TheDarKnig

Opatrná čtvrtá hvězda za zdrcující finále, které dává celému filmu zcela nový rozměr. A také řeší několik základních problémů, které jsem chtěl filmu vytýkat. Skoro by se na to chtěl člověk podívat dokonce znovu, aby zkontroloval, zda mu neunikly nějaké zajímavé detaily, které by třeba vyřešily i zbytek nesrovnalostí. Ale jen skoro, protože jakkoliv byl v určitém ohledu přístup k populárnímu subžánru v tomto filmu svěží, z děje i postav se v klaustrofobickém prostředí lodi dalo podle mě vytěžit více. Takto Triangle trpěl i přes fajn napjatou atmosféru určitou nepříjemnou stagnací. Melissa George svou roli zvládla s přehledem, zbytek osazenstva byl slabší. 7/10

Adaptace jednoho z nejpopulárnějších superhrdinských komiksů vůbec od autora The Walking Dead Roberta Kirkmana je konečně tady. A po první epizodě mohu konstatovat jen tolik: Start se rozhodně povedl a pokud bude série pokračovat celou dobu v takto nastavené kvalitě, možná může kultovní status předlohy v lecčem i překonat. Nakonec už jen to, že člověk může všechno to dění vidět rozpohybované v krásně zpracovaném stylu a animaci, je jedna velká radost. A pak je tu ještě jedna věc: Nemám nic proti cestě, kterou zvolil Disney/Marvel a daří se mu bezpochyby vytvořit monumentální a povedený filmový vesmír, ale je to stále za cenu toho, že asi nikdy neuvidím některé velmi zajímavé příběhy z původního komiksového vesmíru. Proto vždy ocením, když někdo dělá přímou a věrnou adaptaci komiksu. Samozřejmě, v tomto případě je to jednoduché díky tomu, že jeden komiks vlastně vytváří celý nový vesmír se superhrdiny, což je zároveň jeho hlavní plus ve srovnání s nekonečnými ságami Marvelu či DC. Každopádně doufám, že díky nástupu streamovacích služeb uvidíme dobré animované (a kde to bude možné i hrané) adaptace mnohem častěji. Ať už superhrdinské nebo jakékoliv jiné. Takové příběhy od Remendera by si to zasloužily téměř všechny. A uvidím někdy podobně skvělou adaptaci neskutečného East of West od Hickmana nebo Lazarus od Rucky?

Nejkrásnější, nejživější a nejrealističtější isekai s nejodpornějším MC. Touka Koukan, I guess. UPDATE PART 2 Jednoduše nádhera. Nemůžu jinak než zvýšit na plný počet. Prakticky všechny postavy jsou tak strašně dobře napsané, dokonce včetně Rudea, když se pokusím nevšímat si ten jeden naneštěstí zvlášť nechutný povahový rys. Od toho se odvíjí tempo i vyznění příběhu, které je zcela podřízeno postavám a jejich vývoji při interakci s překrásně vytvořeným světem. A bohové, míra detailů a autentičnosti světa skutečně vyráží nejednou dech.

