tomtomtoma

Přepsáno v září 2019. Zkouška orchestru je opomíjeným drahokamem Felliniho filmové tvorby, stojí ve stínu slavnějších a oslavovanějších výtvorů polozapomenutý, přesto široce rozkročený a s vědoucím zářivým úsměvem. Zkouška orchestru je rozpustilou a vícevrstevnou satirou. Federico Fellini nezapomíná na niterné sebepoznávání, cirkusovou klauniádu, vývěry intimních pocitů, živelnou vášeň karnevalu života, soukromé úzkosti, zdivočelé kontrasty, krásu poezie řeckého ducha, ani neopovrhuje souzvukem chaosu, magickým oparem, nebo provokujícím odlehčením. Vnitřní svět se prolíná s tím vnějším, forma fiktivního dokumentu navozuje výchozí postoj bezprostřední a upřímné hodnověrnosti. Sarkastický úsměšek neváhá vtrhnout do uměleckého prostředí, jízlivé poznámky se otírají o funkčnost, podstatu i o sebe samotného. Nejvýnosnějším náhledem satiry je společnost, morálka, politické reálie, vývoj i uspořádání. Vše v emocionálním a afektivním stavu mysli básnického zasnění a epileptickém záchvatu kolektivního nevědomí. Hlavní postavou satirické hříčky je dirigent orchestru (velmi zajímavý Balduin Baas s hlasem Oreste Lionello), frustrovaný, autoritativní a nenáviděný vládce alegorického výjevu společenského a politického dychtění. Rozkošnou fackou autentických nešvarů sociálních vymožeností je úplatný vedoucí orchestru (příjemný Filippo Trincaia s hlasem Corrada Gaipy) a nesmlouvavý odborový předák (Claudio Ciocca s hlasem Vittoria Congia). Z rozverně hravých rolí hudebníků: osamělá harfistka (Clara Colosimo), svobodomyslně rozjařená a bujná pianistka (Elizabeth Labi s hlasem Angioly Baggi), opěvující violoncellista (Ferdinando Villella s hlasem Pietra Biondiho), do svého nástroje zamilovaný tubista (Franco Javarone), zaslouženou úctu vyžadující první houslista (David Maunsell), konkurenčně vždy připravený druhý houslista (Francesco Aluigi), citlivý hobojista (Andy Miller), bláznivá flétnistka (Sibyl Mostert s hlasem Solvejg D'Assunty), oddaný trumpetista (Franco Mazzieri s hlasem Sergia Di Giulia), rozmanité možnosti vychvalující pozounista (Daniele Pagani s hlasem Maria Maranzana), na zářný okamžik minulosti srdceryvně vzpomínající klarinetista (Cesare Martignon s hlasem Armanda Bandiniho), či rytmus vyznávající hráč na bicí (Pierluigi Calderoni). Také nelze nevzpomenout na starého a zkušeného opisovače not (Umberto Zuanelli) ve věku těsně před právem zaslouženým penzijním odpočinkem. Zkouška orchestru se neúnavně a odhodlaně rýpá v aspektech společnosti, prodírá se tu vývojem, motivací, lidskou osamělostí vzpomínkami, zvyklostmi, pokrytectvím i diktátem. Revoltě dochází dech vlastním vyčerpáním i kontinuální ztrátou základních myšlenek, řád vyžaduje poslušnou disciplínu. Rozkošně satirická hříčka!

