Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Akčný
  • Dráma
  • Horor
  • Krátkometrážny

Recenzie (6 059)

plagát

Jak si pan Pinajs kupoval od kocoura sádlo (1996) (TV film) 

Pohádková komedie staví na výkonu Miroslava Donutila. A ten jako chamtivý hokynář Pinajs nemá chybu. Milovníci a ochránci koček budou trpět, když kocourek bude využíván pro čistě ziskové účely, ale jak to tak bývá, v pohádkách vše dobře dopadne. V televizních kulisách se odehrála veselá pohádka, která svůj účel pobavit diváka splnila. O nic zázračného se přesto nejedná a pohádka dlouho v paměti nezůstane. Snad jen ten Donutil, co všechny zastínil, je adeptem na delší odezvu a jeho záporná postava ukazuje, z čeho všeho lze profitovat. Naštěstí to byla jen pohádka. Dobře udělaná televizní pohádka. 60%

plagát

Jak si zasloužit princeznu (1994) 

Zajímavá pohádka, u které zaráží pár nelogičností. Proč třeba Jaromír Dulava hraje dvojroli černokněžníka a krále. Herci v ústředních rolích jsou neokoukaní. Je tady i dobrá hudba.

plagát

Jak to dopadlo!? (2017) (relácia) odpad!

Musil jsem chytit Musiliózu. Musilióza = prudká alergická reakce na všechny pořady, ve kterých se objeví oslizlý podvýživený padesátiletý plešatec s homo orientací jménem Jan Musil. Sta(de)bilně uvádí vlastně jen dva, ale i to stačí, aby se ze sangvinika stal cholerik. Tento jakýsi "sequel" k pořadu Nebezpečné stahy řeší vážně i nevážně, nejčastěji ovšem gej konejšivou formou, zinscenované post-trable špatně hrajících herců z rozbořených oblastních divadel, kde repliky nahazují myši, šváby, blechy a jiná přítulná zvířátka. Zabitý čas v třičtvrtěhodinovém tlachání na MoriBarrandovusu, tedy na televizní stanici, na které se ještě neobjevil normální pořad pro normální diváky. Jak to dopadlo je nasnadě. Všichni duchapřítomně posprejovali moderátorovi obličej a byl klid. Tedy jen do doby, až se vyhubená Musilióza zase vyskytne někdy někde znovu. Tehdy boj začne nanovo. Záhadou jen zůstává, jaká sorta diváků se Honzy Musila ptá, jak jednotlivé příběhy Nebezpečných stahů dopadly. Nechce se věřit, že může být někdo tak zatraceně naivní, že nerozpozná divadelní představení podřadné kategorie. To bude tou neléčenou Musiliózou. Tohle si nezaslouží jediné procento, jediný bod. 0/10

plagát

Jakub luhár (1999) 

Robin Williams přináší v době války dobré zprávy místo zakázaného rádia, ale problém je v tom, že si je vymýšlí pro vězně v lágru. Osvobození se podle něj blíží a náckové to mají spočítané. Jenže konec války je ještě za horama. Opět poměrně citlivý pohled, a místy i humorný, na válku v neodolatelném podání Williamse. Přinášel tak dlouho dobré zprávy, až za to zaplatil životem. Možná zkrátit snímek by prospělo v údernějším vyznění filmu, protože až na dobrou výpravu a výkony herců, je film někdy až zdlouhavý a celkem nevěrohodný. Jsou jistě mnohem lepší a propracovanější filmy na válečné téma. Tohle je navíc remake původního filmu ve kterém získal za svůj herecký výkon ocenění Vlastimil Brodský. Ten jsem neviděl a tak nemůžu srovnávat. 60%

plagát

Jak vykrást banku (1964) 

