím za koule do průvanu.").

Hodně zvláštní film, se zvláštním humorem, zvláštní (velmi vysokou) mírou nadsázky a zvláštními akčními momenty... Úžasný vozový park (těch pětistovek!), pěkné slečny, krásná krajina a skvadra sympatických herců. A těch rozflákaných aut v alpských svazích! A pěkně natvrdo bez digitálních berliček. Ale jak říkám, hodně zvláštní film. Jo, a je tam dost vtipná (!) hudba.

Při koukání se na první díl jsem byl spoludiváky upozorněn na svou grimasu spojující ošklivý škleb a ještě ošklivější úsměv. Žumpa! Maximální smradlavá nechutná žumpa. Snad ani tak nejde o nepříliš zajímavý koncept pořadu. Ale ty účinkující! Prostě nejhořší pokrytecký selebrití póvl se znetvořenými držkami! Ok, přiznávám tu slovenskou zpěvačku neznám a i když svojí hnusotou do ansámblu zapadá, je jinak celkem sympatická. A Nora zařídila pořádné zvratkybudicí kulisy. A k tomu "hlas lidu", na který se nejspíš pořádal casting ve dvou kolech: test inteligence a test krásy. Pak se udělal průnik nejhorších výsledků a z toho vzešla dotyčná matróna. Ke konci jsem byl na vážkách, jestli se na to nedívám ze špatného úhlu, místní komentáře mě v tomto úplně utvrdily. Všechen ten hnus byl totiž tvůrčí záměr. Nicméně zatím nejsem moc moudrý z toho, proč Prima svým Top Starem a VIP Zprávámi český hvězdný katar seriózně podporuje a Čápama ho zase neuvěřitelně sofistikovaným způsobem shazuje. Ano, pustím si i další díl. Ano, trochu se za to stydím. Pro mě zatím nehodnotitelné. // Druhý díl mi zdaleka nezpůsobil takový šok jako ten první. Jednak jsem si na ty hrozivé ksichty už zvyk a jednak celá show proběhla absolutně hladce. Těžko říct, jestli je to dobře, nebo špatně. Celý pořad se tím totiž dostal do výše zmíněné pozice topstarovského selebritího vlezdoprdelství a otočil tak prakticky o 180°. // Třetí díl opravdu už čistě topstar-like a v první polovině mě dění před kamerou vysloveně sralo. Druhá polovina byla už jen na hranici sraní (až na toho Ivety kamaráda/producenta, ten sral naplno až do konce). Začínám být zklamán. Naivní nápad, který mi při sledování vysvitl v hlavě: Lída je sice ošklivá, ale výborná a chytrá hérečka, která extrémní buryni jenom hraje a v posledním díle tak způsobí poprask skandálním odhalením svého skutečného intelektu. To by byl nářez! // Čtvrý a pátý díl Bohužel už nic překvapivého, nudá, nudá, šéď, šéď. Celkově jedna hvězda za to, že jsem to vydržel až do konce. Hlavně to nesrovnávejte se mnou stejně ohodnocenými filmy. Tohle je samozřejmě úplně jiná dimenze... Prostě televizní senkrúna.

Čím blíž konci, tím víc se mi to líbilo. Měl jsem pocit, že tvůrci už pak zahodily ten iritující halucinačně-umělecký styl (resp. snahu o něj) a zůstala celkem povedená středověká detektivka. Anna Friel si mě celkem překvapivě získala (na filmy s dabingy moc nekoukám, protože mě dost serou, ale konkrétně její dabing mi nějak zvlášť nevadil, takže patřil asi k těm lepším...) a pár dalších herců se taky celkem snažilo. Ale jinak je to opravdu špatné, nekonzistentní a plné WTF momentů, kterým vévodí hahaha dvojice Polívka-Mádl (to fakt jen člověk kroutí hlavou). Je to škoda a promrhaná šance, potenciál (příběhový, finanční, vizuální i herecký) tam rozhodně byl.

Centurion má pár výrazných nedostatků. Plytký příběh (jednoduchost je fajn, ale nesmí být poskládána z hromady klišé) a občas hodně děravé scenáristické berličky vedou. Na druhou stranu se na něj setsakramentsky dobře kouká. Kamera, barevné podání, dech beroucí krajina, pěkné až kýčovité kulisy, šťavnaté akční momenty. To všechno dělá z Centuriona hodně příjemnou podívanou. V letošní (2010) filmové úrodě se stylem řadí někam mezi, jinak naprosto neporovnatelné bijáky, Solomon Kane a Valhalla Rising.