Pokud nejsme spokojeni sami se sebou a se svým životem, a ani se příliš nesnažíme hledat naší cestu a cíl, ke kterému budeme směrovat, tak potom musí přijít bláznivý víkend, který zatřese s naším životem. Víkend, který nás přivede na samou hranici psychických i fyzických sil. Víkend, který zatratí veškeré současné priority, donutí nás přestat utíkat a schovávat se a přivede jedince konečně k rozhodnutí a činu. Často až absurdní a bizarní zážitky nás přivedou zpět do života, donutí chopit se vedení svého života do vlastních rukou a směřovat k osobnímu štěstí. Hlavní postavou je spisovatel a univerzitní profesor Grady Tripp (dobrý Michael Douglas), jehož svět se během tří dní zatřese v samotných základech veškerého bytí a změní mu veškeré priority. Bizarnost postav kolem něj a bláznivá jízda na horské dráze mu vezme všechno zažité a nabídne mu novou naději, nezatíženou žádným stínem minulosti. Z dalších postav: nejnadanější student a talentovaný pisatel s trudnomyslnou duší James Leer (zajímavý Tobey Maguire), rektorka univerzity s náročnou volbou k rozhodnutí Dean Sara Gaskell (Frances McDormand), newyorský editor s homosexuální nevybitou energií Terry Crabtree (dobrý Robert Downey Jr.), snaživá studentka a Trippova obdivovatelka Hannah Green (Katie Holmes), namyšlený spisovatel Quentin 'Q' Morewood (Rip Torn), vzteklý trpaslík domáhající se svého majetku Vernon Hardapple (Richard Knox), těhotná barmanka a trpaslíkova přítelkyně Oola (Jane Adams), a transvestita Antonia 'Tony' Sloviak (Michael Cavadias). Nechybí napětí, dramatické situace, vtipný nadhled, těžké střety s realitou. Žádný župánek bohužel nemám.

Sladké chvíle jsou posedlostí minulostí v oidipovském puzení. Vzpomínky se prolínají se vzýváním minulosti i s rekonstrukcí, či přesněji s reaktualizací minulosti. Carlos Saura vyšel ze svých osobních zkušeností, právě zde nabývá význam jeho mínění, že dětství z valné části nebývají šťastná (trauma je přítomno), přesto však zároveň nabízejí i nezapomenutelné okamžiky, jež poznamenávají život budoucí, a jsou zabarveny hýkáním sentimentu. Vzpomínky nejsou spolehlivou zárukou zaručenosti, jsou zidealizovány a laskány pro nevšední pocity smyslnosti, oidipovské puzení nedostalo možnost k přirozenému vývoji, a proto se později s největší pravděpodobností stalo posedlostí. Rekonstrukce minulosti se stala vítanou možností pro ony "saurovské" reflexe španělské občanské války, jízlivé a sarkastické. Obrazy Tea Escamilly jsou pečlivě uspořádány až do nejmenších detailů, lahodí zraku, mísí čas, vyjevují touhy. Oidipovské puzení však nakonec slaví svůj sladký triumf: v muži spojí dítě a dospělého muže láska vzájemná, tedy dostávaná i dávaná. Hrdinou v oidipovské posedlostí minulostí je Juan (Iñaki Aierra, jako malý ve vzpomínkách Pablo Hernández Smith), dramatik a scénárista svých vlastních vzpomínek, jichž se sám herecky účastní, aby mohl znovu prožít nejpůsobivější okamžiky svého vlastního života, aby se vrátil a ztotožnil se svou vlastní minulostí. A dostává zpět mnohem více: skutečné naplnění oidipovského puzení. Hlavní ženskou postavou je Berta (Assumpta Serna, rovněž v roli Juanovy matky Teresy ve vzpomínkách), herečka ve své zřejmě životní roli. A byť snad musí překonat jisté rozpaky při zjištění skutečnosti, přijímá svou roli vlastně natrvalo. Z dalších rolí: Juanův strýc Pepe ve vzpomínkách i v inscenacích, výchovná náhražka otce (Álvaro de Luna), Juanův strýc v inscenaci Antoñito, frankisticky rozohněný nad rámec své role (Jacques Lalande), dosti lamentující Juanova babička v inscenaci (Luisa Rodrigo), služka Olga v inscenaci (Alicia Sánchez), Juanova teta Pilar v inscenacích (Alicia Hermida), Juanova zasvěcovatelka do života ve vzpomínkách Amparo (Marion Game), Juanova těhotná sestra Marta (Isabel Mestres, a jako malá Magdalena García), bolestivěji "zmizelý" Juanův otec ve vzpomínkách (Pedro Sempson), nebo Juanův kamarád a malíř (Saurův bratr Antonio). Sladké chvíle mají své působivé okamžiky, avšak oidipovské puzení vyznívá prapodivně, byť ze všeho vyzařuje smyslnost. Přesto ve spojení s reflexí frankistické doby může vše dostat jiný význam. Lze uvažovat i soteriologické funkci lásky a ženy, avšak v tom případě je zde pouze jediný a jednoznačný vítěz - žena!

