TheDarKnig

Audiovizuální nářez podpořený skvěle vypadajícím ženským osazenstvem, obstojným hlavním hercem a hlavně zase skvělým Bridgesem. Dokonce nadvakrát. Ovšem ten druhý trpí jediným neduhem zasahujícím do vizuálu, jeho obličej je příliš plastový, což v porovnáni s Avatarem působí úplně směšně. No, v rámci dalších věcí kolem vizuálu je už vše prostě nádhera. Všechnno kultovní vizuální pojetí prvního Trona je upgradeováno a vzniká tak kultovní vizuální pojetí Trona Legacy. No, možná na kult trochu brzy, ale věřím že se z tohoto filmu a z toho Gridu stane předloha pro mnoho dalších filmů (a plně tak souhlasím s Pomem). Hudba pak je opravdu z jiné planety, ti dva hudebníci vytvořili tak velkolepý soundtrack, že moje uši umírali při každé scéna blahem. Ovšem trochu méně blažené a více mrtvolné byly při některých nechutně pitomých a klišovitých dialozích, či rádoby vtipných hláškách (týká se hlavně toho obstojného, ale přesto zeleného Hedlunda). No naštěstí toho nebylo až tak moc, a i když obecně příběh stal za starou belu, mně nijak moc neurazil. I když jsem popravdě čekal trochu víc, než jen dokonale zkopírované (samozřejmě s tím vylepšením) mnohé scény, dokonce i ty hlášky a velmi podobný koncept. No, krajina Gridu to všechno zachranovala, a akční scény byly taky fajn. Třetímu dílu se nebráním a na seriál se těším. Nenominace za vizuál a hudbu je jeden z dalších prohřešků akademie.

hm, tak jsem se při příležitosti, kdy jsem konečně dostal do rukou Trona Legacy rozhodl, že se musím podívat i na dlouho uskladněný první díl, protože kdybych se nepodíval teď, po shlédnutí druhého dílu už nikdy. A... nepřekvapilo. Ničím zajimavý příběh, začátek filmu by mohl být prostředek, úvod opravdu úplně chybí a proto jediné, co je na filmu zvláštní a kultovní, je velmi neobvyklé a na svou dobu úžasné vizuálně propracované prostředí uvnitř počítače. Ale to je opravdu málo a ještě méně je to dnes, kdy mně i přes to, že jsem zcela uznal jeho prvenství, grafika a celý svět tam uvnitř po nějaké době začal iritovat a skoro mně rozbolely oči i hlava. Na dnešní dobu žel příliš zestárlé, anebo možná jen na mně příliš nestrávitelné... i díky otravným hercům a podivně nevýrazného Bridgese, který je ted mnohem víc cool

No jo, zábavné, no kdyby nebylo toho geniálního konce, nedal bych ani 4. Přece jen na průběhu nebylo nic zvláštního a vlastně se stále opakovalo to stejné, a ty vtípky nebyly až tak vtipné. No závěr to vyzvedl hodně, sice chvílemi připomněl Ice Age 2, ale nechtěl bych být tím vikingem

hm, co říct, je to smutné, aneb jedna z těch nejlepších povídek malostranských se skvělým Peškem, a příběhem o síle a hrůznosti pomluv a závisti. Velmi důstojné ztvárnění se vším, co je důležité.

Musím si sehnat ten Kundun. Protože jestli to opravdu bylo velkolepější, hlubší, úžasnější a krásnější než tento skvost od Annauda, musí to být opravdu něco. A plně tomu věřím, Scorsese je génius. Ale zpátky k Sedmi letům v Tibetu, na pozadí obrovitosti a krásy Himalájí, které člověka nutí při pohledu na ně k posvátné bázni je představen příběh jednoho horolezce, který odjíždí z Evropy na pokraji války s cílem šířit slávu třetí říše tím, že vyleze na jednu z nejnebezpečnějších velehor. To se ale brzy zvrtne a Harrer brzy poznává ty opravdu pravé hodnoty a při pobytu v uzavřené společnosti tibetského národa i duševní klid. Ale ani zde není vše tak idylické jak se zdá a srp a kladivo se blíží, aby zaselo semeno zloby i v ráji. Samozřejmě, je tady skvěle zobrazeno i to, že náboženství, ideologie i všechny ostatní společenstva jsou tvořeny lidmi a je jenom na nich a na ničem jiném, co ze svých "vyznání" udělají. A žel, nikdy lidé nebudou dokonalí, a nikdy se nepoučí z chyb těch před nimi. Annaud i znovu dokazuje svůj cit pro poetické, až lyrické ztvárnění některých scén a svůj cit pro hloubku také. A Brad Pitt je docela v pohodě, no možná tam mohl být někdo jiný. Ale na budhisty už určitě nikdy nebudu pohlížet stejně, a na Dalajlámu taky ne. velmi moudré dítě.

