sun.eagle

Když si zvyknete(málo pravděpodobné) na botoxem opíchaný ksicht Sofíe Vergara, tak první polovina série, respektive první tři epizody, kdy se hrdinka škrábe ze dna a snaší se prosadit v čistě mužském světě je fajn, dokáže to vtáhnout, pořád se něco děje. nevím co se stalo, ale od čtvrté epizody pak přijde zlom a děje se tam...nic. Snaha o zobrazení Tonyho Montany v sukni působí až směšně, naprosto šílený je pátý díl, což byla čistá parodie a já nad tímto dílkem zlomil hůl. Dal jsem to za dva dny, hlavně díky tomu, že jsem ležel s chřipajznou v posteli, jinak bych to asi nedokoukal. Každopádně jednou stačilo, znovu už to fakt vidět nemusím.

Ač nerad, musím to říct, tohle je jediná Tarantinovka, která mi nikdy úplně nesedla a nebaví mě. Filmu jsem dal několik šancí, a podíval se na něj v různých fázích mého života. Ve dvaceti jsem si řekl, že k němu ještě musím dospět, ale ani po dvaceti letech mě prostě nebaví ty divné postavy, divný a vlastně úplně o ničem příběh s koncem bez koulí, s heistem, po kterém vám čelist padat rozhodně nebude. K filmu to je trošku nefér, protože u Tarantina jsem zvyklý na top hodnocení, a pro mě je to nejslabší Tarantino, přesto nadprůměrná krimi.

Jako většina instantních štědrovečerních pohádek, jednou a dost.

Tak tohle mě řádně emočně vyždímalo, tohle je jeden z mála českých filmů, kterým dávám plnou palbu. Český film rád a často kritizuju, je to takové vděčné téma a náboje vám padají do kapsy samy, ale jak vidno najde se i kousek, který ve vás vzbudí neskutečné emoce, které jen tak z hlavy nevykouříte.

Na Itálii si to sice jen hraje, ale je to vlastně fajn film, který svou pozitivní náladu umí alespoň trošku přenést i na diváka. Bez sympatického obsazení by to nefungovalo a tady si to naštěstí sedlo dobře. Emma Roberts je tu sakra cute, a Haydena mám rád od doby co poprvé chytnul do ruky lightsaber.

Jedna hvězda za píseň, film nestojí za nic.

Ne, tohle se nepovedlo. Po velice slušné jedničce, je tohle pokračování naprosto zbytečné. Nikam se to neposune, jen umělé vytvořené drhnoucí zápletky, včetně boje se sebevědomím, a jako pěst na oko účelové rozchody, objevující se nové postavy, jen aby se něco dělo a vyplnila se stopáž.

Jeden ze těch feel-good filmů, které si s chutí člověk pustí když jej přepadne chandra, nebo prostě čas od času v deštivou neděli, kdy se vám nic nechce, jen vypnout a koukat na televizi. A účel splní dokonale, pobaví a nakopne pozitivitou.

Není nic trapnějšího než když se snaží pražák mluvit jako ostravák. Tenhle pokus dokonce zfilmovat, může napadnout snad jenom retarda.

Že bude nejlepší seriál který jsem dosud na Netflixu viděl animovaný seriál o samurajích, odehrávající se v zemi vycházejícího slunce, a že za tím budou stát amíci, to bych se vskutku nenadál. Jo, a miluju Mizu.