Cassandra

Já tedy nevím, ale film, ve kterém se hodinu a půl řeší, kdo se má s kým vyspat mi moc zábavný nepřipadá. Sem tam se vyloupne povedený dialog, ale to je asi tak všechno.

Možná tak tři a půl, není to sice nic zvláštního, ale je tam pár dobrých vtípků a skvělí Murray a Molina.

Ze začátku jsem se trochu nemohla chytit, pak už mě to docela bavilo, ale pořád nic moc. Hlavně asi proto, že jsem čekala parodii a ne prostě film z té doby. Ještěže tam vybrali takové hlavní herce, to byl dobrý tah.

Hlavním tahounem je docela originální (i když za vlasy přitažený) příběh, a to se v době, kdy se všechna témata objevují posté zrecyklovaná, opravdu hodí.

Není to špatné, ale nic zvláštního na tom nevidím. Co je tam tak výjimečného, že tolik lidí dává pět hvězdiček? Prostě další romantická komedie.

Možná nic světoborného, ale je to citlivě natočené i zahrané.

Typická detektivka/komedie z osmdesátých let. Ale já zase tak sentimentální nejsem.

Velkým mínusem je, že se část kouzla ztratila a přijde mi, že už si to všichni neužívali a jen se ztrapňují. Plusem je dějová linie s dětmi na táboře, která se tak kouzelně vozí po Američanech, až jsem slintala blahem.

Skělí herci, atmosféra, vtípky a Mamuška.

Skvělý film se skvělým Pacinem, jen bych vytkla moc americký konec. Ten proslov o amputaci ducha si mohli odpustit, vydržela jsem se nepozvracet jen díky Pacinovi. Asi to zní trochu silně, já ale moc nemusím patetické závěry plné vzletných, "nachystaně" znějících slov, protože jsme zastánkyní názoru, že lidé se takhle většinou nevyjadřují, ale říkají věci spíše oklikou, zakoktávají se, něco nedořeknou. Je ovšem fakt, že zrovna Pacinova postava by takový projev, jaký zazněl ve filmu, asi pronést mohla.