Hm, ne tak silně vizuálně podmanivé a herecky přitažlivé jako Pýcha a předsudek od Wrighta, ale rozhodně stále velmi nadprůměrně zrežírována další klasická romance od Austen. Sice mi trochu vadilo, jak moc se ty příběhy podobají, což samozřejmě vyplývá ze spisovatelčina lpění na pevně stanovených pravidlech a celkové výstavbě a žánru jejích románů, ale vše ostatní fungovalo skvěle. Ang Lee je stejně jako zminovaný Wright velký expert na krásné romantické scény a scenérie, takže se tady dožijete té pravé anglické mlhavé, deštivé atmosféry, pravé tvrdé anglické divočiny i věrohodného zobrazení tehdejší smetánky a různých intrik a pavučin, které mezi sebou všichni splétají. Herecké obsazení je, jak jsem už taky napsal, pro mně ne tak přitažlivé, ale Rickman a Laurie (v jedné z menších ale stále podstatných rolí, a dokonce se trochu i mohl chovat jako Dr. brilantní) jsou páni herci, a Grant je Grant, ten se pro takové role narodil. Takže film uběhl dostatečně rychle, nemůžu říct, že bych se na to chtěl někdy dívat znovu, ale ne kvůli tomu, že mně to zklamalo, jen kvůli tomu, že tenhle žánr pro mně není příliš chutný a přes všechny kvality je tu hodně dalších filmů, které sem neviděl a času je málo. A mezi nimi i další Leeho skvosty (až na pana zeleného, ten jen průměr) pěkné 4

Moje první sledování oscarů (ano, stydím se, ale dříve mi prostě stačily výsledky, příští rok se ovšem snad dostanu i k úplně přímému přenosu) a dopadlo co se týče výsledků velmi slušně. SPOILERy dokonce nejslušněji za tu dobu, co tyhle ocenění pozoruji. Tentokrát akademie nikoho ani trochu neupřednostnila (což pak vede k trestuhodnému přehlížení někoho jiného) a všem se dostalo takové pozornosti, kterou si zasloužili. Nominace a jemné znechucení s nimi se pojící vyplývající s přehlídnutí Nolana jako režiséra je zapomenuto, tentokrát i film tohoto režiséra dokonalých filmů dostal zasloužené odměny. Mohl bych trochu nesouhlasit s tím, že opět jenom v technických oceněních, ale právě tam Nolanovy snímky září nejvíce a v těch hlavních cenách přece jen musíme brát v úvahu akademickou posedlost jistým žánrem. A pravdou je, že tam si to ty filmy, které zvítězily zasloužily. Či už skvělý Social Network, anebo vítěz večer, který pobral právě všechny ty důležité sošky a já plně souhlasím s jeho vítězstvím, brilantní Hooperova Králova řeč. I have a voice :) A pak samozřejmě potěšilo i vítězství Balea či Portman, které sice byly jisté už dlouho předem, ale na pódiu to hlavně Natálce slušelo velmi. Přeju ji štastný vztah a plno radosti z nové nejdůležitejší role, do které se brzo dostane. A snad dítě zdědí po mamince talent a za nějakých pár let, když polovina CSFD budou staříci nad hrobem (vtip), bude stát na stejném pódiu jako teď na 83. každoročních oceněních akademie. Samotné děkovačky byly v některých případech fajn, v některých bych je ovšem zkrátil, to neustálé opakování všech známých trochu nudilo. Předavači - no bylo fajn vidět tolik známých herců a dalších osob, nejvíce zářili Robert a Jude v stylu Sherlocka. A moderátoři - průměr, neustále měnění šatníku u Hathaway a jedno u Franca (přiznávám, vypadal zábavně), pokusy o hlášky, které se ale ve většině případů nevydařily, pokus o malé napodobení Jackmanova pěveckého vystoupení z před dvou let (které bylo tedy geniální) a samotné intro v Inception stylu. To bylo opravdu slabé a snad nejhorší část večera, oproti tomu zmíněnému intru od Jackmana nemělo nápad, šmrnc ani zábavnost, jediný, kdo potěšil, byl Freeman (kterého jsem celý večer neviděl - škoda :). Zato dle mého nejlepší okamžiky večera byl skvělý přehled s podkresem In the Hall of the mountain king, dojemná vzpomínka na umělce, kteří opustily tento nejvelkolepější zábavní průmysl světa (Leslie Nielsen,...) a pak přehled filmů nominovaných na Nejlepší film s finálem The Kings Speech a samotné řeči podkreslené Desplatem - brilantní. No a ta písnička na konec od dětí byla taky fajn. Jo a skoro bych zapomněl, ten rok muzikálů měl taky něco do sebe, hlavně šokující finále :) Takže kvůli těmto vloženým videům a kompilacím, dobrým výsledkům a taky tak trochu z osobních důvodů (poprvé viděno - na připomenutí) dávám 4. A jsem zvědav, co přinese další ročník (příští rok u Oscarů, tento rok u náplně předávání). Za rok na shledanou.

