Aqualung

Pan Cameron parádně, ale hlavně zcela logicky rozvinul základní myšlenku z téměř komorní roviny prvního dílu na širší, řekl bych státně-podnikovou úroveň. A nebyl to špatný nápad.Nejdříve po lapení vzbudí paní Ripleyovou, která chrupala nějakých 70 let a je poté vtažena téměř proti své vůli do děje, který je opět výborně gradován.Jsou zde dobře strukturované typy postav, a sice od počínaje zamilovanými bojovníky,kteří končí pseudoromanticky s obludou při výbuchu granátu, obyčejní vojáci, vojácký poddůstojník, proradní exponenti zbrojařského koncernu, a konečně vojenský zupák, který jsa konfrontován s nepředvídaným není schopen jednak improvizovat, a jednak hlavně pomoci podřízeným ve smrtelném nebezpečí.No a závěrečné scény v osobní rovině mezi matkou-obludou a p.Ripleyovou chránící dítě jsou působivé.Výborný film.

Viděl jsem to prakticky ihned, co byl tenhle parádní horror uveden do kin.Přestože to byl ohromný prostor letního kina v Ostravě-Porubě, tak jsem se bál jako malý kluk i s přítelkyní.Naprosto originální, a také geniální myšlenka od které se odvíjí scénář filmu určuje hned napočátku hitchcockovskou povahu strachu.Ono se "něco stane"....Ale co? Exteriéry mimozemské kosmické lodi, tak to je čistý surrealismus, který dobře předznamenává tvary bestie.Je to pak stupňovitě rozvinuto do velmi působivého příběhu, který nemá jen akční rovinu, jsou tu určité náhledy do struktury společnosti v jistě nedaleké budoucnosti, kde ekonomika a zisk má stále větší váhu, než lidský faktor.Neobvyklá biologická entita, která potřebuje jako mezistupeň svého vývoje jiného živočicha-paralela s parazity-dospívá do zabíječské dokonalosti.Způsob zabíjení daný "konstrukcí" hlavy a tlamy je děsivý.A zabíjení je jediným smyslem bytí bestie.Dokáže postupně "vyčistit" celou loď od lidí s jedinou výjimkou.Nicméně nepostrádá logické uvažování, když si najde cestu do záchranného modulu, kde se odehraje závěrečný duel mezi zmíněnou bestií a p.Ripleyovou.Je to čisté zlo.Film výborně graduje a konec zůstává krásně otevřen.Ripleyová usíná, bratru na 70 let, aby se posléze zapojila do děje druhého dílu.Film hodnotím vysoko, velice vysoko, ba nejvýš!Jde o geniální horror, snad jeden z nejlepších, který byl kdy natočen.

