Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Animovaný
  • Dokumentárny
  • Krimi

Recenzie (2 856)

plagát

Zločin v šantánu (1968) 

Rozverná hořkosladká hudební politická satira, kde jsou nakonec nevinní, ale osobně a politicky nepohodlní popraveni ve jménu zvrácené spravedlnosti. Je to lahodné, trochu morbidní, ale především velmi trefné přirovnání, že člověk se stane politicky nepohodlným velice snadno. Prosťáček Pepíček (Jiří Suchý) je obviněn z krádeže, jeho obhájce, trochu natvrdlý Vilém (Jiří Šlitr) pak z úkladných vražd. Oba společně jsou cynicky obviněni z organizovaného zločinu a spravedlivě odsouzeni k trestu smrti. Spouštědlem se stal darovaný falešný náhrdelník od bezcharakterního ministra spravedlnosti (dobrý Vlastimil Brodský) kabaretní zpěvačce Kláře Klárové alias Clare Regině (Eva Pilarová), která tak nepokrytě flirtovala s Vilémem, a žárlivost Klářinina druha a artisty Ikaro Valenta (dobrý Jan Přeučil), pachatele úkladných vražd. Z dalších rolí stojí za zmínku Vilémova asistentka Stella (Jitka Zelenohorská), která vypátrala skutečný stav věcí, zavražděný kouzelník (Jiří Grossmann), vyšetřující policejní detektiv (Jan Libíček), muž pro černou práci mocných GUB (dobrý Ladislav Vodička), schopný jakéhokoliv zločinu k zamaskování skutečnosti, a rozkazy poslouchající prokurátor (dobrý Zdeněk Svěrák), který přišel s velmi neotřelým obviněním. Všichni vědí, že pravda je jiná, ale nikdo nemá moc zvrátit rozhodnutí, a to i přes laciné gesto milosti. Smutně pravdivé a zároveň hravé a rozpustilé.

plagát

Rozmarné léto (1967) 

Vskutku překrásná filmová báseň, jejíž sledování a poslouchání je rozkošnou seancí pro oči, uši i duši. Umělecká krása, která propojuje psané slovo s herectvím a půvabným obrazem, ve kterém je skryt podstatný půvab hřejivě radostného života. Majitel plovárny na řece Olši Antonín Důra (skvělý Rudolf Hrušínský), duchovní Roch (dobrý František Řehák) a vysloužilý vojenský major Hugo (skvělý Vlastimil Brodský) spolu tráví čas hovory o životě. Hašteří se, pošťuchují, kultivovaně se přou, popíjejí a radují se. O životě, o jeho smyslu, o krásách a skrytých půvabech, o vznešenosti, o pomíjivosti. Vychutnávají si života plnými doušky a jejich zdánlivý poklid rozčísne příchod kouzelnického mistra a provazochodce Arnoštka (sám pan režisér Jiří Menzel) a jeho mladinké asistentky Anny (půvabná Jana Preissová). Všichni tři přátelé jsou doslova ohromeni jejím půvabem, všichni tři dostanou alespoň zdání šance na získání možnosti k utržení toho lákavého plodu. Leč nikdo nedosáhne svého vytouženého přání a chtíče, svého největšího vítězství a vracejí se zpět na zem a ke svému neměnnému a vznešenému přátlství. Z dalších rolí je to především Antonínova manželka Kateřina (Míla Myslíková), která pro změnu prožije, ze zklamání a ze vzteku, pobláznění Arnoštkem. Úchvatné, půvabné, nádherný balsám na duši, který vykřikuje: vychutnávej jednoduché krásy, které život přináší. Jak dokáže být umění příjemně ukájející.

plagát

Ostře sledované vlaky (1966) 

