PhillM.

Režisér této epizody Charlie Palmer obsadil do role viceadmirála Hamlinga svého otce Geoffreye Palmera.

Producent snímku Ada Solomon souhlasil s tím, že film bude natočen černobíle až po rozsáhlých kamerových zkouškách. Kromě uměleckého prostředku to měl také být hold tvůrců režiséru Johnu Fordovi.

Natáčení trvalo pouhých 23 dní.

Příběh samotný je fiktivní, ale režisér snímku prozradil v rozhovoru pro New York Times (8. září 2015), že vycházel z historických reálií a než začalo natáčení, scénář si přečetlo na dvacet historiků, podle jejichž připomínek připravil závěrečnou verzi.

Povídka „The Curious Disappearance of the Opalsen Pearls“, podle které je natočena tato epizoda, vyšla v časopise The Sketch 14. března 1923.

Tato epizoda je natočena podle knihy Agathy Christie „Mrs McGinty's Dead“, která vyšla v roce 1952.

Ve slavném československém filmu Atentán (1964) si Luděk Munzar zahrál postavu velitele výsadkové skupiny Silver A, který byl do protektorátu vysazen jen několik měsíců po Eliášově zatčení.

Josefu Eliášovou, manželku předsedy československé protektorátní vlády gen. Eliáše, hraje v této inscenaci Jana Hlaváčová, která s představitelem hlavní role Luďkem Munzarem tvořila manželský pár i v civilním životě.

Generál Eliáš byl jako jediný premiér nacisty okupovaného státu za svou odbojovou činnost popraven.

Exteriéry se skoro všechny natáčely skutečně v Bruselu, ale ve scéně na začátku příběhu, kdy Poirot (David Suchet) s Jappem (Philip Jackson) přijíždí na bruselské nádraží, herci ve skutečnosti vystupují na nádraží v Antwerpách. Původní nádraží v Bruselu, na které by vlak z Londýna přijel, bylo totiž zbouráno v roce 1949.

V této epizodě po boku Poirota (David Suchet) nevystupuje kapitán Hastings (Hugh Fraser), pouze šéfinspektor Japp (Philip Jackson). V literární předloze je tomu přesně naopak.

Povídku napsala Agatha Christie v roce 1923, v rámci své první vlny příběhů o Poirotovi (1919 - 1923). Je pozoruhodná tím, že je celá psána jako detektivův monolog, s občasným komentářem kapitána Hastingse.

Díl se natáčel v hrabství Norfolk. Panství Marsdon je ve skutečnosti Sennowe Hall severovýchodně od Norwiche. The Red Anchor Hotel, jehož majitel Poirota vyláká z Londýna na imaginární záhadu, je The Dial House v Reephamu, skutečný hotel, kde se můžete i dnes ubytovat.

Povídka "Na starém zámku v Shoscombe" je poslední holmesovskou povídkou, kterou Arthur Conan Doyle napsal.

Představitel doktora Watsona Edward Hardwicke nebyl pro natáčení této epizody dostupný, tvůrci tedy jeho postavu nahradili Sherlockovým bratrem Mycroftem (Charles Gray), i když v původní Doylově povídce vůbec nevystupuje.

V roce 1927 časopis "Strand", ve kterém vycházely příběhy Sherlocka Holmese, položil svým čtenářům anketní otázku, která povídka se slavným detektivem je jejich nejoblíbenější. Stejnou otázku pak redaktoři položili Holmesovu stvořiteli Arthuru Conanu Doyleovi. Tak vznikl seznam dvanácti nejoblíbenějších Doyleových holmesovských příběhů, ke kterým autor později ještě přidal sedm, a celkový počet se tak ustálil na čísle 19. Povídka „Námořní smlouva" tento seznam uzavírá.

V roce 1927 časopis "Strand", ve kterém vycházely příběhy Sherlocka Holmese, položil svým čtenářům anketní otázku, která povídka se slavným detektivem je jejich nejoblíbenější. Stejnou otázku pak redaktoři položili Holmesovu stvořiteli Arthuru Conanu Doyleovi. Tak vznikl seznam dvanácti nejoblíbenějších Doyleových holmesovských příběhů, ke kterým autor později ještě přidal sedm, a celkový počet se tak ustálil na čísle 19. Povídka „Řecký tlumočník" se v tomto seznamu nachází na 17. místě.

V roce 1927 časopis "Strand", ve kterém vycházely příběhy Sherlocka Holmese, položil svým čtenářům anketní otázku, která povídka se slavným detektivem je jejich nejoblíbenější. Stejnou otázku pak redaktoři položili Holmesovu stvořiteli Arthuru Conanu Doyleovi. Tak vznikl seznam dvanácti nejoblíbenějších Doyleových holmesovských příběhů, ke kterým autor později ještě přidal sedm, a celkový počet se tak ustálil na čísle 19. Povídka „Ohyzdný žebrák" se v tomto seznamu nachází na 16. místě.

V roce 1927 časopis "Strand", ve kterém vycházely příběhy Sherlocka Holmese, položil svým čtenářům anketní otázku, která povídka se slavným detektivem je jejich nejoblíbenější. Stejnou otázku pak redaktoři položili Holmesovu stvořiteli Arthuru Conanu Doyleovi. Tak vznikl seznam dvanácti nejoblíbenějších Doyleových holmesovských příběhů, ke kterým autor později ještě přidal sedm, a celkový počet se tak ustálil na čísle 19. Povídka „Mrzák" se v tomto seznamu nachází na 15. místě.

V roce 1927 časopis "Strand", ve kterém vycházely příběhy Sherlocka Holmese, položil svým čtenářům anketní otázku, která povídka se slavným detektivem je jejich nejoblíbenější. Stejnou otázku pak redaktoři položili Holmesovu stvořiteli Arthuru Conanu Doyleovi. Tak vznikl seznam dvanácti nejoblíbenějších Doyleových holmesovských příběhů, ke kterým autor později ještě přidal sedm, a celkový počet se tak ustálil na čísle 19. Povídka „Bruce-Partingtonovy dokumenty“ se v tomto seznamu nachází na 14. místě.