O tomhle díle pana Kubricka lze dlouze diskutovat.Přečetl jsem si letmo, co zde píší při analýzách filmu jiní.Může se to lišit také podle toho, jestli Clarkovo dílo četli, anebo ne.Režisér vždy, jak mi někteří dají jistě za pravdu, intepretuje podle svého pohledu předlohu autora.Clarke dokázal fantazii dohnat do krásných forem, kterým se prostě chce věřit. Zvláště jsou-li podloženy precizními znalostmi fyziky, techniky, astronomie atd.Ale vzpomeňte, co Clarke říká na začátku :...."Mějte na paměti, že toto je pouze jedna z možností.Skutečnost bude, tak jako vždy, mnohem podivnější.... ".Mně osobně se příčí představa, že bychom byli takto manipulováni ve svém vývoji.Ale ať má protentokrát pravdu autor a nechme se jím vést.Mně přijde mnohem podstatnější sdělení o tom, co se stane, když se do vědecké akce začne míchat z bezpečnostních důvodů stát. Důsledky tohoto počínání vedou ke schizofrenii HAL 9000 s následnými byzantskými způsoby řešení tohoto pseudoproblému.To je rázem velmi současné, a také velmi silné sdělení všem, kteří se navzájem sledují bojechtivým okem.David Bowman se stává ve finále něčím, co lze označit za Boha s po čertech lidskými rysy, a také s tím umí zacházet.Film tím vlastně končí,tedy končí tím, čím vlastně začal, anebo začíná tím, čím končí.Je to cosi, co nás posunulo, pootočilo, pozměnilo.Je to Bůh, či Ti, kteří tady byli o hodně dříve, než my.Tohle zůstává otevřené.Geniální Clarkeho fantazie ponechává tento závěr na čtenáři.Tedy tom, který je alespoň průměrně inteligentní. Ovšem předtím nás autor předlohy uvádí do reality, která je již vlastně nehmotná.Ti, kteří to vše spustili už opustili hmotnou fázi existence,či vývoje a dokáží beze zbytku měnit hmotu na energii a naopak.Narážím na ten fantastický a surreálný obraz Bowmanovy kosmické lodi v hotelovém pokoji, který chránil pozemšťana před žárem hvězdy. Je pravdou, že každý fyzik mi řekne, že nelze oddělit vědomí a myšlení od hmoty, která je zrodila.Tedy od nervové tkáně mozku.Budiž! Ale kdoví?Je to zmije zakousnutá do vlastního ocasu.Vědomí a schopnost poznání se objeví na určitém stupni vývoje živé hmoty, kterážto se zase vyvine po nějakém čase v neživé hmotě.Takže, sakra, proč by to nemohlo pokračovat do nehmotné fáze vývoje jak to p. Clarke naznačuje.Je to krásná představa.Ale nebude to hned.

Krásná komedie, kterou se Belmondo natrvalo zapsal do srdcí diváků.Nádherně parodování supermanů, či sebe sama je tady dovedeno k dokonalosti.Já bych tuhle komedii postavil těsně, ale hodně těsně za Někdo to rád horké.

Je zajímavé, že dvě země, které v době konfliktu stály proti sobě, tedy USA a japonské císařství byly s to sednout za stůl, či se postavit za kameru a natočit film o téhle neblahé kapitole svých dějin.Ani jedna země nemá být nač hrdá.Je to celé ostudné, a sice jak ze strany agresora, tak ze strany toho, kdo byl napaden.Je jistě komplikované udržet v plné pohotovosti celou flotilu lodí a hlavně ohromné množství lidí, ale jestliže mám zprávy od rozvědky, tak je jistě nutné dělat něco jiného, než američtí velitelé různých stupňů v Pearl Harbor dělali.Ale to už je pasé.Film je jistě dobrou výpovědí o události, která zásadně změnila běh 2.svétové války.Technicky jsou bojové scény udělány podle mého názoru dobře.Ty počítačové hrátky u remaku na mne příliš nepůsobily. Srdcervoucí cajdákovité scény nejdříve na obloze s ženskou ve stíhačce, poté ve skladu padáků jsou ohavné.Tenhle film z r.70 vysoko převyšuje svůj remake. Tak si říkám, že bychom mohli spolu s Němci, Francouzi, Italy a Angličany natočit cosi o tom, co předcházelo dohodě v Mnichově.

Nesmírně silný protiválečný, a taky obecně protivojenský film, který je účinný nikoliv násilným antimilitaristickým fanatismem, ale geniální komičností, která daleko převyšuje něco takového jako jsou třeba Černí baroni.Geniálně je tady vypíchnuta stupidita války, a také věcí kolem ní i v ní.Film uvozuje vražda hrdiny a také touž končí.Absurdita plynule přechází v komické scény a surreálné obrazy.A z toho všeho trčí lidskost kpt. Yossariena v davu bizarních figurek. Za zmínku stojí parádní výkon pana Perkinse v roli kaplana přičemž vrcholem je jeho monolog v němž se snaží předat Yossarienovi způsob návštevy nepřítomného důstojníka.V tomhle je vše! No a narážka na éru "mccarthysmu" v 50.letech je v roli, kterou stvárnil Orson Welles více než zřejmá.Nicméně film přesně ukazuje na pitomosti, které mohou nastat v příkazových institucích mezi které armáda nesporně patří.Útok na bezbranné a nevojenské město s následným bombardováním čistého moře.Ojezd vysokých důstojníků od právě havarovaného bombardéru, či příchod nahého pro vyznamenání, anebo výměna lahve s močí za láhev s krví.No to je snad pekelný obraz zelené džungle, a to vše je završeno odplutím hrdiny kamsi na moře, snad do Švédska?Umí si snad někdo představit podobné situace v životě? Já tedy ne! Alespoň ne ve střízlivém stavu.