For Darkseid! To Be Continued. Kvalitativně je tenhle velmi neobvyklý režisérský sestřih někde na pomezí 3 a 4 hvězd. Přikláním se ke čtyřem nejen kvůli tomu, jak neuvěřitelná byla cesta tohoto filmu až k této finální, zcela prvotní podobě, kterou Snyder zamýšlel, ale také proto, že přes masivní stopáž 4 hodin mě film vlastně ani na chvíli nezačal unavovat. Jednu věc můžu říct bez jakéhokoliv váhání, tenhle sestřih je rozhodně o kus lepším filmem než byl ten, který se Warneři rozhodli pustit do kin před pár lety. Mám Whedonův styl rád, ale Justice League 2017 zachránit nemohl. Byl to příliš výrazný střet zcela odlišných vizí, jakoby dělali pejsek s kočičkou dort, a navíc jim v této verzi příběhu z ingrediencí ještě někdo další tak třetinu ukradl. Utrpěly tím postavy, utrpěla tím logika a utrpěl tím závěr filmu. Nicméně, zdaleka ne všechno funguje tak jak bych si přál i v Snyderově prvotní a taktéž konečné vizi. Porovnávat s předchozím filmem ale nebudu, protože si ho popravdě už moc nepamatuji a nemyslím si, že by to stejně bylo nějak konstruktivní. Nejdůležitější  je, zda  fungoval a bavil film sám o sobě. Takže asi takhle, čtyři hodiny tady opravdu nutné byly, protože film musel stihnout představit důležité nové postavy, sblížit je s těmi již známými a vedle toho musel mít dostatek prostoru pro novou zápletku. Otázkou je, jak moc se to vše podařilo v příběhu skloubit do funkčního celku. Schopnější režisér a scénárista by to zvládl určitě na jedničku, Snyder se místo toho zase trochu topil ve svém prvoplánovém velikášství, což nutně vedlo k ztrátám v komornější rovině. I přes takovou délku jsem proto nakonec neměl pocit, že by některé postavy byly dostatečně zajímavé a prokreslené. A téměř zoufale jsem čekal celý film na jakýkoliv osobní, intimní rozhovor mezi kýmkoliv z nich, nutno říct, že jsem se naštěstí několikrát dočkal. Ale chemie mezi postavami prostě příliš nefungovala asi právě kvůli nedotaženým dialogům. Kdybych měl tedy hodnotit jednotlivé postavy - Batman byl jako jádro týmu fajn, ale nejlepší chemii a slovní výměny měl  s Alfredem. Aquaman jako agresivní, výbušný polobůh byl v několika málo momentech cool, ale o moc větší roli nedostal a působil značně hůře než ve své sólovce. Wonder Woman taktéž nedostala tolik prostoru, ale jakožto další těžká váha v týmu a polobohyně, která měla nejvíce znalostí o minulosti, alespoň dostala stylovou roli badass likvidátorky a méně stylovou roli expozičního kontejneru. Gal Gadot ji tahala u mě nahoru (vzhledem) i dolů (hereckým výkonem), vlastně u této herečky řekl bych docela tradiční divácká rozpolcenost. Nově příchozí Cyborg - krom prkenného projevu, který byl v případě této postavy naopak asi zamýšlený, byl jeho klasický origin příběh zpracovaný slušně (nikdy mě tato postava moc nezajímala, takže plusové body za snahu)  s hezkým, emotivním a logickým zakončením. A nakonec Flash - s ním jsem měl největší čistě subjektivní problém, totiž přesněji řečeno s Ezrou Millerem a jeho pojetím Barryho Allena. Celou stopáž mi jeho trapné pokusy o humor a obličejové kreace lezly na nervy. Ale! Překvapivě díky důležité roli v závěru děje, kdy dostal taky jeden z nejlepších momentů celého filmu, jsem dokázal docenit jeho roli v příběhu i vývoj jeho postavy. Supermana vynechám, protože i když byl důležitým faktorem v úvodu i závěru filmu, jeho postava jinak nebyla nikam posunutá, tedy snad kromě chvilkové snahy udělat ji ještě temnější, Snyder fakt mnohdy nezná hranice. Čímž se můžu oslím můstkem vrátit k zmíněnému velikášství, o které se Zack snažil. Někteří lidé si to užili stoprocentně, až tak, že začali přirovnávat film k Pánu prstenů, na mě ta rozmáchlost a monumentálnost zapůsobila jenom částečně. Zmínil jsem, že jsem doufal, že scénář dá při své délce postavám dostatek prostoru, ale popravdě by mi ve skutečnosti stačilo, kdyby