Louis de Funès jako majitel obchodu s loveckých potřebami, kterému jednoho dne dojdou finanční prostředky. Malá  banka hned naproti přes ulici je ideální prostředek k tomu, jak zase získat finanční jistotu. Chce to se jen prokopat suterénem do bankovního sejfu za zdí. František Filipovský už tou dobou nebyl k dispozici, takže jeho místo v dabingu zaujal Václav Faltus, který ho vyloženě imitoval. Tu lépe, tu hůře. Ze všech těch náhradníků byl nejvíce akceptovatelný. Film se moc extra nepovedl. Sekvence, ve kterých hlavní hvězda předvádí své klasické rťutovité herectví a se svými rodinnými příslušníky se dostává stále blíž svému kýženému cíli, což vždy  samozřejmě nejde hladce a podle plánu, jsou ucházející, ale nikterak třeskutě vtipné. Mnohem horší je závěrečné rozuzlení, které úplně vyšumí do ztracena a není ničím zapamatovatelné. Závěr působil hodně odbytě. Docela to celé připomíná vylepšenou divadelní hru. Kulisy podtrhují onu divadelní minimálnost, která po nějaké době také podtrhne rozvleklost. A to se film vešel pod standardních 90 minut. Film disponoval slavným režisérem. Jean Girault měl sice k dispozici osvědčeného komika, který opět ukázal svoji schopnost všechny ostatní zastínit. Film už se více zajímavým ale v žádném případě nestal. Průměr. 5/10

plagát

Jak vyženit z pekla štěstí (1997) (TV film) 

V pekle mají Lumpostop - přístroj na vyhledání pozemských hříšníků. Mladý čert Drmáš sotva úspěšně složí pekelnou maturitu, je vyslán, aby do pekla přivedl svého prvního hříšníka. Má spadeno na nepoctivého a všemi mastmi mazaného ševce Hamzu, který využije všech dostupných prostředků, jak nezkušeného čerta obelhat. V nestřeženém okamžiku mu vzácný přístroj rozbije a poštve ho na poctivého holiče, kterého nemá rád z důvodu dřívějšího odmítnutí jeho dcerou, kterou kdysi požádal o ruku. Zoufalý Drmáš ze strachu před Luciperovým hněvem a potrestáním jeho panovačnou dcerou Lucindou, uvěří jeho lžím a vydá se do pekla odnést holiče Fouse. Záhy však zjistí, jak se věci mají. A aby to k jeho první zpackané návštěvě mezi lidi nebylo málo, přijde o to, co čerta dělá čertem a otvírá mu cestu zpět do pekla - rohy. A navíc se u všech rohatejch zamiluje do milé holičovy dcery, která je úplným opakem protivné Lucindy, s níž by mělo dojít na čertovské vdavky, bude-li úkol splněn.Tahle studiová pohádka je zářným příkladem toho, jak látku nezvládnout a celkem originální námět pohřbít. Jaroslav Hovorka se může "vyhovorkovat" jak chce a stejně je to málo platné, nebot k dispozici měl výborné herecké obsazení, přinejmenším ve vedlejších rolích určitě, a přesto se po zajímavém rozjezdu jeho pohádka rozpadne a začne být značně chaotická, neurovnaná a postavy se začnou chovat přinejmenším podivně. K tomu se přidá také velmi slabé technické provedení projevující se na "zamlžené", rozostřené kameře. Ladislav Šmíd v roli čerta je herec trpící "kretenoidním" syndromem a proto je doživotně odsouzen hrát postavy, které jsou nějakým způsobem dobrosrdečné, avšak od pohledu směšné a blbé až na půdu. Dokazuje to tady vehementně. Z čerta by měl jít strach, respekt, ale z něj šla akorát koncentrovaná debilita naředěná křečovitým zásahem scénáře, že to má být jakýsi milý čert, který jen doplatil na svoji důvěřivost a ve světě lidí se ještě tolik nevyzná. Mojmír Maděrič v roli proradného ševce je postava, která bavila ze všech účastníků nejvíc. Dokonce v úvodním setkání s Drmášem mezi nimi panoval zajímavý kontrast, který se však okamžitě vytratil do ztracena a pak se už objevoval jen sporadicky. Určitou sílu měla také postava Lucindy v podání Tatiany Vilhelmové. Prostor jí byl však věnován jen na začátku a na konci, což je škoda a její záporná postava tak v konečném součtu neměla tak úplně silný dopad, jak se dalo čekat. V ostatních rolích je možnost vidět zkušenost sama: Munzar, Zahajský nebo Hálek jako Luciper, ale i oni mají prostoru méně, než by potřebovali. Děj je pak vlivem málo obratné režie hodně rozdrolený a finální zúčtování je hodně nevýrazné i na poměry televizní studiové pohádky. Originálních nápadů byla slušná porce a stejně slušná porce jich zůstala nevyužitá. Ve výsledku je režijně i technicky tahle pohádka pohádkou druhé čertovské kategorie. Mé hodnocení: 40%