Velmi příjemný poetický film s úsměvným, i smutným hávem. Nádherné jsou obrazové detaily a zobrazování obyčejné, ale přesto velmi příjemné všednosti. Začínající výpravčí Miloš Hrma (Václav Neckář), voayer a sexuální loudil, se přes svou naivní snahu o první sexuální styk, která vede k pokusu o sebevraždu, zbavuje svého panictví a zároveň se náhodou stává smutným hrdinou v odbojové činnosti proti německé okupaci. Zbavení se panictví ho povznáší do výšin, a pak se samozřejmostí dokončuje odvážný a nebezpečný čin. Jeho naivita ale zůstala, a tak to byl poslední čin, který ve svém krátkém životě provedl. Z dalších rolí: výpravčí Hubička (dobrý Josef Somr), nenapravitelný sukničkář, rada Zedníček (skvělý Vlastimil Brodský), hlídací pes dodržování pořádků na železnici v rámci Německé říše, přednosta stanice Max (dobrý Vladimír Valenta), vášnivý chovatel holubů, starý staniční zřízenec Novák (Alois Vachek), Milošova přítelkyně Máša (Jitka Bendová), která se sexu se svým milým nedočká, mírně uchylácký fotoraf Noneman (Ferdinand Krůta), Mášin strýc, Zdenička Svatá (Jitka Zelenohorská), jejíž matka (Milada Ježková) ukazuje všem dceřin porazítkovaný půvabný zadeček, členka odboje Viktoria Freie (Naďa Urbánková), která Miloše zbaví proklatého panictví, a elegantní hraběnka (Květa Fialová). Příjemná podívaná s básnickým stylem.

plagát

Narodený 4. júla (1989) 

Zajimavý protiválečný film, ve kterém se hlavní hrdina z nadšeného a naivního vlastence, který půjde bránit svou vlast a americkou demokracii, přeměňuje v zavilého odpůrce války. Mladý Ron Kovic (Tom Cruise) chce být vždy nejlepší a být ostatními obdivován. Podporován nadšenou vlasteneckou výchovou svých rodičů (Raymond J. Barry a Caroline Kava) se při první příležitosti nechává odvelet jako dobrovolník do armády, aby svou vlast bránil před komunistickou zlovůlí. Drsná realita války otřese jeho nitrem: krvavé masakry nevinných civilistů, zmatky a střílení do vlastních řad, strach, který vede k páchání dalších krutostí. Jeho bojová mise končí ochrnutím. Následuje rekonvalescence, marná touha po překonání nemožného, uvědomování si nesmyslnosti války, a obzvláště této, výčitky svědomí, cynismus, pokusy o zapojení do normálního života a aktivní zapojení veteránů do protiválečného tažení. Další zajímavé postavy: bývalá Roniho přítelkyně Dona (Kyra Sedgwick), která mu ukázala protiválečné demonstrace, mrzák Charlie (Willem Dafoe) ze společného ozdravného pobytu ve sladkém Mexiku. Působivá forma, která nutí k zamyšlení. Otravná je porce sentimentu, která zvláště zdůrazňuje naivní vlastenectví. Ale znepokujíjící otázky zůstávají: obyčejný lid je jen hračkou v rukou mocných, kteří tahají figurky na své šachovnici špatných rozhodnutí, která mají tragické následky pro jednotlivce a bohatství pro pár vyvolených.

plagát

Žiara (1996) 

Zajímavý příběh o velmi talentovaném pianistovi, kterému se jeho talent stal osudným. Ale i přes všechny překážky nakonec našel své štěstí. David Helfgoot (dobrý Geoffrey Rush, jako dospívající Noah Taylor a jako dítě Alex Rafalowicz), nadaný pianista, byl už od útlého dětství nucen plnit nenaplněné sny a touhy svého otce Petera (dobrý Armin Mueller-Stahl), absolutního monarchy v království své rodiny. Citová vydírání a hrozby se po Davidově demonstrativně protestujícím odjezdu do Londýna mění v úplné odmítnutí. To a emocionální náročnost Rachmaninova pak znamenají psychický pád, který vrhne Davida do paralelního žití. Ale přes všechno se díky hudbě a lásce, která představovala velké vypětí starostlivosti, dostává zpět na vrchol k hudbě. Z dalších postav: první Davidův soukromý učitel Ben Rosen (Nicholas Bell), levicová spisovatelka Katharine Susannah Prichard (Louise Wakefield), londýnský profesor Cecil Parkes (John Gielgud), a Sylvia (Sonia Todd) s Gillian (Lynn Redgrave). Zajímavé ve stavu, kam až může dojít křehká lidská duše. Ale i přes svůj handicap neschopnosti reality nachází své štestí.