Aj, tak klesající tendence kvalit této série se projevila i zde. Jen narozdíl od v rámci mezí velmi slušného Lost Worldu tentokrát nastal o něco větší pád. Možná zato může režisér, ale spíše se prostě vyčerpali nápady. Resp. vytratil se děj a zůstala jen kostra vyschlého dinosaura. Tentokrát to nezachranuje stále charismatický Neill, a už vůbec ne zbytek osazenstva, který teprve teď působí opravdu nesympaticky a k sežrání vhodný (což se děje snad tou nejklišovitější cestou, jakou se to mohlo ubírat.. a naneštěstí se to děje velmi poskrovnu), ale opravdu závratná téměř neustálá akce a honička. A největší počet druhů v sérii. Opravdu tak zachranuje tento sotva průměrný film různorodost a plnost (dinosaurů) akce, dočkáme se soubojů obřích vládců dinosaurů, leteckých akcí, a i závěrečného vyúčtování lidí vs. dinosaurus. A taky opravdu wtf pocty raptorům.. Samozřejmě, je jich zase více. Ale kupodivu jsou taky mnohem vychytralejší, zákeřnější a inteligentější, což je vyhnáno do takových extrémů, že se na to téměř nejde dívat. Ten šílený závěr už jsem sotva překousl. Blé. Kvůli tomuto pak ještě více nesedí hlavní dějová linie (jestli tam vůbec nějaký děj existuje) a vše působí strašně pitomě. No jako průměrný film plný slušné akce to ujde. I když to spielberg zakončení si mohli odpustit už opravdu. No nic, budu raději myslet jen na první dva díly.

Zdatný nástupce legendárního Jurského parku, tentokrát bez dokotra Neilla, zato ale se skvělým hláškařem z jedničky Goldblumem a odvážnou (až moc a někdy mi lezla na nervy) doktorkou Moore. + s otravnou gymnasticky nadanou Jeffovou dcerou. A fajn slizkým záporákem, který samozřejmě není záporák na první pohled, ale každému je jasné, o co mu jde. Stejně jako v Aliens i tady se k velké radosti tyranosaurů a hlavně raptorů rozroste počet návštěvníků ostrova oproti jedničce hodně a přesto, že to všechno jsou drsní žoldáci, to, co na ně čeká na Sorně, těžko mohli předvídat. Děj ubíhá rychle, po počátečním rozkoukání se nastupují hlavní hrdinové večera - masožravci a lov může začít. Jsou tu jisté paralely z jedničkou a trochu se děj i opakuje (nástup raptorů atd), ale naštěstí nepříliš často a nakonec Spielberg vytahuje jako bonus zaocenský výlet jednoho dravce. Záběr Tyranosaura na skalách vedle města je vskutku nádherný a ukazuje opravdovou majestátnost přírody. Vizuální efekty jsou znovu velmi dobré, užijeme si více akce, méně keců a více dinosaurů. A taky pár temných scén (raptoři v trávě rulez). jen to samozřejmě ztrácí to kouzlo jedničky a nemá to na diváka ani takový dopad. Ale Spielbergův úkrok vedle? ani náhodou.

temnota, spalující slunce, poušt, město, kostel, fanaticky hřímající kněz, ovlivnitelní lidé, jeden kytarista, vrány, atmosféra, atmosféra, vizuál, nechutnost, pravdivost, šílenství, smrt prostě vždy vyhraje. Stejně jako vyhráli nade mnou tentokrát mladí tvůrci z Dánska. A hrobník. Backwater Gospel, doporučuji, silně