jim dal dobře napsané dialogy a interakce i na menším prostoru. Protože rozmáchlost, snaha o mytologické podhoubí a velkolepost v cca první hodině/hodině a půl filmu nebyla vůbec marná, zejména ve spojení s tím, že na straně dobra docházelo k ztrátám a byla příjemně cítit ta nepřipravenost a zoufalství. Nevadilo by, kdyby i zbytek filmu byl podobně velkolepý a drsný, souboj s časem až do finále. Jenže naneštěstí nebyl, děj se od obrovského měřítka přesunul na malinkaté souboje samozřejmě příhodně v místech, kde nebyla ohrožena větší populace a bez citelné hrozby celému lidstvu (i když šlo o osud planety!), až v závěru filmu se něco podobného povedlo navodit, a to jen na chvíli. Přijetí Muže z oceli hloupými kritiky a fanoušky, kteří nedokázali rozdýchat finále v Metropolis, asi navěky zamezí alespoň u superhrdinských filmů něčemu ve stylu destrukce, kterou způsobil Zod a jeho parta. Opravdu mrzuté. Každopádně tím neříkám, že kromě první hodiny byl zbytek děje kvůli omezenějšímu měřítku nudný nebo dokonce špatný. V rámci mezí celý děj dával smysl, jeho struktura byla logická a postupně se bez větších zakopnutí vyvíjela k finále a Snyder docela umně dokázal do hlavního děje vplést již zmíněné charakterní oblouky některých postav. Ale těch zpomalených scén být méně mohlo (začínám si myslet, že tak si Zack asi představuje přidanou uměleckou hodnotu, tedy vedle prvoplánových voleb písniček, prvoplánové obrazové symboliky a taktéž jeho nově objevené umělecké hodnoty natáčení superhrdinského blockbusteru v 4:3 :). A abych byl upřímný, ani ta první hodina nebyla bez chyb. Možná mi sedla její velkolepost a drsnější atmosféra, ale když mělo dojít na melodramatické dialogy nebo jmenovitě např. expoziční monolog o padouchovi, slabiny scénáře se projevily naplno. Tohle žádný Pán prstenů prostě nebyl. Vše působilo strašně uměle a papírově, v případě zmíněné expozice nepomohl výkon Gal Gadot, která svůj monolog doslova přečetla bez jakékoliv snahy jak při čtení na základní škole. Spíše detail, který mi zas tolik zážitek nezkazil, ale proč ho nezmínit. Bylo to úsměvně levné. Snad stejně jako špatné vizuální triky důsledek omezeného času a rozpočtu při dotáčkách, resp. postprodukci tohoto sestřihu. Abych však na Gadot v tomhle otřesně dlouhém textu jen neházel špínu, snad všechny její akční scény byly fakt parádní, včetně té brutální, stylově natočené první. Tak nějak si představuji polobohyni proti smrtelníkům. Obecně, i když se mi nejvíce zamlouvala akce v první části filmu (zejména Themyscira a Atlantis), byla většina akčních sekvencí naštěstí natočená schopně a zábavně, každý hrdina měl své momenty a choreografie byla obstojně promyšlená. Ale samozřejmě, koneckonců tady šlo hlavně o body do stylu a solo a coop hrdinské momenty. K padouchům jen tolik: Darkseid byl asi takový jako v komiksu, tedy univerzální hrozba bez hlubších motivací, Steppenwolf kromě podařeného faceliftu určitou motivaci dostal a měl kolem sebe správnou auru neporazitelnosti (proto byl tak skvělý souboj v Atlantis :), tedy pokud se zrovna neplazil jako pes před svými nadřízenými. Ale tak to u těchto zloduchů bývá. Potitulkové scény před titulky absolutní WTF, i když některé předchozí easter eggy byly fajn. Tam si Snyder vybral asi vůbec nejslabší chvilku. SUMA: Nakonec bych napsal jen to, že určitě neberu nekritické nadšení zarytým fanouškům, kteří bojovali roky o to, aby tenhle sestřih mohl vzniknout. Jsem rád, že se jim jejich sen splnil a že v mnoha případech byli dokonce plně uspokojeni tím, co viděli. A nelituji toho, že jsem díky snaze fanoušků, herců a nakonec Warnerů mohl vidět tento v mnoha ohledech výjimečný projekt i já.  Ale osobně si myslím, že výjimečný projekt nedokázal poskytnout stejně výjimečné kvality a nesplnil úplně všechna očekávání. Ale přes všechny zřetelné chyby bavil a to se počítá. 7/10

