Ronaldo79

Lin Shaye se herecky snaží udržet tuto dekadentní sérii, která podobně jako spinoffy Conjuringu postrádá Wanovu invenci a kouzlo. Každý se snaží zreplikovat jeho styl, namísto vložení vlastního otisku. Ač se mi líbil koncept i vzezření Muže s klíči, tak od minulého dílu už je všechno na jedno brdo. Nemístný humor, samoúčelné (ne)lekačky, cesta za červené dveře a podobně a každému z těchto zápletkových klišé se tvůrci nasnaží dát odlišné uchopení dané věci. Snad se jednalo o poslední díl série, protože už teď má náběh, aby se zařadila po bok sérií jako Paranormal Activity, Pátek třináctého, Elm Street a dalších, které se s každým přibývajícím dílem stávají víc a víc vlastní parodií a vtipem. S přihlédnutím k výdělku se tak dalšího dílu bezesporu dočkáme. 4/10.

Solidní upgrade oproti televizní minisérii. Dá se říct, že je víc udělaný pro masy, ale zároveň ctí knižní předlohu (až na to že se neprolínají dějové linie) a tím snad potěší čtenáře Stephena Kinga. Teď už k samotnému filmu, který je příjemně děsivý (Conjuring to ale není), lekačky fungují a nepůsobí rušivě, to bývá můj největší problém s soudobými horory. Samotný Pennywise beroucí na sebe podobu, toho co nahání jeho obětem největší strach je hrůzostrašný( Bill Skarsgård zaslouží pochvalu za to jak k postavě klauna přistoupil). Dětské obsazení povedené, hlášky fungují, chemie mezi herci uvěřitelná a hlavně se o postavy jako divák zajímám. Vyobrazení světa dospělých jako prohnilých zkrachovalců potěší. Jediné co bych lehce zkritizoval je, že po krutým začátku s malým Georgem není zbytek filmu tak nekompromisní. Hodnocení je pro mě na hraně 4-5 hvězd, ale musím se přiklonit k plný palbě, protože se jedná o super dobrodružný hororový thriller, který s sebou nese problémy dospívání a to je přesně můj typ filmu. Finále kulervoucí a hudební skóre podmanivý. 90% PS: Pročítat si zdejší negativní komentáře je poslední dobou slušná chvilka k polechtání bránice. Občas je lepší zapřemýšlet než něco napíšete, lidi.

Za prvé jedná se o efektní přehlídku ohromující obrazové velkoleposti. Brian G. Hutton sršel dobrými nápady viz. úvodní ujíždění z nepřátelské linie za doprovodu hudby ala Simon and Garfunkel, které nastavuje tón celému filmu. Za druhé obsahová složka není až tak bohatá a obzvlášť expozice působí lehce unaveným dojmem. Pohled na válku je značně idealizovaný podobně jako v Where Eagles Dare, kdy se hrdinové také vydávají na zdánlivě sebevražednou misi a proti vší pravděpodobnosti jim vše vychází. Kelly's Heroes v sobě skrvývají jistou nadčasovost a předzvěst prvních sedmdesátkových blockbusterů.

Na fascinující poetiku černobílého úvodu se nepovede po zbytek dlouhé stopáže navázat. Především za to může nejednoznačný směr, který přepíná z nálady prvních 20 minut na romanticko-humornou notu s příšerně napsanou a bohužel i zahranou rolí milostného zájmu hlavní postavy. Tahle složka filmu působí hrozně nuceně a celkově pro mě sráží zážitek s potencionálně povznášející podívané, jakou Le Grand Blue v jistých okamžicích je. Překrásné potápěčské scény podpořené harmonickou hudbou v sobě nesou něco magického. Besson ovšem nezvládá dramatické momenty, které by lepší režií mohly skutečně vyniknout. 75%

Fantastická klasika legendárního filmaře Billyho Wildera. Willder-ovo pojetí alkoholismu symbolizující východisko pro životní zklamání z nedosažení vytoužené cíle v nadčasovém scénáři podpořeném pevnou režií a ohromující pompézní hudbou. Ray Milland přesvědčivý a sledovat, jak se dalším nešťastným krokem propadá hlouběji do bezedné propasti láhve, z které nebude cesty ven je myšlenkově zdrcující.

Vynikající podívaná zabývající se soukromím jedné zámožné rodiny nucené se skrývat za přetvářku, že všechno je nadpozemsky bezproblémové, avšak skutečnost se má tak, že i ti privilegovaní řeší podobné všední záležitosti jako obyčejní smrtelníci. Duší filmu je uchvacující chemie mezi hereckým triem, která se v dnešní době téměř nevidí, alespoň ne u herců takové kalibru. Škoda, že závěr nemá silnější emocionální dopad, jeho naivita mě nutí zůstat na čtyřech hvězdách.

Muzikálově pojatý příběh o lásce klíčící v květinářství s hřejivými písničkami a jednou vesmírnou po mase a krvi lačnící kytkou. Krásný příklad toho jak bláznivě zábavné dokázaly osmdesátky být. Steve Martin jako over-the-top zubař takřka geniální. 7/10*

Přestože film není až tak opovrženíhodný jako ztvárnění jeho hlavního protagonisty. Pořád se jedná o velmi slabou, hekticky sestříhanou, nešťastně obsazenou a nezajímavě zahranou sondu do boxerkého světa minulé století. Není divu, že se po Hands of Stone slehne zem, když i scény z ringu postrádají ten správný šmrnc a šťávu, která by jediná případně mohla nadchnout. K dobru se dá přičíst nastínění politicko-sociální nálady daného období. 4,5/10

Svižná, nápaditá, napínavá a především nikoho nešetřící ulítlost. Zajímavé pohrávání si s diváckým očekáváním a sympatie vzbuzující chování postav, alespoň v první půlhodině, u mě rozhodlo o slabších čtyřech hvězdičkách. 7,5/10

Nevyužitá premisa závěrečné třetiny Insidiouse, a to návštěva chrámu dost navnadila na možnou nevšední žánrovou záležitost. Namísto toho se jedná o další tuctový(ustavičné zesilování decibelů, které působí otravně a další neduhy dnešního hororu) příspěvek. Nicméně technicky solidně zpracované, pár povedených hororových momentů uznávám, ale zbytek pohrdavě sterilní.