Recenzie (895)
Dracula (1992)
Francis Ford Coppola ukazuje se svém autentickém a v každém ohledu dokonalém zpracování, že hrabě Drákula byl vlastně nešťastný člověk, kterému se nedostalo lásky. Oproti pro mě opravdu nudnému Interview s upírem je Coppolův Drákula skvěle zrežírovaná (právě režii jsem v Interview s upírem postrádal a to doslova) a skvěle obsazená adaptace Stokerovy knihy. Kulisy, výprava, kostýmy, skvěle navozená atmosféra a především nápaditá a dýchající Coppolova režie - to jsou hlavní plusy filmového Drákuly.
Underworld: Boj v podsvetí (2003)
Netvrdím, že jde o veledílo, ale pojetím a zpracováním Underworld určitě nepatří do té čisté kategorie "B": Kulisy, výprava, hudba a výtečná akce jsou hlavní plusy tohoto filmu, který jinak ztroskotává na scénáři. Do promyšlené a inteligentní upíří ságy má tedy Underworld sice daleko, nicméně já se nenudil, ba naopak - skvěle bavil. Slabší 4*.
Zabiť Zoe (1993)
Kdyby to Tarantino nespoluprodukoval, nebyly by to možná ani dvě *. Srovnání s Pulp Fiction či Reservoir Dogs by mě akorát nutilo zvracet, takže ve výsledku je Killing Zoe provařená "storka" o feťáckých amatérských zlodějíčcích, která postrádá jakékoli napětí, sebemenší nápad!!! a servíruje jen spoustu laciné a směšné akce... Tím, že si Avary i sám napsal scénář, si podkopal půdu pod nohama, protože dementní režie s nulovou invencí je doprovázena ještě dementnějším scénářem.
Horšie to už nebude (2006)
Další parádní kousek Marca Forstera. I když je "Stranger Than Fiction" chvílemi opravdu hodně hořké a smutné, celkové zpracování a hlavně neuvěřitelný cit pro režii a vyprávění příběhu jsou tak úžasné, že ve finále musí snad každého dojmout k slzám. O tom, jak naprosto obyčejný život dokáže změnit úplná maličkost, o tom, jak do "toho nudného" života vstoupí láska a s ní se vrací touha znovu a naplno žít... O tom vypráví tento překrásný film.
Horšie ako smrť (2007)
Místy opravdu hodně černé, ale rovněž velmi zábavné i dojemné... Co může způsobit nevědomá záměna valia s LSD i kolika se to ve výsledku dotkne lidí, je zde podáno skutečně autenticky.) 80%
Requiem za sen (2000)
Tímhle šípem mě Aronofsky zasáhl přímo do srdce. Naprosto geniální ústřední smyčcový motiv, depresivní atmosféra v každé vteřině, ale hlavně ta beznaděj, bezvýchodnost, to šílené utrpení, celkově ještě umocněné nekomprisně tvrdou, ale v každém ohledu dokonalou režií. O nějakém tom náznaku optimismu či naděje zde lze opravdu jen velmi těžko mluvit, každý hrdina trpí stejně, dlouho a navždy...
Nadaný žiak (1998)
Knižní předlohu od Stephena Kinga jsem nečetl, nicméně o ní po té téměř dokonalé dvouhodinovce vážně uvažuji. Působivě natočený psychologický thriller o zvrácené fascinaci Třetí říší, která nakonec přeroste v reálný zločin. Atmosféra místy opravdu hustá (scéna ve sprchách) a ten Jan Tříska - to je taková třešnička na dortu. 4,5*
Lotrando a Zubejda (1996)
Zdeněk Svěrák vytvořil spojením dvou klasických pohádek Karla Čapka skvělý scénář, který podtrhuje velmi příjemná hudba Jaroslava Uhlíře a sympatické herecké výkony všech zúčastněných. Jedna z nejlepších a nejkrásnějších českých pohádek.
Ples príšer (2001)
Velmi sugestivně natočené drama zaobírajcí se otázkou rasismu, ztráty blízké osoby, ale hlavně pocity - lidskými pocity, které často působí jen bolest... Billy Bob Thornton, Heath Ledger a Halle Berry hrají skvěle a Marc Forster ukazuje, že byl (je a určitě ještě bude) citlivým a přesným vypravěčem vážných témat, která se týkají přímo lidských vztahů, rasismu, ztráty blízké osoby či jiných bolestivých okamžiků, které nám život připravuje.
Vrana (1994)
Vizuálně více než dokonalé, akční scény výtečné, hudba též velmi dobrá. Alex Proyas vykřesal z Vrány vizuálně-filmařský klenot, který opravdu stojí za to vidět. Výtečně zpracovaný závěrečný střet v kostele jen umocňuje celkový dojem, který je jednoznačně pětihvězdičkový. I kdyby to mělo být jen za to neskutečné vizuální žrádlo!