plagát

Ja, legenda (2007) 

Úvodní letecké záběry na vylidněný New York jsou velmi působivé a dávají tušit že se tady stalo něco moc děsivého., ale již o kus dál dojem trochu pokazí drobné nelogičnosti u nichž vyvstávají otázky odkud bere dr. Robert Neville, v podání solidně hrajícího Willa Smithe, zásoby potravin a kdo řídí chod ve vodárnách protože v koupelně teče ze sprchy voda a přitom ve městě krom zhusta digitálních jelenů a zmutovaných zombíků není ani živáčka. Očekávaná akční smršt se nekoná. Tvůrci film pojali spíše jako existenční drama, nutno však poznamenat ve velmi působivém provedení. Poslední půlhodina sice trochu ztrácí dech,ale jako celek to funguje a Smith utáhne i slabší chvilky. Já legenda je snímek od kterého nepřipravený divák může čekat více, ale já byl s celkovým vyzněním spokojen. 60%

plagát

James Bond: Casino Royale (2006) 

Tak tohle je velké překvapení. Kdo by se nadál, že Daniel Craig bude v roli Jamese Bonda vynikající a všem nevěřícím kritikům nakope zadek. Spousta akce. krásné ženy, poker, napětí a záporák Mads Mikkelsen, jsou tím správným mixem pro bondovku nového tisíciletí. Moc mě to bavilo, ale následné pokračování mě celkem zklamalo. A Michaelu Ochotskou jsem ve filmu nezaregistroval. 90%

plagát

James Bond: Dnes neumieraj (2002) 

Pro někoho je James Bond jen jeden a sice Pierce Brosnan. Má totiž šarm muže z Flemmingových románů, role mu perfektně padne a navíc je jeho příjmení taky od písmene B. Když se k tomu připočte specialista na akční filmy režisér Lee Tamahori je zdařilá bondovka na světě. Dodá se bondgirl kterou je v tomto případě zajímavá Halle Berry, nějaký padouch nebo případně zrádná mrcha, které to Bond v posteli asi dobře neudělal a pak tady máme bondovku se všemi jejími atributy pochopitelně v modernějším balení než na jaké jsme zvyklý od pánů Conneryho a Moorea. Vše opět podáno divákovi v bondovsky schematické formě, takže víme že Bond přežil, i když jsme na vlastní oči viděli, že to schytal do holeně i do kyčle. Dříve bondovky provokovali svým cíleným záměrem rozbourat socialistické zřízení, ale dneska už to dávno neplatí. Lze očekávat nereálný příběh, dobře zvládnutou akci a Pierce Brosnana s cynickým výrazem ve tváři jak pronáší větu: "A přece je ten Craig lepší herec". Mé hodnocení: 80%

plagát

James Bond: Dr. No (1962) odpad!

Connery v apartním kloboučku je moje noční můra. Nikdy víc tuhle slátaninu. 0%