tygr!

To bylo tak blbý, až to bylo hezký. Snad to byla ta naivní vážnost, se kterou byla podaná tahle stokrát provařená historka o putování časem, ale tenhle bizarní mix Přeletu přes kukaččí hnízdo, Jákobova žebříku a Dvanácti opic mne nakonec utáhl na nudli prvoplánového sentimentu a proti mé vůli mne dojal. Odcházel jsem z kina s přiblble slastným úsměvem na tváři, což se mi ale koneckonců stává dost často.

Pověst nelhala. Je těžké šetřit superlativy tak jako Kim šetří slovy ve filmu. Tenhle film by se měl vyučovat na filmových školách jako příklad toho, jak efektivně a dynamicky vyprávět obrazem. Důležité je, že kromě režijní brilance nabízí 3-iron neuvěřitelně krásný příběh plný smutku, ale i jemného humoru a hlavně naděje.

Šíleně nihilistický, děsivě misantropický, zlý a perverzní film, který je jen chabě maskovaný za satiru a filozofické podobenství. Vůbec se mi nelíbil, tak proč na něj ještě týden po shlédnutí tak intenzivně myslím?

Vskutku špatná adaptace povídky mého nejoblíbenějšího spisovatele. Dobrý film nevznikne tím, že se ve voiceoveru převypráví text povídky a ilustruje se to odpovídajícími obrázky. Je mi líto, že jsem se nenechal strhnout, ale mám Murakamiho opravdu rád a tenhle film mu dělá medvědí službu.

Rádoby hlubokomyslný film mě štval už jen iritujícím hereckým projevem Shirley Hendersonové, která mi vadila už v Ano od Sally Potter.

Velmi realisticky a autenticky natočený komorní příběh. Pomalý, ale o to silnější.

Letmá setkání, neuskutečněné touhy a vztahové kompromisy v zábavním parku plném maket pamětihodností světových metropolí. Altmanovská mozaika lehce načrtnutých osudů má skvěle melancholickou atmosféru, na níž má podíl výborná hudba. Režie je úplně dokonalá. Kamera po většinu času v dlouhých záběrech dynamicky proplouvá mezi aktéry, tu se soustředí na hlavní plán, tu se nechá vyrušit nějakou situací v pozadí, chvíli se jí věnuje a poté se zase věnuje hlavním hrdinům. V kontrastu s tím jsou ve filmu také statické obrazy reflektující samotu postav. Moc dobré.

Tantrický divácký zážitek. Pro mne jeden z nejlepších filmů letošních Varů. Je pravda, že sledovat hypnoticky minimalistický styl Hou Hsiao-hsiena je skoro až fyzické utrpení, ale ten výsledek stojí za to. Křehký příběh těhotné Yoko si sice musíte prakticky celý složit z toho, co se říká mezi řádky (záběry), ale o to déle dojem z filmu vydrží. Jděte do háje s tím jednohvězdičkovým hodnocením :-)

Už dlouho mne žádný film takhle nerozčílil. Kýč na entou pro dementní západní intelektuály, kteří masochisticky nenávidí vlastní kulturní tradici tak silně, že by se raději přestěhovali na Kubu (opravdu blivé finále filmu). Sally Potter je to čemu se říká "užitečný idiot". Fuj a ještě jednou fuj.

Člověk a příroda nemohou být v opozici natrvalo.