Sladké sny jsou životopisným filmem americké výroby. Je to evidentní - jote viděl jiný film, ale rozhodně ne ten od Karla Reisze. Inu, někdy je přání silnější a umožní vidět i to, co není, ale chtělo by se tam najít a za každou cenu také najde. Alespoň nebudou zklamaní ti, co neradi znají dopředu znění obsahu. Z filmu budou nadšení milovníci pop country, dále hltači životopisných úkazů a obdivovatelé amerického afektu, jenž považují za dramatické umění. Karel Reisz sice stokrát může zatroubit na trubku, že jde o vzpouru jednotlivce, ale jde o plnění amerického snu, o prokletí rozmaru z traumatu rámce dětství a o mužské neschopnosti vyrovnat se s ženiným úspěchem. Hlavní hvězdou životopisného puzení je Patsy Cline (Jessica Lange v pár fázích afektu), americká country zpěvačka s aurou tragického nanebevzetí. Dětská zkušenost s rodinou formuje životní potřeby v rozpolcenosti srdce a dodává vášeň do běhu za vlastním snem a dobývajícím úspěchem. Hlavní mužskou postavou je zde Charlie Dick (o něco zajímavější Ed Harris), Patsyin druhý manžel, sebevědomý floutek s násilnicky majetnickým rozechvěním manželství. Je potřebou, ale i noční můrou úspěšné zpěvačky. K výraznějším postavám filmu patří také Hilda Patterson Hensley (příjemná Ann Wedgeworth), Patsyina matka a švadlena, radující se z toho úspěchu své zpívající dcerušky. Z dalších rolí: Patsyin nashvillský hudební manažer Randy Hughes (David Clennon), Patsyin první a nudný manžel Gerald Cline (James Staley), Charlieho kamarádíčci Woodhouse (Gary Basaraba) a Otis (John Goodman), hudební producent z Nashvillu Owen Bradley (Jerry Haynes), či Patsyini sourozenci Sylvia (Caitlin Kelch) a John (Robert L. Dasch). Sladké sny jsou nutně poupraveným životopisným filmem, kde se americká výroba nemůže zapřít. Lehce pikantní, lehce hrdinské, lehce rozmarné, lehce romantizované. Zkrátka americký výrobek, není to nic výjimečného, ale ani hrůzostrašného.

Sladký ničema je jazzovou baladou ironií rozjíveného kabaretního klauna. Klaun vyvolil konstrukci se styčnými body slávy filmových světových veličin, ty doplnil o jazzové hrátky kytary s pocitem vnitřního světa, dále o uměleckou úzkost v niterné rozervanosti, a o Érota s psychoanalýzou. Klaun ve své jásající radosti ze života nenechá stranou ani filmový svět, vlastní intimní posedlosti a jevištní intelektuální artistiku. Životopisné prvky obhajuje dobrodružnou dynamikou a dodává jim punc dokumentu. Klaun si hraje s umělcovou osamělostí a rozpustile se hihňá u splavných anekdotických zlomenin. Vyvoleným hrdinou klaunovy lehoučce rozvernější verze jazzové balady je Emmet Ray (pozoruhodný Sean Penn), kytarový kouzelník jazzové kultury doby třicátých let. Pocity vnitřního světa jsou předávány v interpretaci hudebních not, úzkost je hnací silou umělce v jeho seberealizaci i dychtivosti po niterném naplnění. Osamělost je ale nechtěnou daní rozpolcenosti kytaristova vnitřního světa. Nejvýznamnější ženskou postavou je Hattie (velmi zajímavá Samantha Morton), němá pradlena a zároveň nejupřímnější milenka Emmeta. Laskavost se shovívavostí je sice mocnou zbraní, ale na umělcovu rozervanost obyčejně nevystačí. Důležitou postavou je Blanche (zajímavá Uma Thurman), Emmetova manželka z dobrých stavovských poměrů a intelektuálně ctižádostivá spisovatelka psychoanalytického vedení. Vášeň, láska, prchlivost a brzký příchod všednosti a nudy. Výraznější postavou je Al Torrio (příjemný Anthony LaPaglia), výkonný i