plagát

Ledová ňadra (1974) 

Napínavý zajímavý thriller o pokusu záchrany nemožného. Kriminální zápletka: zločin z vášně, v sebeobranně, či v duševním šílenství? Pochyby, chlapáctví navzdory síle a osudu, touha a smyslnost. Tajemno a pro některé šokující vyústění a vystřízlivění s velmi tupou kocovinou. Televizní scénárista Francois Rollin (Claude Brasseur) je optimista, který věří, že potkal svou osudovou ženou a tak rozhazuje statečnými činy ve víru v osud. Ochranitelství se přeměňuje v nechápavé vystřízlivění. při zjištění pravé skutečnosti. Všechno se zřejmě musí zkusit na vlastní kůži. Peggy Lister (Mireille Darc), tajemná a smyslná žena, která umí muže ovládat, aby je pak obětovala jako dar svému duševnímu strachu z mužů. Strach a fóbie přetavené v duševní nemoc, která má tragické následky pro nejednoho jejího ctitele. Právník Marc Rilson (Alain Delon), charismatická osoba se snaží ochraňovat svojí lásku. Používá všechny možné prostředky, a přesto selhává a volí dobrovolný odchod se svojí láskou. Z dalších rolí Marcova manželka Jacqueline (Nicoletta Machiavelli), která se nechce smířit se ztrátou svého muže, Marcův bratr Denis (Fiore Altoviti), oběť svého chtíče, ochránci Steig (Emilio Messina) a Albert (Michel Peyrelon), a policista Eric Carner (André Falcon), vyšetřovatel vražd. Působivé, napínavé, truchlivé.

plagát

Mazlíček (1934) 

Upraveno v květnu 2020. Mazlíček je klaunskou taškařicí se zřetelně hřejivou stopou klaunova laskavého vnitřního světa. Jde víceméně o sled grotesek, pro vítěze je odměnou pohárek opětované lásky. Mazlíček je provolávání úcty láskyplnosti starostlivých maminek, aneb jak se zakřiknutý, ostýchavý a dobrosrdečný mladík stane po poznání povznášejícího pocitu zamilování pravým, rozhodným mužem, který se již nemíní pro svou ušlechtilost nechat nadále společností jen zneužívat. Martin Frič využil faktor roztomilosti a všeobecné popularity dobrotivého klauna, společně tu předložili grotesku s láskou a poselstvím dobra. Hvězdou grotesky je Alois Pech (velmi příjemný Hugo Haas), doktor filozofie, vězeňský knihovník, autor filozofického románu, nočnímu hlasu zloděje za měsíčního úplňku poslušný náměsíčník a nesportovní mužík s dobráckou podstatou duše. Letmá zlomyslnost vyvolala múzu lásky, jen pro ni chce být slyšen a respektován. Lidskost nemusí být jen zdrojem zneužívání s tím mdlým následkem plachého pohledu. Důležitou postavou je Aloisova maminka (velmi příjemná Ema Pechová), milující a velmi starostlivá žena, pro kterou je na prvním místě pouze její synáček, o něj pečuje se stejnou vytrvalostí i v dospělosti. Mateřská a synovská láska, vzor krásy. Výraznou postavou je také Marcella Johnová (zajímavá Adina Mandlová), mladá moderní dívka z dobrých poměrů. I mnohé a bujné večírky pro zlatou mládež pořádající hokejová brankářka může zatoužit po hloubce ve vztahu a vzdát se atraktivní krásy povrchu. Z dalších rolí: sebevědomý snoubenec Marcelly z obdobně dobrých poměrů Eddy (Otto Rubík), rozjařený pijan z večírků a náhodný spouštěč krkolomného běhu lásky (Bedřich Veverka), soused se zapomenutým dluhem Pospíšil (František Kreuzmann st.), sedminásobný vrah a obří vězeň č. 69 (Ferdinand Hart), bázlivě tichý, z pohodlí nesamostatný a z vězení právě propuštěný zloděj Suček (Stanislav Neumann), obezřetnější hlavní vězeňský dozorce (Jaroslav Marvan), či na telefonický hovor z Plzně několik dní čekající soused (Václav Trégl). Mazlíček je groteskním pásmem roztržitého a mírně nešikovného klauna, jehož vnitřní svět přetéká láskou a ušlechtilostí. Příjemně hřejivé filmové dílko.