Viděl jsem tenhle výborný film kdysi dávno.A silný dojem ve mně zůstal dodnes.Elitní vojáci britské armády v týlu nepřítele se pokoušejí probojovat ke svým.Brání jim v tom přinejmenším stejně dobře vycvičení němečtí vojáci.Výborné jsou momenty nonverbální komunikace mezi britskými výsadkáři míchané se slovní formou.Ukazují na vynikající výcvik tolik potřebný pro akce tohoto druhu.Konfrontace úrovní výcviku,válečných pastí až zvracení po úspěšné likvidaci německého "kolegy".Navzájem se postupně likvidují, chuděrku slepici nevyjímaje, kterážto se odebere do žaludků Britů s nespravedlivým označením za nacistku.A tak žádná živá bytost nepřežije děj filmu.Hlavního hrdinu nevyjímaje.On sám je, děsný paradox, zabit vlastními vojáky.Ani sebelepší výcvik nezabrání největším absurditám, které může válka připravit. Krásný a silný film s ohromným sdělením o povaze války.Tohle by měli vidět všichni, kteří mají válečné choutky !! Hodnotím velice vysoko.Ba nejvýše!

Překrásný film, který v mém dětství hrál ohromnou roli.Poetika, romantika, ale především veliké množství fantazie pomocí které pan Zeman vymodeloval nesmírně působivé obrazy.Ať už jsou to zvuky kapající vody, nebo let širáku, který Cyrano odhodil do dáli, cesta v žaludku velryby různobarevnými moři, anebo cestování na dělové kouli s přestupem. Režisér si z knižní předlohy vybral to, co uznal za vhodné a udělal to krásně.A snílek, takto jmenovec Toník se svým učitelem Prášilem......Učitel a žák? Kdoví? Pan Kopecký byl v roli učitele fantastický. Já byl vždycky mimo realitu při sledování tohoto nádherného filmu.Hodnotím vysoko,vysoko....

Vážení, já tohle viděl kdysi dávno a dodnes to mám v živé paměti.A stále vzpomínám.Neznám lépe vykreslené vzpomínky na dětství cizího člověka, které by se více blížily těm mým.Sny, představy a tužby tu, a tam realizované třeba v trafice.Anebo jen trochu v autě.Ty scény z kinosálu!! A co teprve Lištička, uprděný dědek a strýček ječící na stromě po ženské.Úúúúúú, já chci ženskou.....Sakra, že bych došel pro Lištičku? Páni! Prďoch na motocyklu.No a střelba fašistů na gramofon hrající internacionálu na věži kostela.To je čistý surrealismus.Poletující chmýří to všechno uvozuje.....Něco nádhernějšího, než tenhle film jsem neviděl.Díky panu Fellinimu za tuhle krásu....Amarcord, tedy vzpomínám....

Po desítkách let jsem tenhle film viděl podruhé.Kdysi, coby teenager, jsem tomu prd rozuměl.Dnes jsem na to hleděl s fascinací a nořil jsem se do atmosféry 60.let.Mondénní floutek s výborným fotografickým okem nás protahuje něčím, co se snažíme uchopit a ono se to moc nedaří.Jsme součástí reality, která je ale někde jinde, stejně tak vražda, která nakonec taky není.Pantomimický tenis....Na tohle se dá koukat pořád dokola.Znám ženu, která tenhle film viděla asi 40x.PS : Ty scény z parku, kde se prohání listím křoví vítr jsou snad nejsilnější z celého filmu.Jestlipak ten park ještě existuje?