kingik

Tak nějak neprávem je řazena tahle komedie k opovrhovaným kouskům. Dostala dokonce nechvalné ocenění Zlatá malina. Přesto na odpis není, ačkoliv se neskromně pokouší skloubit v jednom filmu příliš mnoho motivů. Skáče od jednoho k druhému bez většího rozmyslu, ale to není žádný nový jev v amerických komediích. Setkávám se s ním jako divák dost často, dokonce mnohé z nich jsou velebené. Mike Myers není úplně vtipný herec a rozhodně se v našich končinách nikdy neproslavil jako v zámoří, kde je poměrně uznávaný. Komedie množství nápadů má, ale nepodává je všechny vyváženě, což by ani nešlo, a s diskutabilní vtipností, což je běžné, protože neznám snad žádnou komedii, ve které bych se úplně všem gagům zasmál. Myers si do filmu prosadil milovaný hokej, přirozeně je z Kanady, a tak se věnuje tomuto sportu ve své komedii sice okrajově, ale potíž se ztrátou mužství trápí právě jednu z hokejových hvězd, která je překvapivě černé pleti. Nejvyšší zámořskou hokejovou ligu sice hraje také několik afroameričanů, ale nikdo z nich neplatí za hvězdu, na které by jeho tým stavěl. Tady to ve filmu je, ale je to to vtipnější, co je ve filmu k vidění. Pak je to ještě Justin Timberlake z konkurenčního týmu Los Angeles Kings, který černé hvězdě leze do zelí. A na tohle se nabalují další a další gagy, z nichž některé ani nesouvisí s ústřední zápletkou a některé jsou vtipné jen pro americké diváky (je jich poměrně dost). Pochopitelně, pokud někdo nemá rád Mike Myerse, film ani trochu neocení a nepřijde mu na něm zhola nic vtipného. Já s ním problém nemám, ale svoji komedii mohl svěřit někomu zdatnějšímu, než byl debutující režisér Marco Schnabel. Je však opět velmi diskutabilní, jestli by někdo jiný z filmu vytěžil víc, protože se vtipy bez ladu a skladu absolutní parádu nestvoříte. 60%

Když se Gwen Stefani nějakou dobu prezentovala solo, tak neměla nouzi o hudební spolupráce. K písni podle níž je pojmenováno její druhé album si přizvala hudebníka Akona, který v té době rovněž zažíval vlnu popularity. Jedná se o druhý singl, který z alba vypustila do hitparád a ten se jí odvděčil celosvětovým úspěchem. Nemám však pocit, že by se jednalo z hudebního hlediska o něco mimořádného. Podobné kousky byly k slyšení už na její první solovce "Love.Angel.Music.Baby". Už tehdy Gwen předložila několik nápaditých variant popových experimentů, ale u jejího druhého alba se už začala opakovat a nikam se tolik neposouvala, což je patrné právě u tohoto singlu podle něhož nese název celé album. Ten je ozvláštněn Akonovou přítomností a rozverným klipem, který je pojatý humornou cestou. S ohledem na skvělého klipaře Josepha Khana, který si tentokrát splnil "jen" svůj standard. Znám od něho lepší klipy. Interpretka je natolik výrazná ve svém originálním projevu a image, že dokáže zatlačit do pozadí cokoliv a kohokoliv. Pár obrazových vychytávek je opět k nepřehlédnutí, což je také určitá podpora pro poměrně liknavou písničku. Sledovat, jak Gwen prchá v klipu před spravedlností je docela vtipné a jenom to nesmí trvat moc dlouho. Ne každý útěk, i když jí při něm pomáhá Akon s Khanem, má stoprocentní účinek na přihlížející diváky. Ona si totiž Gwen od jisté doby při útěku zpívá a já myslel, že by měla být spíše potichu jako pěna, aby se neprozradila. Když to tak vezmu zpívá jí to dobře. Mé hodnocení: 60%

Zřejmě rozpad zpěvaččina manželství stojí za touhle písní s osobitým textem a minimalistickým klipem. Po čumáku diváka plácne niterné a emoční podání songu, které zpěvačka zvládá velmi dobře. Čtyři minuty na ni kamera staticky upírá čočku, střih šel do prázdna. Ale no tak, nad Gwen už dneska nikdo nebude honit. To už není zpěvačka na uspokojování, to je zpěvačka na poslech. Dovolila si přijít s klipem, se kterým chodí na scénu jen skutečně vyzrálá dáma, která už ví, o čem zpívá. Klip v takovém rozpoložení a uchopení nemá na ženské hudební scéně mnoho zástupců. S něčím podobným se v main streamu nikdo moc neprezentuje. Takže se jedná o poměrně ojedinělý hudební počin, kdy se hudba, text a obrazová podoba slévají v jeden dokonalý celek, který jde sluchu k duhu a oko si to své najde. Jelikož jsem ale jen odhadoval, komu je hořký text písně určen, je definitivně záhadné, kdo je onen nabíječ, o němž stylová zpěvačka tak emotivně a s vyčítavým výrazem pěje. A pěje hezky. A má to funkční a uvěřitelné emoce. 80%