nejvyšší osobní ochránce mafiánského šéfa a neurvalý milenec v manželství se nudící Blanche. A k výraznějším zde patří také Bill Shields (příjemný Brian Markinson), bubeník z Emmetova kvinteta a jeho druh newjerseyského osvěžení vášní života. Z dalších rolí: kamarádka Hattie i Billova tělesná radost ze života Gracie (Kaili Vernoff), pro Emmeta vydělávající animírky Hazel (Constance Shulman) a Iris (Kellie Overbey), Emmetem odmítnutá milenka Ann (Molly Price), konferenciér soutěže uměleckých nadějí (William Addy), přímý Emmetův agent Sid Bishop (Vincent Guastaferro), Hattie objevící hollywoodský filmový režisér (Josh Mowery), neobratný hollywoodský milovník William Weston (Fred Goehner), Alův veliký šéfík Joe Bedloe (Brad Garrett), ta Emmetova poslední milenka před jeho zmizením Ellie (Gretchen Mol), uctívaný Emmetův kytarový vzor Django Reinhardt (Michael Sprague), či průvodci jazzovým dokumentárním formátem (Woody Allen, Ben Duncan, Daniel Okrent, Nat Hentoff, Douglas McGrath a Sally Placksin). Sladký ničema je filmovým špásem kabaretního intelektuálního klauna, milujícího jazz. Je to lehoučké a radostné osvěžení, odlehčené ve formátu, niterném rozpolcení i metodách klaunových anekdot.

Přepsáno v srpnu 2019. Sladký život je dle Piera Paola Pasoliniho katolickým ideologickým filmem, i tak na to lze pohlížet! Federico Fellini již naplno dokázal překonat zemskou tíži konvenčních postupů a svou společenskou satiru vyvrhl na světlo ve formě niterného chvění. Otello Martelli obrazem a Nino Rota hudebním podbarvením uchytili proud intimních myšlenek mezi poletujícím chmýřím základního lidského elementu v poetickém vršení při objevování krásy, vnitřní svět v magickém zastavení času nahradil ten vnější, koketuje s přesahem rozumu i smyslu. Fellini reaguje na všeobecné stavy, otevírá své unikátní bolesti, neváhá použít sílu sarkasmu v zrcadle sebereflexe. s úžasem vytržení pozoruje vlastní psychosomatické procesy, dochází k vnitřní komunikaci, poznávání sebe sama a k sebehodnocení chování, jednání a prožívání. Sladký život míří své kriticky zdvižené obočí na hodnoty, pokrytectví a nesmyslnou prázdnotu gest. Živelnost je střetem i sounáležitostí temperamentu vášní, štěstí vnitřního světa se obává zrady, chvěje se strachy, naslouchá své instinkty a pudy, zavřené oči pláčou nad vlastní slabostí a zvolením existenčního pohodlí za nutný standard měřítka hodnot. Sladký život je estetickou krásou světla poezie řeckého ducha, vznáší se v umu schopnosti snění a celému vnitřnímu světu společenského soužití vesele a uštěpačně vypráví o svědomí. Průvodcem niterného chvění je Marcello Rubini (vynikající Marcello Mastroianni), zkušený novinář bulvárních zpráv s nesebevědomými pokusy o vlastní literární činnost a hodnotnější vyžívání. Ideály mají stále své místo v podvědomí, ale opojná vůně bezstarostného nicnedělání je blízko a je tak nakažlivá. Disciplína vlastních hodnot má strach z kvalit i z přijetí okolím a v ostychu tiše vyčkává v ústraní. Kultivovaná ušlechtilost lidského ducha kyne na pozdrav, ale nestává se bezpečnou jistotou. Zbabělost lidské podstaty je vítězem v postupu doby spotřební a intenzivně prožitkové. Možností názoru rodinného života je Emma (zajímavá Yvonne Furneaux s hlasem Gabrielly Genty), Marcellova životní partnerka. Láska je svázána konvenčním přístupem vnímání a vyhrazuje si své majetnické právo a duch, toužící po nesmrtelné velikosti, ze strachu z nízkosti zbaběle utíká. Kontrastem