Doskyc

Možná jsem zaujatý, protože sci-fi mi nic neříká, ale snímek Skyline je skutečná pohroma. Lituji toho, že jsem si tento film pustil v osm hodin večer, protože jsem díky němu ztratil celý nedělní večer. Nevím, jak to dopadlo, jelikož jsem usnul někdy kolem deváté hodiny, ale pokud mohu hodnotit první polovinu filmu, tak řeknu pouze nuda, nuda a ještě jednou nuda. Do toho všeho mě děsil Eric Balfour, který, nemohu si pomoci, připomíná spíše pornoherce. Nemohu hodnotit jinak, než jako odpad!

Tak toto je katastrofa. Vážně by mne zajímalo, kde vyhrabali tu bandu amatérů pro role studentů. V životě jsem neviděl tak otřesný výkon, jaký podala Martina Procházková. Jedinou hvězdu si zaslouží scéna "prostě půjdeš na jinou školu" v podání Jana Krause. Víc ani ťuk. Doufám, že na toto utrpení co nejrychleji zapomenu.

Tato katastrofa si ani nezaslouží dlouhý komentář. Nebýt ve filmu postavy mini-me, označil bych to za odpad!

Od prvního do posledního momentu jsem vlastně nechápal, jestli jde o komedii, nebo o drama. Směsice nálad, žánrů a emocí není zrovna to pravé ořechové pro animáč. Zpracování skvělé, ale příběh mne nenadchl tak, jak jsem původně předpokládal. Jedna hvězda za skvěle zvládnutou animaci a druhá za dokonalý soundtrack, o který se postarala kapela-nekapela Owl City.

Jednoznačně nejlepší a snad i jediný herecký výkon Ashtona Kutchera. Motýlí efekt je dokonalým námětem pro film a musím přiznat, že jsem byl tímto filmem doslova donucen, zjistit si více informací o tom, co to vlastně motýlí efekt je. Ashton Kutcher mi poprvé dokázal, že umí hrát (i když jsem o jeho herecké neschopnosti začal pochybovat už u filmu Samec) a to možná jen díky Amy Smartové, která předvedla dokonalou práci ve všech svých "životních rolích". Nelze hodnotit jinak, než pěti hvězdami a to hlavně díky dokonalému scénáři.

Jedna povídka lepší než druhá. Pravá česká nefalšovaná ironie a neuvěřitelný smysl pro černý humor. Jednoduše úžasné. "Tak už nic neřeš, nepřepínej a hlavně po ničem nepátrej. Ty buď rád, že jseš!" =o)

Moje první seznámení s vulgárními slovy. Tento seriál jsem zbožňoval, když mi bylo sotva 10. Řídil jsem si kvůli South Parku i budík, abych nezameškal jediný díl, když seriál vysílala Nova. S odstupem času jsem si stáhl všechny díly a po prvním nedokoukaném dílu jsem vše do posledního dílu smazal. Nevím, co na tom dospělý člověk může vidět. Humor mi připadá trapný a jediné co se mi na tomto seriálu zdálo jako dítěti vtipné, bylo jen neslýchané množství sprostých slov. Abych nebyl pouze negativní, musím podotknout, že pár hlášek ze South Parku mi uvízlo v hlavě a dodnes se k ním rád vracím (např. odpověď Cartmanovy matky na jeho otázku, jestli by mu řekla, kdyby hrála v německém fekál pornu). Jednou větou: Asi už jsem z toho vyrostl.

Od chvíle, kdy jsem si film pustil poprvé, téměř denně s nadšením sleduji vybrané scény, kdy August Rush hraje na kytaru. Tento film mne jednoduše posadil na zadek. Na Augustovo seznámení s kytarou Roxy, zpívající holčičku v kostele, píseň Jonathana Meyerse "This time" (kterou poslouchám denně v autě) a v neposlední řadě duet Augusta a jeho otce v parku, se rád podívám vždy a všude znovu a znovu. Obrovskou pochvalu zasluhuje také Alfred Highmore, který v patnácti letech předvedl naprosto nevídaný herecký výkon.

Nemohu si pomoci, ale pro mne je toto jednoznačně nejlepší české drama, co jsem kdy viděl. Děti neherci předvedli dokonale svou přirozenost a v žádném případě mi jejich vulgarita nepřipadala směšná. Film tragicky začal a také tragicky skončil, což bylo těžištěm tohoto filmu. Jednoznačně skvělé herecké výkony, dokonalé vystihnutí mluvy dnešní mládeže ze ZŠ a skvělý výběr muziky, hodící se k těmto vzdělání odporujících "žáků". Mám takový dojem, že samotná přehnanost vulgarity a násilnosti dětí, působí na mnoho diváků absurdně, ale opak je pravdou. Snímek ukazuje pouze velice krutou realitu, která díky naší justici nevychází najevo tak, jak by měla.

Vživotě jsem neviděl emočně náročnější film. První půlhodinku jsem vážně netušil, co jsi mám o snímku myslet. Postupem času jsem si oblíbil Barryho psychicky labilní povahu a začal jsem se dokonale bavit. Jsem trochu na vážkách, jestli je příběh o zbohatnutí na leteckých kupónech z pudinků hlavní, nebo vedlejší zápletkou, ale pravděpodobně to není to nejpodstatnější na tomto filmu. Chvílemi smích, chvílemi pláč a právě díky tomu stojí film za zhlédnutí. Každých 10 minut filmu ve mě vyvolává naprosto odlišné pocity.