Gympl s mučením neomezeným. Co ty naše tvůrce napadá, to se ani nedá ta sebranka nazvat tvůrci, je fakt neskutečný. Co ty jejich debilní hlavy dokážou vypatlat z mozku na kus papíru ze záchodu, a nazvat to scénářem, nemá obdoby. Pak se to odehrává na chlup ve stejných kašírovaných kulisách, jako všechny jejich seriály. Tenhle ovšem svojí zhovadilostí sahá po nejvyšší metě. A Heřmánek je s tím ještě spokojený. No co má říct, že jo, když mu z vedení nařídí, co má říkat před konsternovaným divákem, jako jsem já. To se přece soudnýmu člověku nemůže líbit tahle břečka. Samé zápory a nemá to jediný klad. 0%

Film pro mě nebyl žádným velkým překvapením a do děje mě moc nevtáhnul. Snímek mapuje období 1937-1945. Všechny ty udavačské, zbabělé, pokřivené a přisluhovačské charaktery jsem nespočetněkrát viděl v jiných filmech s obdobnou tematikou. A pár čistých průstřelů hlav přece dobrý film nedělá, zvláště, když herci u nich mají vyjevené výrazy budící smích. K smíchu mně přišly i pokusy rozpohybovat vláčné drama bez pevné dramatické struktury rádoby akční složkou. Herz akční sekvence neumí. Mnohem lépe vyznívá film v pasážích, kde postupně představuje nebo odkrývá různorodé lidské charaktery obyvatel sudetského zapadákova Eglau jehož neodmyslitelnou součástí je i mlýn a pila, které shodně patří příkladnému Němci Augustu Habermannovi, který má za ženu českou židovku a on sám disponuje krystalicky čistými vlastnostmi a přesto bude na něj záhy pohlíženo jako na zrádce. Za prvé na příkaz zlověstného Sturmbannfuhrera Kozlowskeho musí nacisty zásobovat svojí kvalitní moukou a za druhé bude později přihlížet popravě několika obyvatel vesnice za vraždu německých vojáků spáchanou rovněž místními. A to vše vyvrcholí odsunem sudetských němců a všichni zrádci musí zaplatit. Herci hrají převážně dobře, ale němečtí herci jsou nadabováni až otřesně a skutečnost, že Habermann chvíli mluví německy a hned plynně česky a bez jakéhokoliv přízvuku na kvalitě snímku rozhodně nepřidá. Herce jako je Roden, Hrušínský, Holub, Kronerová, Hryc a další mohu jen těžko kritizovat za jejich herecké výkony, ale režisér Herz by se měl raději vrátit ke svým hororům. Akční pasáže mu nejdou a výraznější dramatický punc dostal film až v druhé polovině a to už bylo poměrně pozdě vzhledem k tomu, že nevýrazných pasáží bylo ve filmu hodně. Na poprvé se to ještě přežít dalo, ale podruhé film vidět nepotřebuji. 40%

Nedá se na to dívat.

Rozhádaná rodina je přece nejvíc. Na scénu vstupují Hádkovi. Rodinu, která má hádání už ve svém příjmení, tvoří dvě hádavé až hysterické ženštiny a jejich manželé "podpantofláci", kteří jsou bratři. A aby dusno někdo trochu mírnil, dostaví se i otec obou bratrů a tchán v jedné osobě. A co bylo vlastně spouštěčem sporu? Potenciálně zděděný byt po dědovi, který leží na smrtelné posteli. Sandra Nováková a její životní partner Vojtěch Moravec dali vzniknout břitké komedii v divadelním aranžmá, která navazuje na tradici těch nejhádavějších českých komedií. Takže ucítíme inspiraci prvním dějstvím Homolků - Ecce homo Homolka, nemine nás ani obdobně laděná Chata na prodej a něco málo si film půjčuje i z Vlastníků. Zůstává však originálním. V prvé řadě veškerou pozornost od prvních minut na sebe  strhává Sandra Nováková, současně je i spoluautorkou scénáře, a je zcela evidentní, že si tuhle roli sexy ženy mdlého rozumu napsala na své pěkně vysportované tělo. Ve své kreaci je dokonalá. Protihráčkou je jí Jitka Čvančarová, která také zaválí několik hlášek a se svojí sokyní utvoří pořádné a málo vídané konverzační dusno. Vše je dokonale vystavěno na tom, že se tyto dvě ženy nemohou vystát. Trochu stranou stojí mužské osazenstvo. Obrýlený Jakub Prachař a bojácný Hynek Čermák dostanou prostor se projevit až postupem času. A jejich postavy také fungují jako zajímavý kontrast k jejich ženským protějškům. Ondřej Pavelka coby otec obou pánů si dopřeje alkoholové potěšení a víceméně zůstane nenápadným, a nebude v tom alkoholovém rozpoložení tak docela sám, i když i jeho postava dostane možnost nevytratit se ze záběru. Dialogy jsou velmi dobře formované a vtipně dávkované a podávané se scenáristickým citem pro komediálnost. Prostředí třípokojového bytu na devadesát minut neopustíme, výjimky tvoří jen kratičké pasáže z parkoviště před domem a také chodba a výtah před bytem. A kdo má rád honění ženských prsních bradavek, Sandra Nováková mu jistě poradí, jak na to. Vojtěch Moravec a spol. vytvořil snímek, který by v pohodě obstál i jako divadelní kus. Z filmového hlediska ukázal, že na malém prostoru lze vzniknout kvalitní zábava, ve které rodinná sešlost může být noční můrou. 10/10