plagát

Láska a smrt (1975) 

Upraveno v říjnu 2020. Láska a smrt je éterickou neposedností ráje klaunského znesvěcování. Hlavním předmětem zájmu klaunova nihilistického vzrušení je široká ruská duše v jejím vlastním velkolepém zajetí dualismu. Tolstoj a též Dostojevskij jsou výchozím bodem výzkumu, k tomu se přidávají náruče ruského patriotismu, existenciální rozervanost, svéráz ruského národního boje a Éros s Thanatem. Základním měřítkem pohybu je groteska, klaun rozkošně využívá od Bergmana nejen slavnou Sedmou pečeť, síla argumentu pšenice si pohrává s Personou. Lahůdkou jsou nezbedné filosofické šarvátky, žár jiskry romantického zasnění a rozjaření z lehkonohého odlehčování. Klaunova neřest je osvěžující a nakažlivá, vždyť jeho militantní zbabělost touží jen po sexu, když se tomu říká láska. Hlavním hybatelem klaunova satirizujícího předsevzetí je Boris Grušenko (vynikající Woody Allen, jako malý klučina Alfred Lutter III), nebojarsky neodvážný ruský mužíček a hrdina proti vlastní vůli. Odvahu postačí povzbudit sexem a nezdvořilá náhoda je nositelem štěstí i utrpení. Ženskou hrdinkou je Soňa (pozoruhodná Diane Keaton), Borisova sestřenice a jeho životní láska. Láska a chtíč jednou jsou a v tom očekávání dokonalosti se touží dosáhnout intelektuálního, duševního i tělesného souznění. Výraznější postavou je Napoleon (velmi dobrý James Tolkan), narcistní francouzský císař v neochvějném přesvědčí o své vlastní velikosti. Z dalších rolí: až zarytě žárlivý a čest hájící hrabě Anton lvanovič Lebedokov (Harold Gould), tak nekonečně žhavá hraběnka Alexandrovna (Olga Georges-Picot), živočišnější Borisův bratr Ivan (Henry Czarniak), Ivanova nevěsta Anna Ivanovna (Beth Porter), Borisův bláznivý otec (Zvee Scooler), Borisova náročná matka (Despo Diamantidou), po rozvodu prahnoucí a příliš komplikovaně zamilovaná Nataša (Jessica Harper), obchodník se slanečky a Sonin důvěřivý manžel Voskovec (Sol Frieder), španělský vyslanec Don Francisco (Lloyd Battista), jeho ošklivá sestra (Denise Péron), dva nejbližší generálové Napoleona Leveque (Howard Vernon) a Lecoq (Jack Berard), druhý Borisův bratr Michail (Féodor Atkine), či pán situace Smrt (Norman Rose). Film Láska a smrt je úchvatnou přehlídkou klaunova křepčení. Jak je u Allena obvyklé, ušetřeno není ani židovství a přes noty Sergeje Prokofjeva si vesele poskakuje za svým životním poznáním. Láska je trápením a štěstím zároveň. Ojediněle nakažlivé klaunské zlehčení, k čemuž patří i lekce zdravovědy!