je Maddalena (pozoruhodná Anouk Aimée s hlasem Lilly Brignone), hraběnka a občasná Marcellova milenecká známost. Láska je fyzickým aktem rozkoše, běžnost zívá nudou a do vytržení opojení směruje svůj útěk před svědomím. Éterickým mámením je Sylvia (zajímavá Anita Ekberg), atraktivní zahraniční herecká hvězda a unikající třepotavý cíl Marcellova toužení po smyslnosti života, opojení představou má svůj vrchol. Výraznou postavou je Fanny (velmi příjemná Magali Noël), francouzská kabaretní tanečnice a lehoučké Marcellovo rozptýlení z obyčejnosti života. Důležitou postavou je Enrico Steiner (velmi zajímavý Alain Cuny s hlasem Romola Valliho), Marcellův dávný přítel a tvůrčí ušlechtilý intelektuál. Filozofický nadhled dosaženého vyššího smyslu vnímání je hluboce znepokojeno pomíjivostí, popření života patří k nejvyšším stavům existence. Z dalších rolí: niterná autorova vzpomínka a šarmantní Marcellův otec (Annibale Ninchi), Marcellův spolupracovník a bulvární fotograf Paparazzo (Walter Santesso), Sylviin manžel a herec Robert (Lex Barker), obletovaná mužská filmová hvězda (Jacques Sernas), opojná bezstarostnost života po rozvodu Nadia (Nadia Gray s hlasem Jole Fierro), nevinnost života Paola (Valeria Ciangottini), z neměnnosti stavu nervózní filmový producent Riccardo (Riccardo Garrone), americký herec a bezprostřední Sylviin kamarád Frankie Stout (Alain Dijon), Steinerova manželka (Renée Longarini), či zástupkyně mladé krve elitní vrstvy Nico (Nico). Sladký život si neodpouští ironické připomínky k náboženské hysterii a pokrytectví katolické důstojnosti. Sladký život je společenskou satirou ve vzletném poetickém víření. Sladký život je niternou zpovědí i živočišnou vitalitou života. Sladký život je jednou z nejpůsobivějších uměleckých výpovědí prostřednictvím filmového média! Jedinečný zážitek!

Svižně bláznivá komedie o chaotické svatbě a žárlivých výlevech, které způsobil jeden snědený slaměný klobouk. Ženich a zadlužený proutník Maurice Fadinard (skvělý Miloš Kopecký) má náročný den: milenka, shánění klobouku, svatba, věřitelé a mnoho otázek ohledně jeho bláznivého chování, které bylo jen zoufalou snahou o záchranu své neposkvrněné cti a vyřešení svých životních problémů. Díky tomu se dostává do nejedné zapeklité situace probíhající s humorným nadhleem. Nastávající tchán Bernard Nonancourt (dobrý Vladimír Menšík) je nepřehlédnutelně hlučný zámožnější zemědělec vydávající svou nevinnou dceru Helenku (Iva Janžurová) do rukou Maurice. Ten nestačí stíhat pohyb ženichův v čele nedočkavých svatebčanů. Baronka Anais Beauperthuis (dobrá Květa Fialová), připravená v inkriminované situaci o slaměný klobouk, čeká na vysvobození. Do toho se přimíchává Anaisin žárlivý manžel Albert (dobrý Ilja Prachař) s ochotou zabíjet. Poručík Emil (dobrý Pavel Landovský), zachráněný sraženou uniformou, přechází z barončiny náruče do náruče Mauricovi milenky Lisette (půvabná Jana Šulcová). Další zajímavé postavy: žárlivý Helenčin bratranec Bobin (Jiří Hrzán), všehoschopný a oddaný Mauricův sluha Felix (dobrý Josef Kemr), hluchý Mauricův strýc Vezinet (Lubomír Lipský), vykolejení dekoratéři Briand (František Filipovský), Boufon (Josef Hlinomaz) a Dourant (Jan Libíček), nadržená baronka de Champigny (Helena Růžičková), Helenčina teta Klotylda (Stella Zázvorková), a ohrožovaný věřitel Dubois (Ota Sklenička). Příjemně rozverné, konverzačně založené, ale i běhavé, vroucí a místy tryskjící. Hravě zábavné.