Bezstarostný výlet na Havaj za surfováním změnil jednou provždy Seanu Jamesovi život. Stal se totiž náhodným svědkem vraždy a mocný gangster Eddie Kim rozhodně nestojí o to, aby zůstal naživu. Sean ovšem chce vypovídat před soudem a v doprovodu zkušeného agenta FBI nasedne do letadla mířícího do Los Angeles. Nikdo ovšem netuší, že Kim propašoval do letadla jedovaté hady a škrtiče, kteří se proplazí ze zavazadlového prostoru až mezi pasažéry. A pak začne jít všem o život. Scénář už od úvodu je plný zarážejících nelogičností, které by se daly pominout jen v tom případě, že nám tvůrci naservírují pořádnou smršť v podobě útočících hadů, ale to se nekoná. Dvě řídké scény s hady jsou hodně málo. Film se postupně propadá až do ubohého podprůměru. Závěrečné titulky jsou podle mě lepší, než celý tenhle film. 40%

Legendárního maskovaného zabijáka Michaela Myerse se během čtyřiceti let, které uběhly k tomuto jeho poslednímu výletu za lidským teplem, snažilo zabít hned několik více či méně talentovaných tvůrců. Michael nejenže přežil, ale je připraven na finální střet se svojí znepřátelenou sestrou Laurie. A tentokrát pod patronátem tvůrců, pro které horor/slasher není doménou. A přece se scenáristický podíl Dannyho McBridea a režijní zakotvení Davida Gordona Greena ukazuje v nevyčpělém světle, ačkoliv si každý snadno spočítá, že z pověstného zabijáka už je dnes penzista, a bylo zapotřebí ignorovat někdejší smrt jeho sestry, aby k jejich vzájemné konfrontaci ještě vůbec mohlo dojít. Načež nový tvůrčí tým se svolením otce stvořitele Johna Carpentera svorně i lišácky ignoroval úctyhodnou řádku děl vzniklých po prvním bodnutí, k němuž došlo už v roce 1978, a jednoduše zde máme díl právoplatně navazující na svůj originál. Ovšem nechvalme Michaela před halloweenským večerem, neb časový skok je značný, tudíž vždy se najde nějaký ten rušivý moment. Avšak dalo se to ustát. Michael je relativně v kondici, stařecká demence jej netrápí natolik, aby se při svých toulkách i choutkách mimo psychiatrické sanatorium zapomínal všude se prokazovat ve své roztomilé masce, kterou odkládá jen zcela výjimečně a která k němu neodmyslitelně patří. Tvůrci zvolili spíše přímočarý koncept, zastávek v minulosti moc neabsolvujeme, ani nedojde na fatální rozkrytí jeho osobnosti. Rozjezd není z nejsvižnějších, ovšem hned několik pasáží je velmi působivě natočeno a rozhodně to nejsou ty, v nichž se vraždí. Samotné zabíjení není z nejbrutálnějších, dokonce by se dalo označit i za poměrně umírněné vzhledem k pověsti, jaká našeho zabijáka předchází. Též závěr nepatří k výstavním a určitě by se dal vylepšit nápaditějším zpracováním. Ale na své si přijde ten divák, který rád postupně odškrtává zabité účinkující z hereckého rejstříku, který disponuje příjemnou kvalitou i neokoukanými tvářemi. A samozřejmě mu vévodí zkušená harcovnice Jamie Lee Curtis, se sérií doživotně spojená. Předpokládám, že Myers, který se i tentokrát prezentuje nezničitelným dojmem, se ještě nesčetněkrát utká s dalšími (tvůrčími) vyzyvateli, tudíž má velkou šanci kvalitativně si vylepšit pošramocené skóre špatnými bodnutími z let minulých. 9/10

Maximální snaha posunout snímek novým směrem zde často selhává v tom, že se režisér Rob Zombie nehodlá spokojit s málem a za každou cenu musí šokovat, i když tenhle horor v podstatě nemá čím překvapit, protože Mike Myers je až moc velká legenda, která nepotřebuje velká gesta. Stačilo mít k látce střídmější přístup a nebylo co řešit. Právě Zombieho snaha být neustále cool je největší slabinou, jinak celkem zajímavého hororu.