Kali4

Uprchlíkovi se podařilo to, co žádnému filmu před ním ani po něm – totiž vzbudit ve mně absolutní radost ze sledování filmu samotného. Samozřejmě, že má Uprchlík nedostatky, jež se týkají výhradně scénáře a konkrétně zahrnují několik logických lapsů (vytýkaný skok z přehrady, který ale má svůj nezanedbatelný význam a přesné načasování), nicméně zrežírován je naprosto suverénně a bezchybně. Lékařův příběh je především niterným zápasem s vlastními emocemi a lidskostí, když postupně ztrácí jednu jistotu za druhou - na místě každé zodpovězené otázky se objevují dvě otázky nové a on se jakožto "civil" musí obrnit před neviditelným protivníkem, jehož největšími zbraněmi jsou lži a paranoia. Mnohem viditelnější je ovšem rovina konfrontace dvou mužů, která patří k nejlepším, jaké kdy kdo v dějinách filmografie napsal a posléze převedl na stříbrné plátno. Vrstevnatý, pohlcující a můj nejoblíbenější film.

S přibývajícími roky mám první filmové Star Wars raději a raději a troufnu si říci, že čím je člověk starší a čím více má „nakoukáno“, tím je schopnější (a snad i fundovanější) je ocenit. Nikdy jsem nepochopil a nejspíš už ani nepochopím, jak Lucas dokázal natočit za 11 milionů dolarů tak výjimečný film. Kromě fantastických efektů jsou totiž první Hvězdné války také výborně režisérsky zvládnuté, citlivě pracují s komediálními a pohádkovými prvky a disponují nesmírně intenzivní a kouzelnou atmosférou. Čím méně se totiž o SÍLE (na rozdíl od nové trilogie) mluví, tím SILNĚJI cítíte, že tam skutečně je.

První Vetřelec je téměř dokonalý film a podle mě jeden z nejlepších filmů vůbec. Dvojka je "pouze" jedno z nejlepších akčních sci-fi, přičemž o první příčku v žánru se nejspíš dělí s druhým Terminátorem. Cameron byl na přelomu 80. a 90. let bůh.

Už navždy Cameronova vlajková loď, vynikající příspěvek k tématu fatality a nejspíš nejlepší akční sci-fi vůbec (pokud nějaká taková kategorie filmů existuje, Terminátor 2 jí dozajista vládne). Úvodní titulky s hořícím dětským hřištěm mě vždycky uzemní a neskutečně natěší.