Slaná hora, další filmová pohlednice Zikmunda s Hanzelkou ze sovětského středního východu, je ukázkou nezvratného a nezpochybnitelného důkazu neomezených možností vytrvalého socialistického strážce míru a správnosti pravověrné víry. Krkolomné stezky po strmě nakloněných svazích pamírských následují určený směr romantického plutí svobodné řeky Pandž, Tádžikistánu zůstala chlouba minulosti Chudžand a solí prosycený vzduch při výstupu na velehoru jedinečného přírodního úkazu. Příroda se krotí ve jménu pracujícího člověka, slouží mu a pomáhá z čisté bratrské lásky a sympatie. Dostatek soli do každé socialistické domácnosti je zajištěn!

Je to historická freska, která sama sebe nebere tím nejvážnějším způsobem. Humorný nadhled, napětí dobrodružství i romantický půvab rozkoší působí většinou svým prvotním plánovaným určením. Tedy baví s aristokratickou lehkostí i s bujarou rozpustilostí. Osoba Karla IV. bývala vždy brána pozitivně ve spojitosti s českou historií, s ní se Češi mohou vlastenecky ztotožnit a nechat se unášet prchavou českou velikostí odváté již minulosti. A hudební doprovod je příhodný. Hlavní postavou je samozřejmě kralevic Karel (dobrý Jaromír Hanzlík) a jeho pozvolný a nesmazatelný vstup do historie. Krůčky v politice, na bojišti i v lásce. Se vzletnou vznešeností a neústupností ze své dědičné s přirozené pozice. Kdo by nezatoužil po všech těch možnostech, které se před ním stále otevírají s falešnou i vřelou náručí všeho možného. Důležitou postavou je Karlův otec Jan Lucemburský (skvělý Miloš Kopecký), který si tak rád nabírá plnou hrstí ze všech rozkoší světa. Otec a syn, nejbližší spojenci i věční sokové na výsluní slávy, bohatství a lásky. A také je zde Karlova sestřenice a první z řad manželek Blanka z Valois (šarmantní Daniela Kolářová), věrná opora budoucího evropského vladaře. Z dalších rolí: Karlův oddaný společník Bušek z Velhartic (Oldřich Velen), intrikánský našeptávač a vyslanec města Luccy Pistorius (Lubomír Kostelka), pokrytecky poslušný pán Luccy Beppo Rossi (Bohumil Bezouška), jeho žárlivý bratr Marsillio Rossi (Vladimír Menšík), Marsilliova k mocným mužům vřelá a otevřená žena Dina (vnadná Jana Kasanová), poživačný vladař Milána Azzo Visconti (zajímavý Josef Gruss), Karlova mocenská opora v Čechách biskup Jan z Dražic (Karel Beníško), či nejhouževnatější čeští odpůrci mladého Karla pán z Potštejna (Josef Elsner) a pán z Rabštejna (Jaroslav Cmíral). Na poli válečné slávy lze uspět i díky nevšední improvizaci. Touha po moci a bohatství jsou jedineční pomocníci při trvalé ostražitosti před přicházející lstí a úkladem. Nakonec jen náruč půvabné ženy je jednou z mála útěch a zasloužených odpočinků při každodenním napětí. A víno a hostiny, když adrenalinu hrdinství je všude kolem v nadbytku.

Sláva je kreslenou satirickou nezbedností podle povídky Jiřího Brdečky a Břetislava Pojara. Výtvarná stránka animovaného filmu je dílem grafika, ilustrátora a karikaturisty Svatopluka Pitry, za přispění pomocných rukou Bohumila Šišky. Hudební rytmus připravil jazzový klavírista a skladatel Jiří Verberger, slovem sprovází Otakar Brousek. Co je to sláva? Vrtošivá (avšak bezedná) přízeň umělcům. A co ještě? Přizpůsobení se požadavkům trhu, a proměnlivá móda extravagance, a kupčení agentů, a neznalost umění ze strany nakupujících. Sláva je tudíž nesmrtelná, neboť je to artikl. Je to břitké, je to kousavé, je to rozverné. Trefně, a to zcela bez zardění míří do prostředí výtvarného umění a do hysterické komerce v šoubyznysu. Rozkošně sarkastická satira, s níž souzním.