"You must always have a knife in the darkness."

SPOILER if you win, you live, if you lose, you die. If you don't fight, you can't win. Fight. Fight!

Bolestivý a hrůzostrašný, ale ve finále přece jen trošku nadějný pohled na nerozlučný a neoddělitelný vztah lidské civilizace a přírody kolem ní. Dokáže se lidstvo probudit nebo zaspí vlastní konec, brzy asi uvidíme. Zatím by se ale toto a další svědecké výpovědi o nezadržitelně se blížící zkáze měly pouštět nejen na školách a všem obyčejným lidem, ale zejména těm, kteří mají moc a schopnosti ještě něco změnit. Naneštěstí jsem osobně na rozdíl od sira Attenborougha už jen při pohledu na to, jak žijí ti "obyčejní" lidé (a o elitách ani nemluvě) docela skeptický. Pohodlí a žádná zodpovědnost, co je mi po tajících ledovcích někde v Arktidě nebo mizejících pralesích někde v zapadlé Amazonii. Nakonec bych vyzdvihl jako obvykle parádní technickou stránku, většina záběrů byla opravdu nádherná (nebo děsivě nádherná) a vše dobře doplňoval krásně tklivý a ponurý soundtrack talentovaného Price, který se už i na tomto poli dříve osvědčil se svým ost k The Hunt.

SPOILER I just keep moving forward... until my enemies are destroyed!

Pomalý build-up, ale ne utahaný. Myslím si, že vývoj postav je stejně důležitý jako vývoj děje. A je rozhodně zajímavé je vidět pro jednou všechny samostatně, protože tady vlastně konečně vidíme aspoň určité záblesky toho, jak všichni žili před tím, než se stali posádkou Rocinante a zachránci sluneční soustavy. Důležité pro určitý posun perspektivy. Ale v pozadí rozvoje postav se už stále zřetelněji začíná ukazovat něco shnilého.

Ticho před bouří. Skvělý build-up. A nejhezčí a možná zatím nejlépe zrežírovaná epizoda v této sérii. Konečně zcela bezproblémové tempo, výborně zvládnutá návaznost scén po dějové, případně i symbolické stránce. A i animace a hlasové výkony znovu na jedničku. Co se samotného děje týče, dostaneme několik dalších pro tento svět zásadních odhalení (ten nový úhel pohledu vlil sérii opravdu neuvěřitelné množství nové krve do žil, kdo by čekal, že se něco takového po šíleně dobré druhé polovině 3. série dá ještě udělat) a dojde i na několik tíživých, výborně napsaných osobních momentů (např. rozhovor v nemocnici). Ústředním motivem této epizody ale podle mě bylo ukázat to, že děti mohou zůstat a většinou zůstávají dětmi, i přes všechny otřesné okolnosti života. Proto moje poznámka na začátku komentáře o nejhezčí epizodě. Ano, i po stránce animace, ale hlavně díky té krásné, lehké atmosféře výdechu, která byla tak potřebná pro postavy nových "válečníků" (a jednoho velmi unaveného válečníka), pro jejich charaktery i pro jejich další humanizaci. Divák si díky tomu může vytvořit mnohem jednodušeji sympatie a osobní pouto + si může sám na chvíli oddechnout. Ovšem, koneckonců, tohle je stále svět SnK, takže již na konci epizody přichází další nádech. PS: THAT SCENERY OF PIECK, MAPPA ACTUALLY DID IT! :))