plagát

Minority Report (2002) 

Efektní film o možné budoucnosti. Svěže akční, sytý zvuk, pohyb, napětí, možná myšlenka o stupni ochrany, systému a zneužití moci. Jen se tak dotkne, aby se zvýraznila dramatičnost a spravdlivý boj hlavního hrdiny při prokazování své nevinnosti. Šéf speciálního policejního týmu, který zatýká vrahy ještě před vraždou, John Anderton (Tom Cruise), se při odhalení nedostatků stává obětí systému při jeho ochraně. A tak nastává dramatický boj o záchranu a spravedlnost. Pochopitelně vítězný a původce potíží, stvořitel systému Lamar Burgess (Max von Sydow), páchá kajícnou sebevraždu. Z dalších rolí: policista, prověřovatel systému, Danny Witwer (Colin Farrell), který objevil pravou podstatu problému, tušitelka Agatha (Samantha Morton), která ze svého spícího stavu uspořádá hon na vraha své matky, doktorka Iris Hineman (Lois Smith), spolustvořitelka systému, a stále milující bývalá manželka Lara (Kathryn Morris). Znovuprožívání pocitů po ztrátě syna, boj o svobodu, boj o spravedlnost, pochyby, ztráta víry, boj a vítězství dobra. Hodně sentimentu a vznešeného patosu v zábavném hávu akční vize možné budoucnosti.

plagát

Amistad (1997) 

Film je utopený v hollywoodské monumentální sentimentalitě s obřadným rozlišováním dobra a zla. Nadšené ukazování nezávislosti americké justice, a to i přes zásahy státní moci a navzdory vnitřní nestabilitě přiblížení se občanské válce. Ukrutnosti páchané na černoších z Afriky, kteří touží jen po svobodě a návratu domů. Povstání, zajetí, soudní tahanice a konečné vítězství spravedlnosti. Dojímání, vyrábění až mučednického hábitu, pomoc těch správných hodných lidí, kteří se nespravedlivé většině dokáží vzepřít. A to vše ve jménu lidskosti a základních lidských práv. Homofobie, touha po moci proti porozumění a lidskosti. Monumentální srdceryvné mrávní kázání a projevení lítosti za spáchání hříchů našimi bělošskými předky. Moderní pokrytecké zpytování svědomí, kde je velký okrašlující efekt v zobrazování utrpení a beznaděje. Z postav: nadšený obhájce Afričanů Roger Baldwin (Matthew McConaughey), u něhož se lehká touha po uznání proměnila ve velkou touhu pomoci bezbranným, senátor a bývalý americký prezident John Quincy Adams (Anthony Hopkins), zastánce spravedlnosti na nejvyšší úrovni a mentor procesu od jeho počátku, americký prezident Martin Van Buren (Nigel Hawthorne), který v touze po znovuzvolení činí pokusy o ovlivňování pod nátlakem homofobního Jihu, bojovník za svobodu Theodore Joadson (Morgan Freeman), nevýrazný nadšenec, Lewis Tappan (Stellan Skarsgard), který ve prospěch věci rád uvidí i krev nevinných, španělští otrokáři José Ruiz (Geno Silva) a Pedro Montes (John Ortiz), představitel strany špatna Holabird (Pete Postlethwaite), a vůdce Afričanů Cinque (Djimon Hounsou). Nadějný příběh zprzněný hollywoodským pozlátkem uměle zvýšené líbivosti a sentimentální dojemnosti, která nás má chytit za nos, abychom litovali tolik obětí homofobní nespravedlnosti. Monumentálně okázalé s nadměrnou dávkou strojeného patosu. Moderní a obecenstvem žádaný typ zábavy.