honajz

Nesympatická princezna (nejen z titulu své role, ale tak nějak všechny dvorní dámy vypadaly hezčí a přitažlivější a herečka mezi nimi neměla charisma), záprdek princ, nečekaně se objevivší syn krále, který by měl být spíše vnukem, král poněkud natvrdlý, a vypravěčka Dáda nemá svou mizernou dikcí ani na Bohdalovou, ani na Galatíkovou, které také Stromy pohádek čtou. A podivně násilně přidaný (a samozřejmě neukázaný) šťastný konec.

Trochu učesanější Dead Again. Slušná atmosféra, ale čekal jsem nějak něco víc, že se stane, že ty vzorce budou mít i nějaký další význam než jen opakování toho, co už bylo. Tvůrci se snaží - atmosféra, hudba, triky, ale stejně je to chladné. Třeba ústřední dvojici tu chemii vůbec nevěřím, chtělo to možná vybrat herečku, která zvládá i mimiku obličeje a její herectví nestojí na blond vlasech a vykulených modrých očích. A konec je sice fajn, ale přece jen k němu nevede až tak jasně logická cestička (tedy kromě spojení s tou hvězdou a každodenních vzorců - btw, opakovaly se celých 30 let, nebo jen od určité chvíle?). Přijde mi to zkrátka nedotažené, a přitom to mohla být docela hezká a příjemná sci-fi romanťárna.

Kam až mohou dojít hrátky se spiritismem. Ale popravdě, od de Sada by člověk skutečně čekal něco rafinovanějšího. Jinak se mi ale líbila sestava spiritistů, spousta zajímavých herců (i neherců) a Klára tehdy ještě jen Sedláčková, je skutečně velmi pohledná dívka.

Skutečně velmi slabý díl, kde objevení se postavy psychiatra je poněkud nedotažené (třeba na úkor scény v krámku se starožitnostmi, kde ty ruchy a zvuky by se daly oželet), a celková zápletka a "rozuzlení" prostě chabé.

Škoda, že od určité chvíle je tak nějak jasné, jak to dopadne (od repliky "je nás akorát"), a že domyšleno do důsledků by asi podobné hry dlouho nikomu neprocházely (nehledě na to, že mít na podobné hry žaludek, to by chtělo skutečně bandu psychopatů, řekl bych; a vůbec, jak se zbavovali těl?), ale ano, jako hororová hříčka velmi dobré.

Docela slušná historka, jak se dá přesvědčit literární kritik, že autorovo dílo není až tak špatné. Díl je zajímavý hlavně tím, že si v něm zahrají autoři scénáře Bezouška a Kukal (dokonce jejich jména jsou použita i během příběhu v jiné situaci) a že se zde mihne sám Švandrlík.

Hodně slabý úvod seriálu, kde tak nějak je jasné, co si Maciuchová asi veze v příručním zavazadle, a co v rakvi, takže to "odhalení" na mne působí, jako že si autoři myslí, že divák nemá mozek. Ale jo, Rösner jako Dracula, proč ne?

Jako není to špatné, dialogy jiskří vtipem, na Kate Hudson je hezký pohled, Luke Wilson se snaží zapnout veškerý svůj šarm, ale celá ta od Dostojevského opajcnutá zápletka je podaná poněkud vágně a utahaně, přičemž třeba u Sophie Marceau bych řekl, že jde o jeden z jejích nejhorších hereckých výkonů, protože vypadá jako obyčejná puťka, a ne femme fatale, kvůli které by muži skákali do moře plného žraloků. Ale jinak je to příjemný, pohodový film, který ctí pravidla žánru a skončí happy endem, takže za mne spokojenost. Jen ten tanec "flamenca" si mohl Wilson odpustit.

Tak tady se svým synem a jeho hodnocením souhlasit nemůžu. Ale chápu ho, protože on těžko může pochopit tu nostalgii starých písniček, které se někdo neotřelý, duší šoumen, pokouší předávat dál. Samotný ten kontrast vytváří příjemnou kontrapunkci dokumentu, a když se objeví sem tam některé vybrané špílce, člověk zjistí, že se pobaveně usmívá a že ho dokument dobře naladil. Chybělo mi pár detailů, aby mne dokument zcela dostal - třeba nějaký rozhovor s důchodci na představení v Míru, nebo místo fotky se Zagorkou na zdi nějaké reálné setkání s celebritou, třeba té vypípané písničky (škoda, že je vypípaná :-)) ze 60. let. Jo, a abych nezapomněl - potěšilo mne, že někdo ještě umí dodržet pravidla dokumentu, zvlášť když to srovnám s jinými dokumenty Studentského maratonu, třeba naprosto nezvládnutým Tvary věcí minulých.

Námětem podobné jedné z linií Grandhotelu. Problém však vidím v tom, že diváci nejsou uvedeni do děje, příběhu, problematiky, ale vhozeni do jakéhosi podivného zmatku scenáristického, kameramanského i střihového, a jen těžce se z toho dají skládat nějaké větší kusy celku. Začátek mne, jako diváka neznalého, nenavnadil, spíše odradil. Sice je hezké, že autor asi ví, o čem točí, ale je poněkud chybné předpokládat, že to bude od začátku vědět každý divák - pokud tedy není telepat.